aneb lidí, kteří na vlastní kůži zažili výbuch a přežili jej, není mnoho…
Pecka jak z děla, ohnivý záblesk a nad beskydskými Malenovicemi se vznáší atomový hřib ze sladkého kouře... Moment, to je poněkud přehnané. Jednalo se spíš o atomový hříbeček a kouř sladký nebyl, přestože jako výchozí surovina byl pro výbuch použit asi pětikilový balík cukru.
Praktické ukázky toho, co a jak může bouchat, zde v nádherném jarním dopoledni předváděli odborníci VVUÚ z Ostravy Radvanic.
Původně se na mezinárodní konferenci Rizika výbuchů, požárů a prevence očekávala účast zhruba sto padesáti hostů. Přijelo jich 190.
„Vůbec se nedivím,“ říká ing. Karel Kořínek, vedoucí zkušeben z pořádající firmy. „Už zbývají jen tři měsíce do zahájení platnosti nové směrnice Evropského společenství. Ta
nařizuje důkladně zmapovat a ošetřit všechny prostory, v nichž hrozí nebezpečí výbuchu.Týká se to jak firem z oboru chemie a skládek odpadů, tak i zpracování dřeva, kovoobrábění, potravinářství a dalších. Obavy o splnění termínu tedy sehrály při tak velké účasti nepochybně svoji roli.“
Výbuchy prachů jsou známy už dlouhá staletí. Jsou spojeny například s mletím obilí přímo v mlecích stolicích, ovšem i v rafineriích cukru a v zařízeních na výrobu hliníku, papíru, gumy, nebo koření. Řada výbušných prachů je téměř neomezená. Nejspíš by člověka ani nenapadlo, co všechno může bouchat: senný a obilní prach, kakao, čaj, tabák, kávoviny, sušené mléko, dřevěný a korkový prach, mýdlové prášky, barviva, prachy vláknitých látek atd.
“K takovému výbuchu musejí být splněny tři podmínky,“ upřesňuje ing. Kořínek. „Musí být k dispozici příslušná koncentrace látky, kyslík a zdroj jako roznětka. Když jednu složku eliminujete, k výbuchu nemůže dojít. Například na veřejném prostranství nelze koncentraci tak snadno dosáhnout, takže tam se není čeho obávat. Ale totéž už se nedá říci třeba o malých truhlárnách, kde na zařízeních stojí letitý prach, jenž by při zvíření představoval skutečné nebezpečí výbuchu.“.
Mylný dojem, že zařízení zpracovávající prach není nebezpečné, pokud mnoho let nedošlo k výbuchu, bylo už mnohokrát vyvráceno. Asi jedna třetina výbuchů prachů je spojena s lehkovážností, nedbalostí,lhostejností, s lidským selháním. Odborníci tedy mají pořád co vysvětlovat.
"Lidé by neměli bezpečnost ve firmách podceňovat. Těch, kteří na vlastní kůži zažili výbuch a přežili ho, je velmi málo," zněla varovná slova Libora Štrocha, ředitele ostravské firmy VVUÚ, která konferenci pořádala už po páté.
Vedoucí oblastní inspektor práce v Ostravě Ladislav Baron k tomu dodal: "Ročně zkontrolujeme na Ostravsku, a vůbec v celém kraji, stovky firem, u nichž hrozí nebezpečí výbuchů. Taková firma, která by měla úplně všechno v pořádku, v podstatě není. Zhruba v polovině případů nacházíme nedostatky závažnějšího charakteru, naštěstí nikoli takové, že bychom museli nařídit zastavit provoz.“
atomový hřib ze sladkého kouře... Moment, to je poněkud přehnané. Jednalo se spíš o atomový hříbeček a kouř sladký nebyl, přestože jako výchozí surovina byl pro výbuch použit asi pětikilový balík cukru.