Po stopách prùkopníka létání z Ulmu
Minuli jsme zbytky malebné brány, nìkdejší souèásti opevnìní historrického Ulmu a kolem nìkdejší mìstské zbrojnice jsme sešli a¾ k bøehùm Dunaje. Jsme na okraji jednoho nejkrásnìjších historických mìst spolkové zemì Bádensko - Wirtembersko. Ulm má zhruba 130 tisíc obyvatel a kdysi koncem 18. a zaèátkem 19. století k nim patøil i jeden významný obèan, který je dnes ve svìtì bohu¾el ponìkud opomíjen, ale na kterého v Ulmu rozhodnì dodnes nezapomínají. A v poslední dobì ho na mnoha místech pøipomínají jako svého velmi významného rodáka a jsou na nìho právem hrdí.
Svého èasu o nìm natoèili dokonce pìkný barevný film "Krejèí z Ulmu", který seznámil veøejnost v Nìmecku, ale i jinde v Evropì, se ¾ivotem prùkopníka letectví, který kdysi pøedešel svou dobu, byl souèasníky dokonce vysmíván a jako mnozí další skonèil v chudobì a témìø v zapomenutí. Asi trochu podobnì, jako náš nìkdejší "létající švec" Vít Fuèík, øeèený Kudlièka. Ten ulmský prùkopník létání se jmenoval Albrecht Ludwig Berblinger a narodil se v roce 1770.
Vyuèil se krejèím a proto¾e ve mìstì Ulm, støedovìké Bádenské pevnosti, byla silná vojenská posádka, zamìstnala ho armáda a ¾ivil se šitím vojenských uniforem. Ta práce ho sice ¾ivila, ale rozhodnì neuspokojovala jeho zvídavého a vynalézavého ducha. Ve volných chvílích chodil k Dunaji i na kopce kolem mìsta, pozoroval ptáky a nakonec si zaèal klást otázky. Proè by on sám nemohl také zkusit létat? Proè by si nemohl nìjak zhotovit køídla a rozletìt se z kopcù a¾ nad Dunaj.
A tak to nakonec zkusil a po mnoha pokusech si vyrobil køídla s lehkou døevìnou konstrukcí, pota¾ená látkou, proto¾e tohle mu šlo, byl pøece jen krejèí. Samozøejmì chápal, ¾e ptáky nadnáší vítr. A ¾e také on si musí hledat ten správný vzdušný proud. Nakonec se mu zøejmì nìkteré pokusy s létáním docela zdaøily. Problém ale byla tvrdá pøistání. To øešil pan Berblinger nakonec tak ¾e startoval se svými køídly z hradeb nad Dunajem a nìkdy prý dokonce i z vysoké vì¾e mìstského opevnìní. Pro pøípad pøistání do vody mìl v záloze najaté mu¾e s lodièkami, kteøí ho z øeky v¾dy vèas vylovili.
Tak to šlo a¾ do roku 1811, kdy mìl provést let z plošiny na mìstských hradbách, kdy mezi èetnými významnými diváky byl i tehdejší vládnoucí vévoda. Berblinger ale tehdy odmítl startovat, proto¾e bylo bezvìtøí a on vìdìl, ¾e potøebuje ke svému letu - tak jako dnešní paraglidisté - správný vítr. Let se neuskuteènil a ulmský krejèí se stal pøedmìtem výsmìchu místních hlupákù.
Pøesto¾e ho vévoda pochopil a dal mu dokonce peníze na další pokusy, Berblinger zahoøkl a vìnoval se radìji "jiné práci". Pro jednoho ze svých pøátel, který pøišel o nohu, se mu podaøilo vynalézt a sestrojit i na dnešní dobu docela moderní mechanickou protézu, jaká tehdy nemìla obdoby. A kterou oceòují lékaøi dodnes. Není prý známo, jestli pan Berblinger pozdìji ještì konal pokusy s létáním. Mo¾ná mìl obavy z výsmìchu, proto¾e "doma není nikdo prorokem".
V Ulmu ocenili svého rodáka a¾ po mnoha letech a v poslední dobì mu vìnují hodnì pozornosti i propagace, co¾ si rozhodnì zaslou¾í. My se teï pouštíme po bøehu modravého Dunaje kolem hradeb Ulmu smìrem k centru, odkud na nás zdálky vykukuje vì¾ Minsterské katedrály s nejvyšší vì¾í na svìtì - témìø 162 metrù. Po cestì mineme hradební baštu, kde byla kdysi plošina, ze které mìl startovat k tomu, v roce 1811, neuskuteènìnému letu pøed publikem slavný ulmský krejèí.
O kus dál nás upoutají na hradbách pøipevnìné velké ocelové nù¾ky, které umístilo mìsto na místì, odkud se vydával odvá¾ný krejèí na své lety nad Dunaj. Na druhý bøeh, kde le¾í Nový Ulm u¾ na bavorské stranì, prý ale bohu¾el nikdy nedolétl.
My to ale nevzdáváme a pokraèujeme dál, kde na hradbách byla na památku létajícího krejèího nedávno postavena kovová vì¾, po které návštìvník mù¾e vystoupat do výše 19 metrù . Právì na stejném místì a do té výšky, kudy pøed staletími létal v tìchto místech pan Berblinger.
Tady u¾ pokraèujeme dál do mìsta, kde se nám v historickém centru daøí najít dùm, na kterém velká pamìtní deska hlásá, ¾e tady ¾il slavný ulmský rodák a prùkopník létání. Svou cestu po stopách krejèího z Ulmu zakonèujeme u nádherné støedovìké radnice.
Ta pùvodní vynálezcova køídla se bohu¾el nezachovala, ale v radnièní hale tady mají jejich kopii, která byla zhotovena prý a¾ mnohem pozdìji. Visí s patøiènými vysvìtlivkami pod gotickým stropem radnice. Pan Albrecht Ludwig Berblinger zemøel bohu¾el v chudobì a vcelku i tehdy zapomenut v roce 1829. Ale naštìstí jeho Ulm si je dnes vìdom významu svého leteckého prùkopníka a øadí ho dnes mezi nejvýznamnìjší obèany mìsta.
Vladimír Køí¾
San Francisko, Jihlava
