Chcete-li vytvořit pěknou zelenou stěnu, pak určitě nezapomeňte právě na tuto rostlinu. Habr se vysazuje od nejstarších dob. Kompaktní stěny vytvářejí proměnlivou kulisu během roku a poskytnou ochranu i soukromí.
Charakteristika Habr obecný roste volně v přírodě i u nás. Habr je typickou dřevinou vlhčích středně těžkých půd, i když jej nalezneme na půdách lehčích a na sušších stanovištích. Stromy charakterizuje šedá hladká kůra. Hojně rostou po Evropě, v severní a střední Americe a ve východní Asii. Volně v přírodě se vyskytuje asi 35 druhů. Zahrnují opadavé stromy, někdy jen keře.
Habr je dřevina lesní a současně se využívá jako okrasná dřevina nebo keř v zahradnictví a okrasném sadovnictví.
Habr obecný se vyznačuje pravidelně stavěnou košatou široce vejčitou korunou. Listy jsou vejčité, střídavé, s výraznou žilnatinou, po kraji pilovité. Listy jsou sytě zelené, na podzim se vybarvují do zlatožluta. Habry jsou jednodomé, vytvářejí samčí i samičí jehnědy. Kvetou v dubnu až květnu. Plod je drobný oříšek s výrazným trojlaločným blanitým křídlem. Výrazně hladký, poměrně štíhlý kmen pokrývá stříbřitě šedá kůra. Ladností kmene se mu vyrovnají pouze buky. Volně dorůstá kolem 20 m. Kořenová soustava je bohatá, stromy dobře kotví v půdě.
Habituální typ ´fastigiata´ je stromovitého vzrůstu, koruna je štíhlá a přísně kuželovitá. Vzhledově je koruna jemná, ale současně hustá a neprůhledná. Působí hladkým, jakoby splývavým dojmem.
Nároky na pěstování
Optimální podmínky pro habr představuje slunečné stanoviště s vlhčí hlinitou až středně těžkou půdou. Velmi dobře se však přizpůsobí i různorodým podmínkám, roste i v polostínu a stínu, na půdách sušších a lehčích. Nesnese pouze silně výsušné jižní svahy. Dočasně snese i zaplavení. Výborně snáší řez. Hojně se využívá stříhaný na živé ploty. Velmi dobře roste i v místech se znečištěným ovzduším, hodí se do městských aglomerací. Habr vysazujeme v bezlistém stavu v předjaří a na podzim. Nemá žádné zvláštní nároky na ošetření. Netrpí chorobami a napadením škůdců. Živé ploty a pravidelné tvary řežeme v předjaří a udržujeme pravidelným řezem v průběhu vegetace. Starší exempláře špatně snášejí přesazování.
Habry pro výsadby najdeme prostokořenné i v kontejnerech. Pochopitelně pro větší délky živých plotů představují prostokořenné sazenice značnou finanční úlevu. Prostokořenné sázíme podle možnosti ihned do předem kvalitně připravených výsadbových rýh. Kořeny před výsadbou dobře namočíme a sestřihneme. Po výsadbě stěnu zkrátíme řezem. Zejména mladé živé ploty pečlivě udržujeme v bezplevelném stavu. Velmi se osvědčila nastýlka, která také zabezpečí lepší hospodaření s vláhou. V žádném případě jej nelze použít do vegetačních nádob.
Použití Habr se uplatňuje jako solitérní dřevina. Dále se používá v malých skupinách a kulisách a tvarují se z něj stěny. Odrůda ´Fastigiata´ patří mezi velmi známé odrůdy, byla vypěstována před rokem 1883. V mládí se vyznačuje úzkým pravidelným pyramidálním růstem, v dospělosti se do stran rozšiřuje.
Kromě využití jako solitéra patří mezi základní dřeviny pro živé ploty. Snese i řez velmi radikální, využívá se na ploty rozmanitých výšek, od plůtků kolem rodinných domů až po stěny a větrolamy. Přesto, že habr řadíme mezi opadavé dřeviny, zachovává si svůj půvab i v zimním období. Listy se na podzim vybarvují do zlatožluta a mírně zkroucené většinou zůstávají na dřevině až do jara. Větévky se ve stěně plotu velmi hezky proplétají. Vzhled bezlistých stěn je také působivý. Habr se používá velmi dlouho jako plotní dřevina. Ve středních polohách výborně nahrazuje některé choulostivější dřeviny, které již zde mohou namrzat. Kromě olistění u solitérních stromů se v raném podzimu přidává i estetické
plodenství.
Habr patří mezi nepostradatelné dřeviny zahradní architektury. Používá se od nejstarších dob a rozsah použití je velmi široký. Pomineme-li lesnickou praxi, kde se zařazuje do pravidelních lesních porostů, lze jej využít od malých soukromých zahrádek ve městě i na venkově, přes veřejnou zeleň, až po úpravy v krajině. Velmi dobře souzní s rozmanitým prostředím. Vynikne u venkovské chalupy, stejně jako je nepostradatelný v zámecké zahradě. Solitérní habry se také hojně využívají v pravidelných sadovnických kompozicích. Najdeme je například v přísných barokních zahradách, v parterech historických zahrad i jako pohledové dominanty v blízkosti budov, vchodů a schodišť. Nejčastěji se využívá jejich pyramidální podoba, která se ještě dotvaruje pravidelným řezem. Nepoužívá se pouze na vnější ohraničení prostoru. Plůtek z habru může v zahradách velmi dobře oddělit a současně propojit okrasnou a vegetační část. Výborně také propojuje parkové úpravy s okolní volnou krajinou.
V současnosti habr prožívá svoji renesanci, především jako plotní dřevina. Na mnohých místech jej svého času zcela zbytečně vytlačil snadno dostupný ptačí zob. Ploty z něj rychle dorůstají, ale nikdy nedosáhnou pevnost a eleganci habrové stěny. Husté a pravidelné větvení využívají rádi také ptáci pro hnízdění.
Barevně odlišeným listem se vyznačují některé odrůdy habru obecného. Habr obecný ´Variegata´ má žlutopestré listy, bělavě pestré nabízí ´Albovariegata´ či ´Marmorata´ a při rašení má načervenalé listy odrůda ´Purpurea´. Z dalších odrůd habru je pozoruhodná např. ´Pendula´, má nízký vzrůst a do stran široce rozprostřené větve.
Jiří Korejš
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zeleně přetrvává. I lidé, kteří se o zahradnictví vůbec nezajímali, chtějí mít nyní aspoň svůj zelený truhlík či květináč. Široký sortiment rostlin umožňuje pěstování mnoha druhů na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále přibývají také nové zahrady.
Evropská kampaň „Rostlina měsíce“ odstartovala v roce 1992. Každý měsíc byla pravidelně představována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné půdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpořit. Program probíhal v devíti evropských zemích (Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Irsku, Německu, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pěstiteli, řadou souvisejících oborů a odbornými zahradnickými žurnalisty nejen v Evropě, ale i v zámoří.
Úkolem je mimo jiné rozšířit povědomí laické veřejnosti a zájem o využití zahrad i menších prostor (balkony, lodžie) jako odpočinkových a estetických ploch.
odrůdy, byla vypěstována před rokem 1883. V mládí se vyznačuje úzkým pravidelným pyramidálním růstem, v dospělosti se do stran rozšiřuje.