Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bedřich,
zítra Anežka.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Rostlina měsíce - zimostráz
Bohatství stálezelných ozdobných lístků.  Rozmanitě tvarovaný zimostráz v plůtcích i na okrajích záhonů je nedílnou součástí také v soudobé zahradní architektuře.
Původ
Zimostráz představují stálezelené keře a malé stromky v počtu asi 30 druhů, které pocházejí ze Středomoří, východní Asie, Západní Indie a střední Ameriky. S ohledem na mrazuvzdornost mají pro naše podmínky význam zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla), které ale byly prošlechtěny v řadu odrůd.
Charakteristika
U nás tvoří zimostráz výhradně keře, roste pomalu. Pravidelně stavěné větve skoro zanikají pod hustým drobným olistěním. Zimostráz působí vážně a strnule. Listy neopadávají, jsou kožovité, vstřícně postavené, celokrajné a drobné. Převažuje tmavší zelené zbarvení. Květy jsou nevýrazné žlutozelené, uspořádané v úžlabních svazečcích. Plod v podobě tobolky nemá výrazný okrasný význam. Kořenový systém je poměrně mělký, ale bohatě větvený. Zimostráz malolistý pochází z Japonska, listy jsou úzce podlouhlé a v kultuře se pěstuje od roku 1860. Má hustý široký růst a je otužilejší než zimostráz obecný. Zimostráz obecný pochází ze Středomoří, listy jsou drobné vejčité. U nás dorůstá většinou jen do 3 m. Neodmyslitelně patří k francouzské zahradní architektuře.
Nároky na pěstování
Oba zimostrázy jsou poměrně nenáročné, rostou od výsluní až po stinná stanoviště. Optimálním místem je polostín s dostatkem vláhy. Výrazný sluneční úpal způsobuje světlý odstín až hnědnutí listů. Na půdní podmínky nejsou náročné, rostou v lehčích i těžších substrátech či na sušším stanovišti. V zimě jsou otužilé. Velmi dobře snášejí řez, často se proto rozmanitě tvarují. Neškodí jim ani městské znečištěné ovzduší. Okusem zvěře netrpí. Nesnášejí ale psí moč.
Vysazujeme je většinou s kořenovým balem v předjaří. Po výsadbě zajistíme pravidelnou zálivku. Před zimou a při nedostatečných zimních srážkách i v zimě doplňujeme zálivku. Jako u jehličnanů i u stálezelených rostlin dochází také v zimě ke ztrátě vody výparem z listů. Rostliny na zimu nepřikrýváme, ale vhodnou mělkou nastýlkou u kořenů zajistíme lepší hospodaření se zimní vláhou. Ve velmi silných zimách mohou namrzat, ale po řezu znovu obrůstají. Pro velmi dobré regenerační schopnosti dobře snášejí i hluboké seříznutí. Starší exempláře můžeme s úspěchem po hlubokém seříznutí přesazovat s kořenovým balem. Zimostráz často napadají škůdci, kteří způsobují deformace listů. Aplikujeme opakovaně postřik v květnu a červnu. Deformované části sestřihneme a ihned spálíme. Keře také napadají mšice a puklice.
Použití
Mnohým z nás se zimostráz pojí s ornamenty zámeckých zahrad. Přesto jejich místo je jak v historické, tak moderní zahradní architektuře. V současné době prožívá zimostráz velkou renesanci a oblibě se těší neuvěřitelné množství až figurálně tvarovaných keřů, které se dají použít i na balkony nebo terasy. S malými keříky se zase setkáme v truhlíkách. Jednotlivě se často uplatňují jako dokreslení moderní architektury, doplňují schodiště a sochy. Zimostráz se používá především do přesných kompozic, do volných krajinářských úprav se řadí zřídka, většinou jako podrost. Často se s ním setkáváme ale ve venkovských zahrádkách, či už v podobě plůtku nebo plochu vymezujících keřů, u vchodu do statků apod. Velmi často se uplatňuje v zahradách jako živý plot. Vytváří nižší husté stěny, které výborně izolují před prachem i hlukem. Ve skupinách se uplatňuje jako předsadba nebo podrost. Kontrastně působí s květinami, jak letničkami tak trvalkami či poblíž listnatých dřevin. Z jehličin jsou vhodnými průvodci především tisy a cypříšky.
Na nízké tvarované i volně rostoucí živé ploty do 0,70 cm se hojně využívá Buxus sempervirens "Suffruticosa" s nízkým a jemným rozvětvením. Pro vyšší ploty volíme Buxus arborescens. Barevné efekty nabízejí listy Buxus sempervirens "Agrenteovariegata" s bělopestrými listy nebo Buxus "Aureovariegata" či ´Elegans´se žlutopestrými listy. Světle zelené listy má Buxus microphylla var. sinica. Modrozelené zbarvení nabízí Buxus sempervirens "Glauca" či "Bullata". Žlutě lemované okraje listů má Buxus sempervirens "Marginata" se silnějším vzpřímeným růstem. Velmi úzké temně zelené a namodrale ojíněné listy má Buxus sempervirens "Angustifolia" s hustým kompaktním růstem . Vyšší keře s okrouhle opakvejčitými listy má Buxus sempervirens "Rotundifolia". Běžně zimostráz roste pomalu, výjimkou je odrůda Buxus sempervirens "Raket" s velkými ročními přírůstky.
Jiří Korejš
 
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zeleně přetrvává. I lidé, kteří se o zahradnictví vůbec nezajímali, chtějí mít nyní aspoň svůj zelený truhlík či květináč. Široký sortiment rostlin umožňuje pěstování mnoha druhů na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále přibývají také nové zahrady.
Evropská kampaň „Rostlina měsíce“ odstartovala v roce 1992. Každý měsíc je pravidelně představována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné půdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpořit.  Program probíhá v devíti evropských zemích (Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Irsku, Německu, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pěstiteli, řadou souvisejících oborů a odbornými zahradnickými žurnalisty nejen v Evropě, ale i v zámoří.  
Úkolem je mimo jiné rozšířit povědomí laické veřejnosti a  zájem o využití zahrad i menších prostor (balkony, lodžie) jako odpočinkových a estetických ploch.
 
 


Komentáře
Poslední komentář: 29.03.2007  12:12
 Datum
Jméno
Téma
 29.03.  12:12 Jana Vesuvanka díky
 29.03.  10:40 Ludmila T
 29.03.  08:31 Milan ano