Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Matěj,
zítra Liliana.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Olympijské zajímavosti


Nyní je načase zaměřit se na několik meteorologických a klimatologických postřehů z novodobých Olympijských her. O úspěchu našeho Hudce na berlínských Olympijských hrách v roce 1936, kde i sportovní gymnastika se odbývala pod širým nebem, jsem se už zmínil, z londýnských OH si pak můžeme připomenout první Zátopkovy medaile, z nichž jednu stříbrnou vybojoval v dešti.


Z našeho pohledu pak byla zajímavá na příklad olympiáda v Melbourne v roce 1956, která byla první na jižní polokouli, a tak kromě nezvyklého klimatu se konala pro většinu závodníků ve velmi neobvyklé době – na přelomu listopadu a prosince. Jako patrioti se ale musíme podívat zejména do Mexika, kde v roce 1968 naši sportovci zářili nejvíce. Přivezli 7 zlatých medailí (z toho jen V. Čáslavská 4), 2 stříbrné a 4 bronzové. V hodnocení národů jsme tehdy byli podle počtu všech medailí na 9.-10. místě a podle zlatých medailí na 7. místě!


Tyto hry se konaly pro nás středoevropany i pro převážnou část dalších účastníků ve velmi nezvyklé nadmořské výšce (2300 m n/m.) a také opět i v dosti nezvyklém termínu – od 12. do 27. října. A tak sportovci měli pořádně posunutou závodní sezónu! Termín byl vybrán zcela správně z klimatických důvodů, neboť sice tropické, ale horské klima skýtá v tomto období ideální podmínky – maximální denní teploty kolem 20°C. a zejména je velmi malá pravděpodobnost a navíc jen slabých srážek, průměrně jen 3 – 5 dnů v měsíci, i když v tomto případě klimatické údaje poněkud selhaly. Přesto na těchto hrách padlo 43 světových rekordů, zejména v plavání a v lehké atletice. V bazénu téměř každý skok do bazénu znamenal světový, nebo alespoň olympijský rekord . Na lehkoatletickém oválu se zde poprvé běželo v olympijském závodě na 100 m v čase pod 10 sekund a v trojskoku padl světový rekord dokonce 5x! A jeden další světový výkon doslova ohromil celý svět.


Dvaadvacetiletý americký dálkař Bob Beamon překonal jediným povedeným pokusem stávající světový rekord ve skoku dalekém o více než půl metru výkonem 890 cm! Zcela jistě mu k tomu pomohla jak nadmořská výška s řidším vzduchem, tak i zřejmě povolená podpora větru. Jako kuriozitu můžeme uvést, že tento výkon museli rozhodčí měřit klasicky ocelovým pásmem, neboť kolejnička moderního optického měřícího zařízení byla krátká! Tento výkon je olympijským rekordem dodnes, jako světový rekord vyžel 23 let a byl překonán až v roce 1991, kdy na mistrovství světa v Tokiu skočil další Američan M. Powell o 5 cm dále. A můžeme i přidat větrnou epizodu z tohoto Tokijského závodu. Fenomenální atlet C. Lewis zde skočil 891 cm, pokus byl regulérně uznán do závodu, ale kvůli nepovolené podpoře větru není zaznamenán ve světových tabulkách.


Další nevídaná událost se stala na Zimních olympijských hrách v Japonském Sapporu v roce 1972. Klimatické podmínky počátkem února se sice od těch našich liší pouze v nižších nočních minimálních teplotách, ale hlavně kvalita sněhu tam je jiná. A tak tento místní sníh nahrával do noty Japoncům. Ve skokanském závodě na středním můstku (kritický bod 60 m) dominovali Japonci, když vyhrál J. Kasaja a i další dvě místa na stupních vítězů obsadili Japonci. Náš J. Raška byl 5. a K. Kodejška 7. Po několika dnech se Evropa chystala oplatit Japoncům tuto svou porážku v závodě na velkém můstku s kritickým bodem 90 m. A to, co se odehrálo v tomto závodě, skokanský svět ještě nikdy nezažil a také už asi nezažije! Když se spouštěl po nájezdové věži ke hraně velkého můstku Polák W. Foruna, jistě netušil, jak jeho skok dopadne.


Odraz mu vyšel, letová fáze se také povedla a těsně před doskokem přišel poryv větru, který ho nadnesl a prodloužil jeho skok o více než 10 metrů! Protože Fortuna doskok zázračně zvládl, dopadl do vzdálenosti 111 m, získal 130 bodů a vedl o 5 bodů před Kasajou, který skočil 106 m. Přes hranici 100 m se dostal už jen Němec M. Wolf a náš Raška pak byl s délkou 99 metrů na 4. místě. Druhé kolo pak přineslo nevídané změny v pořadí. Přes 100 m opět skočili pouze tři skokané, ale mezi nimi nebyl ani jeden z favoritů! Kasaja skočil jen 85 m, Raška 89 m, vedoucí Fortuna jen 87,5 m a zcela propadli i další Japonci. A to doslova, neboť všechny tyto skokany naopak vítr „uzemnil“! Nejlépe se skok vydařil Švýcaru Steinerovi. Skočil 103 m, a přestože byl po prvním kole až osmý se ztrátou téměř 30 bodů za Fortunou, vyneslo mu to stříbrnou medaili, Kasaja skončil 7. a Raška 10. Po dosti dlouhém přepočítávání bodů Fortuna porazil Steinera nejmenším možným rozdílem o 0,1 bodu! Fortuna tak získal pro Polsko první zlatou medaili v této disciplíně.


Vítr se výrazně podepsal i na průběhu Zimních olympijských her v kanadském Calgery v roce 1988, a to dokonce několikrát. A opět to byla vlastně kombinace podmínek klimatických a povětrnostních. V mírném horském klimatu jsou v této oblasti průměrné teploty v únoru asi o 8°C. nižší než u nás, ale z povětrnostního hlediska je tohoto průměru dosahováno značnými teplotními výkyvy, které způsobuje vítr zvaný chinook. Je to teplý vítr podobný alpskému fénu, fouká od západu a na závětrné straně hřebenů Skalistých hor způsobuje velmi rychlé oteplování, někdy o více než 10°C. během necelé hodiny! A tak na těchto hrách se zpočátku udržovalo mrazivé počasí, pak bylo tak větrno, že se závody skokanů musely několikrát odkládat. Fin M. Nikänen získal tři zlaté medaile (na obou můstcích a v závodě družstev), ale ani našinci nevyšli na prázdno. Na velkém můstku byl P. Ploc druhý, J. Malec 3. a J. Parma 5. Nápor chinooku přinesl v druhé polovině her výraznou oblevu, a tak zejména při běžeckých disciplinách bylo velmi těžké zvolit správné mazání lyží. Povedlo se to našim běžcům ve štafetě na 4x10 km, kdy velmi překvapivě vybojovali bronzovou medaili.

Jistě by se ještě našla celá řada dokladů, jak naše atmosféra ovlivňuje tak i onak všeliké vrcholové sportování, ale jako malý důkaz snad těchto několik olympijských příběhů postačí.


Vladimír Vondráček

* * *
Koláž anotačního obrázku pro SeniorTip © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny články autora



Komentáře
Poslední komentář: 19.08.2013  10:02
 Datum
Jméno
Téma
 19.08.  10:02 Von
 17.08.  06:13 Bobo :-)))
 15.08.  18:36 imra/sašaL
 15.08.  15:14 Josef