Toto pořekadlo má svá úskalí a naznačuje nám, že bychom při svých cestách do cizích krajů měli znát alespoň základní zvyky a obyčeje. Zvláště když si tam chceme pohovořit s místními obyvateli.
Tak jako je rozdíl v pravidlech silničního provozu, liší se i pravidla chování v jednotlivých krajích. To, co si můžeme dovolit například v Itálii, aniž by se nad tím kdokoli podivil, by třeba v Německu vyvolalo pohoršení.
Co říkají květiny
Společenský kontakt hraje v mnoha případech velmi důležitou roli. Nejčastější a zdánlivě nejméně konfliktní dar, který žena dostává, je květina. Proto není na škodu seznámit se s "květinovou abecedou". Rudé růže jsou v celé Evropě symbolem vášnivé lásky. Proto je značně nevhodné darovat je na veřejnosti vdané nebo zasnoubené ženě. Pokud se chcete vyhnout zbytečnému nedorozumění a rozpačitým momentům, volte kytici bílých nebo žlutých růží. Rovněž narcisky, hyacinty a orchideje znamenají vyznání lásky, ovšem o něco méně intenzivněji než v případě rudých růží. Další květinou, která může vyvolat zmatek, je chryzantéma. V některých zemích je chryzantéma považována za hřbitovní kvítí, což však neplatí v Nizozemsku, Velké Británii, Španělsku, Francii, Řecku, Itálii, severním Německu a Skandinávii, kde jsou tyto květiny velmi vzácné. Bílé lilie a jiřiny se jako symbol čistoty a nevinnosti ve Francii a ve Španělsku dávají na svatbách a při biřmování. Naopak ve Švédsku, Finsku, Norsku a Velké Británii se častěji užívají při pohřbech. S karafiáty nic nezkazíme ve Španělsku, ale narazit bychom mohli ve Francii a v severských zemích, kde se tato květina netěší velké přízni. Francouzům prý dokonce přináší neštěstí.
Příjďte k nám...
Pozve-li nás někdo na večeři ve Švédsku, Norsku, Finsku či Dánsku, nejvhodnějším časem pro příchod je 18 hodin. Čím jižněji, tím více se večeře posouvá na pozdější dobu. Němci, Rakušané a Francouzi večeří kolem osmé. Ve Španělsku a ostatních zemích na jihu Evropy můžete klidně přijít až mezi devátou a desátou, protože dříve se jíst nebude, i když vám možná kručí v břiše. Dochvilnost je velmi důležitá v Německu, Švýcarsku a Skandinávii. Pokud jste se domluvili na nějaké určité hodině, obchodní partner či hostitel vám nebude tolerovat ani pětiminutové zpoždění. I když to přímo neřekne a nedá nijak najevo, zařadí vás pravděpodobně mezi nevychovance. V Rakousku se toleruje pětiminutové zpoždění, ve Francii akademická čtvrthodinka. Italové, Španělé a Portugalci si s dochvilností vůbec nelámou hlavu. Na schůzku se klidně dostaví s půlhodinovým zpožděním, aniž by měli nějaké výčitky svědomí. Středoevropané a Seveřané dbají na to, aby ze slušnosti nenechali na talíři žádné zbytky jídla. Ve Velké Británii se lžíce pokládá po straně talíře, v ostatních částech Evropy na talíř. Neslušné je pokládat ruce na stůl. Italové nejčastěji jedí špagety, ale při jejich konzumaci si nepomáhají lžící. Ve Španělsku je dovoleno mít při jídle ubrousek pod bradu, ale v ostatních zemích je lepší rozprostřít ho na kolena.
Políbit či nepolíbit?
Řekové a Portugalci si při přátelském setkání nepodávají ruku, ale poplácají se po zádech. Němci a Švýcaři se nejčastěji zdraví políbením, ale stisk ruky je mezi muži také běžný, stejně jako plácnutí po zádech. Počet polibků má rovněž svá pravidla. Španělé, Portugalci, Řekové, Italové a Britové se zdraví dvěma, Holanďané a Švýcaři třemi a Francouzi čtyřmi. Líbat ruku ženám v Řecku nebo ve Velké Británii není příliš zdvořilé, zatímco Poláci tuto tradici zachovávají.
zdánlivě nejméně konfliktní dar, který žena dostává, je květina. Proto není na škodu seznámit se s "květinovou abecedou". Rudé růže jsou v celé Evropě symbolem vášnivé lásky. Proto je značně nevhodné darovat je na veřejnosti vdané nebo zasnoubené ženě. Pokud se chcete vyhnout zbytečnému nedorozumění a rozpačitým momentům, volte kytici bílých nebo žlutých růží. Rovněž narcisky, hyacinty a orchideje znamenají vyznání lásky, ovšem o něco méně intenzivněji než v případě rudých růží. Další květinou, která může vyvolat zmatek, je chryzantéma. V některých zemích je chryzantéma považována za hřbitovní kvítí, což však neplatí v Nizozemsku, Velké Británii, Španělsku, Francii, Řecku, Itálii, severním Německu a Skandinávii, kde jsou tyto květiny velmi vzácné. Bílé lilie a jiřiny se jako symbol čistoty a nevinnosti ve Francii a ve Španělsku dávají na svatbách a při biřmování. Naopak ve Švédsku, Finsku, Norsku a Velké Británii se častěji užívají při pohřbech. S karafiáty nic nezkazíme ve Španělsku, ale narazit bychom mohli ve Francii a v severských zemích, kde se tato květina netěší velké přízni. Francouzům prý dokonce přináší neštěstí.
ubrousek pod bradu, ale v ostatních zemích je lepší rozprostřít ho na kolena.