Přelomu října a listopadu se u nás říká čas dušičkový. Čas většinou deštivý a uplakaný, tudíž smutný. Někteří se však na něj přesto těší. Jsou to především pěstitelé a prodejci květin, pro které je to nejproduktivnější období v roce.
Památka zesnulých, čili Dušičky, připadá podle našeho kalendáře na 2. listopad. Většinou o víkendu před tímto svátkem se vyzbrojíme květinami a věnci a vydáváme se k návštěvě svých zesnulých. Policie je ve střehu, neboť na silnici se vyrojí i ti, kteří celý rok za volant neusednou. Poslední léta jsou hitem i umělé květy roztodivných a pro nás nezvyklých tvarů. Jsou z dovozu, většinou z Polska. Měřeno spotřebou umělých květin by se mohlo zdát, že náš vztah k předkům poněkud upadá. Přesto, jak se tak dívám kolem sebe vidím, že kupující dávají přednost živým, tradičním jiřinám, listopadkám a jiným květům.
Co se týká svátků jako takových je teď snahou všechny svátky komercializovat. Ale na druhé straně i život moderního člověka by měl mít určité výrazné orientační body, abychom neměli jen pocit šedivosti a denního shonu.
Přestože „Památka zesnulých“ má katolickou tradici, na našem území jsou její kořeny mnohem starší. Velkým keltským svátkem totiž býval Samhain. Byl to okamžik, kdy končila sklizeň a starý rok se setkával s temnou polovinou plnou zimy. Keltové věřili, že v tomto čase je možné rozmlouvat s mrtvými. Samhain začínal při západu slunce 31. října. V tom okamžiku se musely zastavit všechny práce, rodina se scházela k modlitbě, rozjímání a především vyprávění o strašidelných a nadpřirozených situacích. Vzpomínalo se na mrtvé. Těm se pokládaly na schody domů nebo na oltáře různé dary. Co zůstalo na poli nesklizeno po tomto datu se již sklízet nesmělo, neboť to patřilo bohům a bylo tabu. Keltové věřili, že konzumovat takové plodiny je nebezpečné, neboť byly jedovaté.
Samhain začínal období společných rodinných večerů, které tehdy ještě byly šťastné i bez televize.
Ale vraťme se zpátky k Dušičkám. Na zesnulé bychom neměli zapomínat, ale co můžeme, to bychom měli udělat pro živé.
smutný. Někteří se však na něj přesto těší. Jsou to především pěstitelé a prodejci květin, pro které je to nejproduktivnější období v roce. 
jiným květům. 
totiž býval Samhain. Byl to okamžik, kdy končila sklizeň a starý rok se setkával s temnou polovinou plnou zimy. Keltové věřili, že v tomto čase je možné rozmlouvat s mrtvými. Samhain začínal při západu slunce 31. října. V tom okamžiku se musely zastavit všechny práce, rodina se scházela k modlitbě, rozjímání a především vyprávění o strašidelných a nadpřirozených situacích. Vzpomínalo se na mrtvé. Těm se pokládaly na schody domů nebo na oltáře různé dary. Co zůstalo na poli nesklizeno po tomto datu se již sklízet nesmělo, neboť to patřilo bohům a bylo tabu. Keltové věřili, že konzumovat takové plodiny je nebezpečné, neboť byly jedovaté.