Pokud nám nohy slouží
Příroda nám začíná přát svým počasím, a to je nejvhodnější doba navštívit nějakou rozhlednu či vyhlídku.
Rozhledna je stavba postavená člověkem a upravená pro rozhled do kraje. Z vyhlídky se člověk také rozhlíží do kraje, ale ta využívá jen přírodní podklad. Rozhledna musí splňovat i další podmínky, což znamená výšku minimálně 4 metry s možností přístupu veřejnosti minimální 1 den v roce a také že na vyhlídkovou plošinu lze vstoupit bez horolezeckých technik. Materiál na rozhlednu může být různý od dřeva přes kameny až po kov. Je to tedy docela drahá záležitost, a proto první rozhledny vznikaly na šlechtických pozemcích a také náklady na jejich výstavbu šlechta hradila.
Mezi nejstarší rozhledny u nás je stavba v podobě minaretu v lednicko-valtickém areálu. Vznikla podle plánu architekta Josefa Hardtmutha v letech 1797-1804 v době knížete Aloise II z Liechtensteinu.
Za první horskou rozhlednu je považována kamenná novogotická Josefova věž na Kleti. Zakladatelem byl Josef Johann Nepomuka ze Schwarzenberku a po něm získala jméno, měla i triangulační funkci pro práci kartografů a sloužila i jako hvězdárna. Byla postavena v letech 1821-25, má válcovitý tvar výšku 20 metrů, vyhlídková plošina je v 18 metrech. Dnes slouží i jako televizní vysílač TV multiplexu 24. Byla citlivě rekonstruována v roce 2009.
Pro lázeňské hosty v Mariánských lázních sloužila Hamelika od roku 1876, rozhledna má 100 schodů, které jim dávaly pěkně zabrat. To v Karlových Varech mají od roku 1876 pseudogotickou cihlovou stavbu v podobě minaretu nazvanou Vyhlídka Karla IV mající jen 80 schodů.
Nejkrásnější rozhledna v Českém Švýcarsku je Tanečnice, původně dřevěná od roku 1885 ta ale nepřežila bouři v roce 1903 a byla postavená nová, kamenná v roce 1905 a do výšky 20 metrů se dostanete po 138 schodech.
Velice zajímavá je rozhledna na nejvyšší české stolové hoře na Děčínském Sněžníku. Její unikátnost je v mísení proudění vzduchu až od Severního moře a proto se jí říkalo Větrné lázně. Za svůj vznik v roce 1863 vděčí hraběti Františku Antonínovi Thunovy, který podle projektu drážďanského architekta Hänela začal stavět honosnou na tehdejší dobu, kamennou věž. Dokončena byla v roce 1864 a je ozdobena pseudogotickými prvky. Krátkou dobu sloužila pro potřeby zeměměřičů. Zajímavostí je ,že děčínský profesor Färber zde v roce 1936 zachytil televizní signál berlínské televizní stanice v době konání Olympijských her v Berlíně. V roce 1955 si zahrála ve filmu Větrná hora, pak už ji čekalo jen chátrání. Byla sice v roce 1985 přijata do památkové péče, ale vzhledem ke svému špatnému stavu byla uzavřena. Generální opravy se věž dočkala v roce 1992, rozhledna byla znovu otevřena, ale je „okrášlená“ různými vysílači a parabolami.
V okolí města Ústí nad Labem je několik rozhleden, které vznikaly v době zájmu o turistiku tedy 80 léta 19 století. Mezi nejznámější patří Erbenova vyhlídka již od roku 1888, ale její původní dřevěná stavba krytá šindelem nepřežila prudkou zimní bouři v roce 1898 a zůstala po ní jen podezdívka. Vichřice v roce 1903 shodila i druhou dřevěnou věž, po které zůstala jen ta původní kamenná podezdívka, ale i tu v roce 1911 zničil blesk. Obnovena byla německým Horským spolkem v roce 1933 a své jméno dostala po jejím dlouholetém předsedovi Alexandru Erbenovy. Teprve v roce 2006 byla opravena, je oproti původní 2x vyšší a 15 metrů poskytuje výhled na České středohoří s Milešovkou, Bukovou horu, Krušné hory s Bouřňákem, na město Teplice a Ústí nad Labem, Komáří vížku a jezero Milada. Výhodou je, že je přístupna celoročně bez poplatků a 58 schodů se dá vyjít.
V městské části Ústí nad Labem Střekov je jednoduchá kamenná rozhledna na kopci Malé sedlo v místě bývalé letecké pozorovatelny. Věž je vysoká přes 8 metrů na vyhlídkovou plošinu vede 47 dřevěných schodů a byla zpřístupněna v roce 2010. Je z ní výhled na Labské vrchy, na Větruši, Střížovický vrch, Mariánskou skálu i Krušné hory. Je volně celoročně přístupná.
Zatím nejmladší rozhledna na Lucemburkově kopci ve výšce 564 metrů u obce Malečov nedaleko Ústí nad Labem vznikla díky nadšencům ze Spolku Malečovský rozhled a dobrovolníků. Celou konstrukci vyrobil tesař Martin Andáš ze Žitenic a vznikla čtyřpatrová celodřevěná stavba. K její výšce 11 metrů vede 61 schodů a pak se otevře pohled na České středohoří, Říp, Prahu, na Tiské stěny ale i na Děčínský Sněžník, Růžový Vrch, Königstein, Bezděz, Ještěd až do Krkonoš a byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2020. Také je otevřena celoročně bez poplatků.
Jaroslava Krejčová
* * *
Ilustrace https://www.kudyznudy.cz/
Erbenova vyhlídka Foto: Petr Chaloupka
