Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Růžena,
zítra Rút,Matylda.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Život dvojitého agenta


I když po ztrátě zraku na jednom oku už nejsem tak častým návštěvníkem Městské lidové knihovny, přece je tam občas zavítám. Zcela cíleně jsem si vypůjčil knížku Průlom, s podtitulem Agentem CIA uvnitř komunistické nomenklatury. Napsal ji František Doskočil a při práci mu pomáhal historik Pavel Žáček, známý ze svého působení ředitele Ústavu pro výzkum totalitních režimů.


V roce 1968 odešel jednadvacetiletý F. Doskočil s přítelem do Rakouska a měl v úmyslu emigrovat. Shodou náhod narazil v hospodě na verbíře CIA, který při rozhovorech zhodnotil jeho inteligenci a rozhodl se ho získat ke spolupráci. Podařilo se mu jej přesvědčit k návratu do vlasti a ve spolupráci s CIA bojovat proti okupačnímu režimu.


Po několika dalších schůzkách s řídícím důstojníkem byl nasměrován k proniknutí do politického systému v ČSSR a k vybudování takového postavení, v němž by mohl získávat přístup k informacím, zajímavým pro americkou výzvědnou službu. Agent „Jan“ se oženil s dcerou důstojníka STB, s níž se znal z dřívějška, a začal vystupovat jako zanícený člen Socialistického svazu mládeže a později i KSČ. Jeho kariéra rostla, za pomoci tchána se stal občanským pracovníkem ekonomickotechnické správy FMV.


V roce 1976 se s ním opětně CIA spojila, a když zareagoval pozitivně, začal dostávat úkoly pomocí mrtvé schránky. I když ohrožoval manželku, rovněž zaměstnankyni FMV, a své dvě malé děti, práce špiona ho začala bavit a na zahraničním kontě mu narůstaly peníze.
O dva roky později se na něj obrátilo ekonomické zpravodajství Státní bezpečnosti, a když přistoupil na spolupráci i s ní, byl nasazen do podniku Velkochov laboratorních zvířat a za své informace získal lukrativní místo šoféra, jezdícího pravidelně do západní Evropy.
Právě v této části knihy čtenář dostává mnoho velmi zajímavých a pravdivých informací o vztazích mezi nomenklaturními kádry podniku, o podvodech, jimiž si řidiči a jejich nadřízení přivydělávali atp. (Tady jsou kořeny ekonomického marasmu, s nímž se dnes setkáváme.)
Cesty do zahraničí konečně umožnily „Janovi“ osobně se spojit s americkými zpravodajskými důstojníky, kteří ho náležitě vyškolili v používání nejmodernějších forem spojení. Československá tajná policie tak z něho vlastně nevědomky udělala agenta – dubléra, který pracoval pro obě strany. Ten pak plánovitě zamířil do stranických struktur obvodního výboru KSČ v Praze 6, vystudoval Vysokou školu politickou ÚV KSČ a dostal se mezi nejvyšší stranické nomenklaturníky.


Žil v té době vlastně trojím životem: rodinným, politickým a zpravodajským. Z délky spolupráce a kvalitními formami spojení rychlovysílačkou přes satelit lze dovodit, že šlo o informace, které měly pro CIA vysokou hodnotu.


V druhé polovině roku 1989 se Doskočil na pokyn CIA přímo spojil s příslušníky hlavní zprávy československé rozvědky, kteří se rozhodli zahájit s CIA zpravodajskou hru s krycím názvem Průlom. Došlo ke sporu s kontrarozvědkou o tom, zda Doskočila využít či zavřít. Do toho přišel listopadový převrat a nakonec prý gen. Lorenc, faktický šéf STB, rozhodl o zavření. Tak se stalo, že byl 21. února 1990, šest dní po zrušení STB, zatčen a skončil za nevybíravých podmínek na Pankráci, a posléze v Ruzyni. Po několika dopisech prezidentu Havlovi a hladovce byl po šesti měsících propuštěn až 13. září 1990.


Kniha se čte velmi dobře a přesvědčivě popisuje vnitřní poměry normalizované ČSSR. Nad trojím životem tohoto člověka však musí čtenář kroutit hlavou. Na jedné straně se tento syn režimem postiženého živnostníka vypracoval mezi vysoké nomenklaturní kádry, žil životem na nadstandardní úrovni, na straně druhé zrazoval svou vlast a pobíral ohromné částky v dolarech, které si dodnes bezpochyby užívá, a o nichž se v knize jen zmiňuje. Ostře protisocialistický tón do rukopisu zřejmě vnesl spoluautor Žáček. I když nelze pochybovat, že odpor k SSSR a normalizačnímu režimu se všemi jeho zrůdnostmi je autorovo vlastní přesvědčení, nemohu se ubránit jednomu. Jestli si autor uvědomuje, že jsme po sametovém převratu spadli z bláta do louže. Že komunistická školení o světovládných choutkách imperialistů z Wall Streetu nebyla jen chimérou, že zahraniční politika USA sloužila a slouží dodnes jen špičkám globálního kapitálu, a ty jsou ochotny udělat komukoli cokoliv, pokud bude bránit bezuzdnému růstu jeho zisků…


Ivo Krieshofer



Komentáře
Poslední komentář: 15.07.2011  08:20
 Datum
Jméno
Téma
 15.07.  08:20 kmet Mě by jenom zajímalo,
 13.07.  18:08 Gabi-florka
 13.07.  14:13 ferbl pro Ivoše.
 12.07.  17:34 Ivo Ferblovi
 12.07.  15:43 ferbl