Rozhovor s Vlastimilem Fabišikem
autorem pořadu Folklorního sdružení ČR - U nás na návsi
67. ročník Mezinárodního folklorního festivalu „Strážnice 2012“
21.6.2012 - 24.6.2012
Program: sobota 23. 6. 2012, 20.00 – 21.30 hod., amfiteátr Zámek
V současné uspěchané době, v čase obrovského nárůstu techniky a různých vymožeností můžeme pozorovat kolem sebe v každodenním životě zájem a návrat k spontánním projevům zpěvu, hudby i tance. Každoročně se v České republice uskuteční několik desítek folklorních festivalů, setkání folklorních souborů, hodů a různých folklorních akcí. Tvůrci letošního pořadu Folklorního sdružení ČR se rozhodli návštěvníkům 67. ročníku MFF Strážnice 2012 přiblížit setkání folklorních souborů na jednom z takových festivalů v nejmenované obci.
Přáním tvůrců tohoto pořadu je přiblížit atmosféru přípravy setkání folklorních souborů i samotný průběh vystoupení vybraných kolektivů. O tom, jaká úskalí při přípravě a realizaci takové akce vyvstanou, i o nadšení organizátorů všechno zvládnout, se leccos dozvíte při zhlédnutí pořadu Folklorního sdružení ČR „U nás na návsi“.
Co vše se Vám vybaví, když se řekne Strážnice (myšleno především ve vztahu k festivalu – pozn. red.)
Jeden z největších a nejstarších folklorních festivalů v Evropě. Postupně, od roku 1946, se vypracoval na jeden z nejkrásnějších festivalů, které znám, a prošel jsem jich hodně. Pro folklorní hnutí v České republice se MFF ve Strážnici stal Mekkou folkloru. Moje první aktivní setkání s festivalem ve Strážnici sahá do roku 1975, kdy jsem tam účinkoval jako tanečník folklorního souboru Dargov z Košic.
Jak vnímáte skutečnost, že Folklorní sdružení ČR ( dále FoS) má v rámci MFF Strážnice svůj vlastní pořad?
Folklorní sdružení ČR zastřešuje drtivou většinu folklorních souborů, které pracují v České republice. Je dobře, že programová rada strážnického festivalu každoročně ve své dramaturgii nechává prostor folklornímu sdružení ČR k prezentaci členských souborů FoS v podobě vlastního pořadu. Jednak to pomáhá folklorním souborům v tvorbě, ale i v prezentaci své práce na nejstarším a největším festivalu u nás, protože účinkování na MFF Strážnice soubory chápou jako nejvyšší ocenění celoroční práce.
Pro letošek připravujete pořad U nás na návsi, není to však poprvé, kdy autorsky obohacujete strážnický festival… Můžete čtenářům alespoň ve zkratce přiblížit ty pořady (nebo jen pořad) minulé?
Strážnický festival má již mnoho let pevné místo v mém kalendáři akcí, které chci v průběhu roku navštívit. Ve Strážnici se koncem června, kdy se festival koná, objevuji z několika důvodů. Jednou jako profesionální divák, jindy jako člen hodnotící komise festivalu nebo jako člen programové rady a měl jsem možnost připravit autorsky či režijně i několik pořadů. Je to pro mě vždy velká pocta, ale i výzva ukázat něco nového, jiného, a protože strážnický návštěvník je náročný a velmi vnímavý, je to docela těžký úkol. Můj debut byl v roce 1990, kdy jsem režijně spolupracoval s Danielem Lutterem a Andrejem Sulitkou na programu o regionu Spiš.
Další pořady již byly autorské – v roce 1999 to byl pořad „Když regiment mašíroval přes náš dvůr“, v roce 2000 jsem byl osloven programovou radou MFF Strážnice k přípravě velice náročného pořadu o práci Zdenky Jelínkové a Cyrila Zálešáka pod názvem „Píseň a tanec – láska a život“ s podtitulem Ohlédnutí za padesátiletou prací Zdenky Jelínkové a Cyrila Zálešáka. V roce 2001 jsem připravil, myslím si, zajímavý pořad, ve kterém se představily mužské pěvecké sbory pod názvem „Z mého domova“ – aneb z klenotnice lidových písní v podání mužských pěveckých sborů a v roce následujícím pořad „Z mého domova II“ – aneb z klenotnice lidových písní v podání ženských pěveckých sborů. V roce 2003 jsem se režijně podílel na pořadu národnostních menšin žijících v ČR pod názvem „Domovina“. Pro jubilejní 60. ročník MFF v roce 2005 jsem autorsky a režijně připravil mezinárodní pořad „Vinšovníci ze světa“ a v roce 2007 program folklorního sdružení ČR pod názvem „Z našich pramenů“.
Co je hlavní ideou, resp. záměrem letošního pořadu na U nás na návsi?
Každoročně se v České republice uskuteční několik desítek folklorních festivalů či setkání folklorních souborů a různých folklorních akcí. V letošním pořadu Folklorního sdružení ČR chceme návštěvníkům přiblížit setkání folklorních souborů či skupin na jednom z takových festivalů v nejmenované obci a v nejmenovaném regionu. Naším přáním je zprostředkovat atmosféru přípravy setkání folklorních souborů i samotný průběh vystoupení vybraných účinkujících kolektivů. O tom, jaká úskalí při přípravě a realizaci takové akce vyvstanou, i o nadšení organizátorů všechno zvládnout se diváci leccos dozvědí právě při zhlédnutí pořadu Folklorního sdružení ČR „U nás na návsi“.
Které soubory budou v pořadu účinkovat?
V pořadu „U nás na návsi“ se představí folklorní soubor PÍSEČAN z Písku, folklorní soubor PÚČIK z Brna, Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ z Brna, folklorní soubor ŠAFRÁN z Jablonce nad Nisou, folklorní soubory HANÁ a MLADÁ HANÁ z Velké Bystřice a pěvecká skupina KMOTRIČKY z Brna.
Co je z hlediska autorského nejtěžší při přípravě takového pořadu?
Při přípravě pořadu je z mého pohledu, a potvrdilo se mi to i v praxi, důležité najít tu správnou myšlenku, tj. o čem by měl pořad být, čím by měl být divák osloven a co by se ještě měl dozvědět. Pokud je pořad „skládačkového“ typu, ale autor chce diváka oslovit jinak, než že v nějakém pořadí pouze poskládá a představí soubory, musí hledat spojovací nit nebo linku, která vytvoří zajímavý obraz, příběh celého pořadu. A právě toto pojetí je, myslím si, při jeho přípravě nejnáročnější. Při tvorbě tzv. dějových pořadů je pak nejtěžší uchopení a naplnění zvoleného námětu.
…a co z hlediska dramaturgického, resp. technického a organizačního?
Dramaturgii MFF ve Strážnici připravuje dramaturgická rada, která předkládá návrhy programové radě festivalu. Dramaturgii pořadu folklorního sdružení na MFF Strážnice připravuje dramaturg FoS ČR pan Čestmír Komárek, který navrhne i autora programu FoS.
Autor, který připravuje pořady do Strážnice, musí samozřejmě znát repertoár souborů, které v pořadu budou účinkovat, musí s nimi komunikovat, navštěvovat je na zkouškách i vystoupeních, no a pak se musí poprat i s technickou a organizační stránkou související s vlastní realizací pořadu. Ať už to je scéna, světla, zvuk či rekvizity, nebo i další technické záležitosti, které má do pořadu namyšlené, ale jejich uplatnění či realizace jsou pak třeba komplikované nebo někdy i nerealizovatelné. V tomto případě je na autorovi, aby to vymyslel jinak, nebo slevil ze svých představ. Organizační stránka přípravy pořadu je jednodušší, ale ne zanedbatelná a autor jakéhokoliv pořadu musí vše sladit a zorganizovat tak, aby vše do sebe zapadalo časově, technicky, aby účinkující i diváci byli spokojení a měli z pořadu jen ty nejlepší zážitky.
Jaké jsou Vaše další tvůrčí a umělecké plány?
Můj tvůrčí, organizační záběr je každoročně velmi široký. V současné době je již v plném proudu příprava mezinárodního festivalu slovenského folkloru Jánošíkov dukát a úkolů, které musím jako ředitel festivalu ještě vyřešit, je ještě poměrně hodně. Na září připravuji program pro zajímavou akci Slavnosti chleba v obci Slup u Znojma, v prostorách národní kulturní památky Vodní mlýn, v tomtéž měsíci v Brně program menšin, které žijí ve městě Brně, pod názvem Babylonfest. Nesmím samozřejmě zapomenout na nová taneční čísla pro soubor Púčik a dětské taneční studio Ondrášek, které vedu. No a v neposlední řadě je to příprava vánočního koncertu brněnských národnostních menšin v divadle Reduta „Žijeme v jednom městě“, který je spojen s prezentací a degustací národnostních kulinářských specialit, i vánoční pořady FS Púčik a DTS Ondrášek. Jenom škoda, že den nemá 30 hodin, ale jenom 24, popřípadě 25, když připočtu hodinu na oběd. Někdo o mně již před časem napsal, že jsem „nemocný člověk“ a trpím nevyléčitelnou nemocí s diagnózou FOLKLOR. Asi na tom něco bude…
Otázky pokládal Kazimír Jánoška
Foto:Folklorní soubor Púčik z Brna