Prosincové pranostiky, to jsou předpovědi pro celý další rok. Prosincové dny bývaly dobou rozjímání, bilancování roku končícího a doufání v dobrý rok nadcházející. Snad každý den měl svůj předpovědní význam a dobrá polovina pranostik se týkala doby vánoční. Uctívalo se nejen narození Ježíše, ale lidé vnímali intenzivně i návrat slunce, jako úvodu nového životního cyklu v přírodě.
Všechno mělo svůj čas a to byly jistoty neměnné, ztracené dnes v křiklavých koledách “marketů” již od podzimu. Škoda. Místo klidného rozjímání se ocitáme v nesmyslném kalupu nákupů postradatelných věcí. Potěšme se alespoň vzpomínkou.
* * *
Lepší včil hrubá zima než potem mrazy.
Věje-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
Mrazy, které v prosinci brzo ochabnou, znamenají zimu mírnou.
Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy.
Prosinec se sněhem na pěšině, je žitko v každé vysočině.
Tuhá zima – dobrá zima, dobrá zima – dobré léto.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Studený prosinec – brzké jaro.
Vánoce v jeteli – letnice ve sněhu.
Do Vánoc není hladu ani zimy.
Zimavý sněhovitý prosinec předpovídá požehnaný úrodný rok.
Není-li prosinec studený, bývá příští rok hubený.
O svatém Františku Xaveru vítr fičí od severu.
Jaké počasí na sv.Barboru, takové bývá po celý advent.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Na svatou Baruši střez nos i uši.
Má-li sv.Barborka bílý fěrtoch, bude hodně trávy.
Svatá Barborka vyhání dřevo ze dvorka.
Prší-li o sv.Mikuláši, anebo padá-li sníh, bude příštího roku hojně hrachu.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Je-li na Vánoce obloha hvězdná a čistá, bude příští rok úrodný.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce, tmavé Vánoce – světlé stodoly.
Jak obílí Vánoce stromy sněhem, tak posype je jaro květem.
Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Jasné Vánoce – mnoho vína a ovoce.
Tmavé Vánoce, dojné krávy – světlé Vánoce, ponesou slepice.
Padá-li o Štědrém večeru sníh, urodí se hodně chmele.
Na Adama a Evu čekejme oblevu.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
Pakli na sv.Štěpána větrné počasí uhodí, příští rok špatně se urodí.
Pakli větrové o Štěpána uhodí, příští rok špatně se urodí.
Na sv.Štěpána když vítr prudce zavěje, víno před zkázou jistou se chvěje.
Na svatého Štěpána každý se má za pána.
Na Mláďátka když prší, osypají se děti.
Je-li na Mláďátka mlha, mrou děti.
Od Mláďátek se den prodlužuje.
Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Je-li o Silvestru v noci vítr a ráno jasno, bude dobrého vína pořídku.
Jaký Silvestr a Nový rok, taký bude červenec a srpen.
Poráží-li kdo stromy poslední dny prosince,
zůstává dřevo z nich dlouho zachovalé.
Prosincové pranostiky, to jsou předpovědi pro celý další rok. Prosincové dny bývaly dobou rozjímání, bilancování roku končícího a doufání v dobrý rok nadcházející. Snad každý den měl svůj předpovědní význam a dobrá polovina pranostik se týkala doby vánoční. Uctívalo se nejen narození Ježíše, ale lidé vnímali intenzivně i návrat slunce, jako úvodu nového životního cyklu v přírodě.
