Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Matěj,
zítra Liliana.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POVÍDAČKY  (4)
 
Kdysi jsem, ze smutku, psala po večerech, co mě během dne potkalo. Pro potěšení svých přátel jsem těch asi padesát povídaček nechala vlastním nákladem vydat. Až mě Marie Zieglerová (Mara) pobídla; dovolte mi, kdo rád nahlížíte do SeniorTipu, nabídnout je i vám všem. Tož dobré počtení!


HLTAVEC
 
Ve  vagonu   Metra  seděl  pán  s  vychrtlým obličejem a  hltal  chleba  z  igelitového  pytlíku. RAF RAF RAF. Třikrát    si  rychle urafnul  s  vyvalenýma  očima a  těžce  zpracovával  to  množství  v  ústech. Na  tvářích  se  mu  dělaly  obrovské  boule, byl  by  se  potřeboval  napít. Polykal  s  takovým  úsilím, že  se  mu  hlava  vysunovala dopředu  opakovaně  za  sebou, jako  když  se  kdysi  cpaly  husám  šišky  do  krku.
 
Já  taky  hltám, možná  kultivovaněji, ale  hltám. Probudím  se  z  odpoledního  spánku, vezmu  z  lednice  jeden linecký  banánek  s marmeládou  namáčený  v čokoládě a  blaženě  ho  sním.
Druhej  si  nevezmu! Ale  vezmu!  Zbaštím  ho  jako  ten  první, s  pocitem  provinění,  ale  taky  s  požitkem. Jsem  jako    báby  vysedávající  v  cukrárnách,  ačkoliv  tam  ty  svoje  kila   sotva  donesou. Abych  se  nevrhla  na  další  kousek, uloupnu  si  jen ždibec  čokolády a  vařím  mezitím  kávu.
A druhej  kousek  čokolády!
Budu se  muset  svěřit  svému  psychiatrovi.
                               
                 
PŘIŠEL NA KAFÍČKO
 
Paní Věra  je boubelatá šedesátnice. Ráda si s každým popovídá a pokud  jde o muže, laškovně se při konverzaci  hihňá. Vdova s pejskem kokršpanělem. Kdo by jí měl veselost za zlé? Jednou ve vlaku na trati Posázavského Pacifiku se prohihňala až k tomu, že pana průvodčího pozvala na kafíčko do svého domečku. Pan průvodčí  nezklamal. Navoněn a svátečně ustrojen přišel.
 
 Pozván mezi záhony růží do parádního pokoje, neotálel a paní Věru tam povalil na sofa.  Radostně pištěla.  Ale pozor, ještě je tu kokršpaněl, oddaný ochránce své paní. Zakousl se průvodčímu do zadku a roztrhl mu kalhoty. Jak rozčilený muž, potupen, uháněl zpět k zahradní brance, paní Věra z domečku za ním volala:  „Nevypil jste si kafíčko!“
 
 
NAKONEC VŠE DOBŘE DOPADNE
 
Uvařila jsem si kafíčko, že si pohovím.  Ale ještě vyndat rýži  z rendlíku, to hned konám. Jenže: horký pytlík sklouzne z naběračky rovnou do mezírky mezi kamny a zdí. Po dopadu na zem  praskne, rýže se vyhrne ven, a pokud může, vleze i pod kamna.
 
Kleknu a hrnu hromadu naběračkou, posléze i mokrým hadrem k sobě, ovšem  rýže zalézá pod kamna stále ochotněji. Vysunu kamna z řady kuchyňské linky a vidím i něco víc než rýži. Vidím poněkud špinavé boky kamen a sousedních skříněk a za skříňkami nějaké předměty.
 
Přinesu si starou hůl po dědečkovi, další hadr, čisticí prostředek. Holí zpoza skříněk vydoluji: ručičku od dioptrických brýlí, nožičku od mlýnku na maso, několik uzávěrů od různých tekutin a dvě dřevěné vařečky, plno mumifikovaných drobků a jednoho živého pavoučka.
 
Seberu chladnoucí rýži do psí misky, důkladně umyji  cákance ze všech odhalených ploch a nakonec zasunu kamna zpět do řady. Spokojeně hledím na své dílo: stejně jsem toto chtěla někdy udělat. U studeného kafíčka medituji: NAKONEC  VŠE  DOBŘE  DOPADNE!
 
Texty a koláže Olga Janíčková
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 25.05.2018  00:44
 Datum
Jméno
Téma
 25.05.  00:44 oga janíčková
 24.05.  11:07 Vesuvjana díky
 24.05.  10:51 Von
 24.05.  07:05 Květa
 24.05.  06:10 Mara
 24.05.  04:05 Václav