Vánoce jinak
Pro křesťany jsou hlavním svátkem roku Vánoce, a hlavní postavou Vánoc Ježíšek nebo Santa Claus s dárky. Ne všude je to ale stejné. Například v Rusku je tomu jinak.
Nejoblíbenějším a nejveselejším svátkem roku v Rusku (zvláště pro děti) je Nový rok se svým nezaměnitelným symbolem Dědou Mrázem. Vánoce však v pravoslavném světě začínají 7. ledna. Slaví se s koledami, ale bez Dědy Mráze.
Postava Dědy Mráze je velmi starodávná, je zaznamenána ve folklóru a v ruské literatuře. Ve 20. století se Děda Mráz stal oblíbenou postavou dětských kreslených filmů a jedním z hlavních hrdinů známého pohádkového filmu „Mrazík“, který je stále oblíben mnoha generacemi. Tento film, který není populární jen u dětí, je již tradicí sledovat i u nás v době svátků na televizních obrazovkách.
Nezbytným doplňkem Dědy Mráze je vak s dárky a jeho věčnou společnicí je vnučka Sněhurka. Poté, co se Sovětský svaz otevřel světu, tradiční kult Dědy Mráze byl zpochybněn mohutným nástupem západního Santa Clause. Santa stejně jako k nám přijel i do Ruska a zaplavil reklamní prostor.
Na rozdíl od Santa Clause nemůže nosit Děda Mráz jen krátkou bundičku, protože v krutých ruských mrazech by to nevydržel. Děda Mráz musí mít kožich, ale podobně jako jeho západní kolegové má bílé vousy. Co se týká Sněhurky, mívá kožíšek dlouhý, nebo úplně kraťoučký.
Všichni víme, že Santa Claus žije v Laponsku a jednou za rok na sobím spřežení objíždí celý svět, aby popřál lidem pěkné Vánoce a rozdal dárky. Rezidence Dědy Mráze je naopak ve starobylém ruském městečku - Velikij Usťug na severozápadě Ruska.
Ale vraťme se k pravoslavným Vánocům a zvykům
K nejpravoslavnějším zemím na světě patří Ukrajina. Pravoslavní se nikdy nevzdali užívání juliánského kalendáře, který představuje čtrnáctidenní posun od kalendáře gregoriánského.
Vánoce jsou na Ukrajině oficiálním svátkem. Ve většině částí Ukrajiny lidé staví betlem.
Jsou v něm vyobrazovány výjevy z Bible týkající se Ježíšova narození. Betlémy jsou stavěny na veřejně přístupných místech, obvykle jako u nás - v kostelech.
Štědrý večer se na Ukrajině nazývá Sviaty vechtr/Svatý večer. Ukrajinská kuchyně je velmi pestrá a tak není divu, že se musí patřičně předvést i ve vánočním menu, které čítá dvanáct pokrmů. Na stole nesmí chybět kutia – tradiční dezert připravovaný z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a ořechů.
Zdobí se jako u nás stromeček (jolka), pod který dává dárky již zmiňovaný Děda Mráz.
Vánoční čas na Ukrajině trvá dvacet dnů - až do svátku svatého Jana Křtitele.
I v pravoslavných vánocích je plno pověr a tradic
V den Svaté večeře, by se podle zvyklostí měl držet půst. Věřící vstávají brzy ráno, aby během roku nikdy nezaspali. Umývají se vodou, do které se hodí stříbrná mince. Věří, že hádky, bití dětí a půjčování peněz během tohoto dne přinese problémy po celý rok. Celý den je zasvěcen pouze přípravě na Svatou večeři. Na stromečku nesmí chybět jablka a ořechy, které prý přinášejí do rodiny zdraví, krásu, rodinné štěstí a nové potomky.
Pověšené prádlo přináší problémy do budoucna. K večeři se připravuje ryba. Rybí šupina pověšená v červeném pytlíku nad dveřmi přináší pak po celý rok lásku, sláma pod bílým ubrusem na stole přináší zase bohatství. Populární je obřad věštění ze slámy, kde děvčata z ní hádají svůj osud. Pokud si vytáhnou dlouhé a zelené stéblo, brzy se vdají. Stejně jako u nás se k večeři počítá s osamělými poutníky, pro které se připraví talíř navíc. Pokud poutník nepřijde, jeho porce je přenechána duchům předků. Stejně pak počet strávníků u slavnostního stolu má být sudý. Pod stůl se pokládá železný předmět – kdo si na něj v průběhu večeře na chvíli položí nohy, bude je mít zdravé a silné po celý rok.
Chtějí-li se svobodné dívky dovědět, která z nich se vdá jako první položí na podlahu během večeře kus ryby. Kterou porci sní pes nejdříve, ta si může chystat svatební šaty.
Po večeři hospodyně sebere lžíce, sváže je a nechá přes noc neumyté - to aby rodina zůstala pohromadě. Po večeři jdou děti koledovat.
Jak již bylo napsáno, ukrajinská večeře se skládá z dvanácti jídel. Hlavní a první je kuťa. Je to sladká varianta českého kuby, připravuje se z pšenice nebo krupek, rýže, máku, medu, ořechů, rozinek. Nemůže chybět neslazený odvar ze sušeného ovoce uzvar, boršč (bez masa), malé žemle – pampušky - zelňačka, hrách, ryba studená i smažená, holubce - zelné závitky plněné rýží. Podávají se také lívance, salát, pirožky a houby. Každý by měl ochutnat všech dvanáct jídel a na talíři by nemělo nic zůstat, aby se všichni ve zdraví dočkali dalšího Svatého večera. Večeře trvá dlouho, i několik hodin...
Tak popřejme, aby je měli tak jako u nás „šťastné a veselé“!
Text:Lenka Látalová
Ilustrace:Václava Arnoštová