Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z botanických zahrad v Praze


Začnu nejprve tou, která je mi nejmilejší. Je to Botanická zahrada Univerzity Karlovy v Praze, o mém vztahu k zahradě se zmíním na konci příspěvku.

 


Zahrada patří k nejstarším evropským univerzitním zahradám, byla založena již v roce 1775 na levém břehu Vltavy, v prostoru někdejší jezuitské zahrady a přilehlých pozemků, přibližně v místech proti předmostí Jiráskova mostu. Vedle exteriérů měla i devět skleníků a bylo v ní pěstováno asi třináct tisíc druhů a odrůd rostlin.
 

V polovině 19.století byla zahrada považována za nejlepší botanickou zahradu severně od Alp. Září 1890 přineslo velké povodně, zahrada byla vážně poškozena, proto se vedení rozhodlo jí přemístit na dnešní místo pod tzv. Slupskou stráň na Novém městě pražském. Místo „Na Slupi“ již fungovalo, byly zde skleníky, od roku 1846 působila Společnost pro zvelebování zahrad, roku 1882 tato Společnost zde vystavěla první skleníky. Po roce 1890 pozemek odkoupily pražské univerzity,česká i německá. Česká univerzita získala pozemek v dolní části zahrady a převzala původní skleníky, vybudovalo se zázemí, budovy pro zahradníky.

Po uzavření českých vysokých škol za druhé světové války byla česká zahrada, jako tzv. české oddělení připojena k německé.


Skleníky byly hodně poškozeny při náletu 14. února.1945, nálet zcela zničil německé skleníky, české byly též ve špatném stavu. Německé již nebyly obnoveny, české byly v letech 1946 – 1949 zcela přestavěny a v letech 1996 – 1999 pro korozi rekonstruovány, jsou to krásné, vznosné, důstojné stavby. Obě zahrady byly spojeny a dostaly název Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.


Zahrada Na Slupi spolu s Trojskou zahradou patří k největším ve Střední Evropě. Je vkomponována do částečně svažitého terénu, takže procházet a obdivovat se dá dost dlouho. Je to oáza klidu uprostřed hektického velkého města, stačí seběhnout kousek z Karlova náměstí a jsme úplně jinde.

Jakmile vstoupíme, doporučuji odložit bundu a čepici, přivítá nás velkým křikem expozice velkých papoušků, papoušci kakadu, a další, křičí, povídají, ale jistě se mají dobře.


V jednom ze skleníků je umělé jezírko s můstkem a obrovskou Viktorií královskou, která náleží do čeledi leknínových, její impozantní květ vykvétá v noci, bohužel jen jednou v roce. Jezírko pulsuje životem, svorně tam plují: sumeček žraločí, krunýřovec velkoploutvý, kančík oranžový, parmička žraločí, anténovec červenoocasý a zřejmě ještě jiné ryby.

 

  

 

Hned vedle je suchý subtropický skleník, kde se každý milovník kaktusů zastaví a obdivuje tuto zvláštní rostlinnou říši, rozlehlé sbírky v nichž dominují staré a velké exempláře cykasů. Některé z kamélií a myrty pocházejí ze sbírek někdejší smíchovské zahrady, opravdu úctyhodný věk.

Bývají zde rozličné výstavy, tradičně 2x v roce kaktusy a sukulenty, výstavy bonsají, citrusů, exotické ptactvo, výstava orchidejí, keramika, fotografie, vánoční výstava a další.


Nádherná je skalková část, vytvořená z vápence Českého Krasu, název má příhodný „Karlštejn“. V areálu Botanické zahrady se nachází budova katedry botaniky Přírodovědné fakulty UK, studijní oddělení a jiné.


V červnu 2010 byla ve venkovním prostoru instalována stálá geologická expozice s podrobným popisem „Horniny a geologický vývoj Českého masivu, velké kamenné bloky, bohužel padal mokrý sníh a mně byla zima, takže o geologii někdy jindy.


Na jaře se přímo před skleníky klube na svět záplava sněženek, bledulí a hlavně žluťoučké talovíny. Pod korunami stromů vykvétá obrovské množství ladoněk, někde jsem četla, že jich bývá několik tisíc, nevím, zda je někdo počítal, jsou pohledné. Před skleníkem je nádherný exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba, jakási obří bonsaj, stáří více než130 - 140 let.


Botanická zahrada, kam se z centra Prahy opravdu dostane každý během pár minut je nejen studijním místem, ale i místem relaxace a odpočinku Pražanů. Je příjemné posedět na lavičce, a vidět kolem sebe velké množství mladých lidí se skripty, učebnicemi jak se zastaví a tiše obdivují krásu rostlin, posvačí, poobědvají a jdou za svými povinnostmi.


V této zahradě jsem před pár lety strávila spoustu a spoustu hodin čekáním až v blízké nemocnici manžel dostane léčbu, chodila jsem si tzv. dobít baterky a posečkat než pojedeme spolu zpět domů. Přímo v zahradě jsem potkala dost zajímavých lidí, zřejmě vztah k přírodě nás přitahuje dohromady.

 

  


Když jsem tam byla nekonala se právě žádná výstava, ale já si tam zajdu a stane se, že skleníky mám sama pro sebe. Tenkrát jsem měla štěstí, mohla jsem samotinká stát před Hvězdou Madagaskaru, která zářila za pár dnů v jiné Botanické zahradě na výstavě orchidejí, ale pro množství návštěvníků by tam focení bylo obtížné.


Květa Roznětínská

* * *
Zobrazit všechny články autorky



Komentáře
Poslední komentář: 19.08.2024  07:40
 Datum
Jméno
Téma
 19.08.  07:40 Květa Ivaně Leně
 16.08.  12:12 Ivana Lena Botanická zahrada Na Slupi
 14.08.  22:19 Květa poděkování paní Jaroslavě
 14.08.  22:15 Květa
 14.08.  20:40 Jaroslava
 14.08.  17:14 květa poděkování Vladimírovi a Janičce
 14.08.  10:17 Vesuviana
 14.08.  09:35 Von