Héfaistos
Nedivím se, že dámy mají přiznaný zájem o toho originálního Boha. Ač poněkud nevydařený fyzicky, byl manželem krásné Afrodity a synem božské dvojice.
Narodil se ovšem jako mrzáček, takového by Sparťané hodili ze skály. Ostatně matka Héra se zachovala podobně, svrhla mrzáčka z Olympu, ale měl štěstí, spadl do moře, vylovila ho a starala se o něj mořská bohyně Thetis. V podmořské jeskyni pak vyrostl a měl i první kovárnu. 
O jeho návratu na Olymp jsou dvě verze. V obou hraje roli Héřina touha po krásném zboží, ale ta druhá je zajímavější. Héfaistos vykoval krásné křeslo a poslal ho Héře na Olymp. Marnivé ženství okamžitě zvítězilo, Héra potěšeně usedla a v tom okamžiku vyjela z křesla jako hadi pouta, přikovala bohyni do křesla. Nikdo neuměl pomoci, posel bohů Hermés marně přicházel za božským kovářem, byl zatvrzelý. Matčina krutost pořád bolela.
Lstiví bohové poslali za Héfaistem Dionýsa a ten ho, slušně řečeno, zkušeně opil, přivedl ho na Olymp a schopný kovář matku vysvobodil.
Potom si ho oblíbili všichni, pro všechny bohy na Olympu vykoval krásné komnaty, zbraně, milé ozdůbky. Matka mu zřídila skvělou kovárnu s dvaceti měchy. Sama Héra zařídila i svatbu s krásnou Afroditou.
Zdá se ovšem, že Héfaistos byl trochu solitér, statečný, neústupný. Dokázal se postavit nejen Gigantům, ale i otci Diovi. To ovšem neměl dělat. Ten ho za trest znovu shodil z Olympu. Tentokrát ovšem dopadl na zem a zlomil si obě nohy. Od těch dob chodil špatně, se zlatými podpěrami. Tak bývá i zobrazován. Chodil tak i po Olympu, kam se po Diově odpuštění znovu vrátil.
Héfaistos je bůh vlídný a laskavý, jako bůh ohně a božský kovář přináší i teplo a radost, je to bůh přívětivý. Umí ale i trestat, být tvrdý, zásadový a neústupný.
Tady bych se zatím rozloučil s Olympem, nasedneme na loď Argó a poplujeme na Kolchidu pro Zlaté rouno.