Říká se: V mládí erotik, v stáří prostatik. V pětašedesáti letech se podle tohoto rčení chlap přesvědčí, že už je starej. Zjistí totiž, že potřebuje spoustu času a trpělivosti při obou funkcích svého mužského nádobíčka.
A tak jsem, po zkušenosti, že zaručeně zázračné prostředky doporučované z televizní obrazovky neuškodí, ale také nepomohou, neboť po investování značného finančního obnosu se mi čůrá stále hůř, a poučen odborným osvětovým článkem v časopise zaslaném zdravotní pojišťovnou, navštívil ordinaci urologa.
Prohlídka byla krátká – sono břicha a lékařův prst, samozřejmě navlečený v gumové rukavici, hluboko vsunutý do… abych se vyjádřil odborně – análního otvoru. Diagnóza mi oznámila to, co jsem věděl: zbytnělá prostata. Doporučení lékaře: operace.
Další dny, prostoupené pochopitelným strachem z chirurgického výkonu, ale rovněž obavami typu: Propadnu se hanbou, vždyť tam budou mladé sestřičky (!), uběhly poměrně rychle v předoperačních vyšetřeních. Následující středu jsem byl hospitalizován. Nutno podotknout, že sestřičky byly ve zralém věku a nedělaly nic, z čeho mě chytala traumata. „Od půlnoci nejíst, nepít, nekouřit, ráno vysprchovat!“ zněly jejich pokyny.
První procedurou operačního dne bylo bandážování nohou. Asi aby, kdybych se po výkonu neprobudil, měli při balzamování mumie méně práce. Zřízenec mě na lůžku, za soustrastných pohledů spolupacientů potulujících se po chodbách, převezl do předsálí operačního sálu. Zakuklený anesteziolog, jenž mi už v předvečer předal písemné poučení, ve kterém mne zaujal zákaz použití make-upu a laku na nehty, jehož jsem se přidržel, mě nyní, skrčenému do kozelce, píchl do páteře. Vysvětlil, že zavedl znecitlivující látky k nervové pleteni míšních nervů, čímž se přeruší vedení bolestivých impulsů. Následně mi zavěsili roztažené nohy do vysokých držáků. Než jsem stačil protestovat, že jsem se neobjednal na gynekologii, začaly mi údy dolní poloviny těla dřevěnět. Uvědomil jsem si, že v poučení, které jsem včera podepsal, stálo, že pacient má právo kdykoliv navržený způsob anestézie odmítnout… ale už mi to připadalo zbytečné.
Ačkoliv jsem očekával, že nastoupí lékař a zavelí: Sestro, skalpel!, nestalo se tak. Muž v zelené roušce a slušivé čepičce se chopil jakýchsi džojstyků a na monitoru po mé pravici začal hrát nepochopitelnou počítačovou hru.
Když monitor zhasl, šoupli mne po hladkém prkně z operačního stolu na postel a vrátili na pokoj.
Další dny už dělaly sestřičky to, čeho jsem se od počátku obával, ale, pánové, není se čeho lekat. Stav se dá charakterizovat jako neakční pimprlové divadélko: hadrová loutka visí na dlouhé hadičce. Po třech dnech se dostavila mladičká sestřička a jemnými prstíky onu nepříjemnou rourku vytáhla.
„A už jste zase chlapík!“ pravila s mírným uzarděním a já jsem cítil, že operace, jak pravil rostlinář Jaromír Kunc v podání Oldřicha Vlacha ve filmu Vesničko má středisková, neměla na funkci vliv. Nejenže mi neuškodila, ale naopak pomohla.
Starosti prostatika