Halloween je velmi starý obyčej, prastará slavnost, známá především z bývalého keltského prostoru ve Skotsku a Irsku. Vznik Halloweenu se vysvětluje různě, ale keltský původ je téměř jistý. V dnešní formě známe tuto slavnost, jak vznikla asi před 500 lety v Irsku a v 19. století se odtud dostala s vystěhovalci do Ameriky. To nastal totiž v Irsku v roce 1840 hrozný hladomor, protože se neurodily brambory, které tvořily základní potravu chudých lidí. Asi milion Irů zemřelo tehdy hlady a také tolik, či ještě víc se jich vystěhovalo do Ameriky. Čili není to žádný americký zvyk, jak se mnohdy říká. Je to prostý import z Evropy.
Noc z 31. října na 1. listopadu byla u Keltů nocí, ve které se loučili s létem a slavili příchod knížete Samhaina a jeho vlády. Tento, pro mrtvé příslušný bůh, dovoloval zemřelým jednou za rok na jeden den, vlastně tedy na jednu noc, přijít se podívat zpět na svět.
Byl to současně i konec roku, prvního listopadu začínal nový rok. Keltově znali totiž jen dvě roční období, léto a zimu. Věřili pevně, že v tuto noc vystupují jejich předkové z hrobů a aby je dobře naladili, připravovali jim před dveře jídlo a pití. Na usmířenou duší zemřelých předků, a také aby se odehnali zlí duchové, připravovaly se pro ně též různé jiné oběti, zaříkávání a magické obřady. Existuje stará pověst o tom, že druidové, tajemní keltští duchovní a mágové, vyžadovali jako oběť pro tohoto svého „smrtiboha“ malé dítě. Když si uvědomíme, kdy to bylo, jak tehdy lidé žili, nelze tuto hrůznou skutečnost vyloučit. Ale raději tomu nebudeme věnovat pozornost.
Příšerné převleky a masky sloužily lidem odedávna k oklamání a zahánění zlých duchů - tedy někdy asi i těch příbuzných. Na návrat mrtvých příbuzných se totiž lidé dívali různě. Někteří se radovali, že jim mohou připravit slavnost s jídlem a pitím, ale mnozí se obávali, že mrtví se chtějí vrátit na svět a k tomu účelu se potřebují zmocnit živých. Proto se převlékali, pokud možno ohavně a strašidelně, aby je ti mrtví a duchové nepoznali jako živé lidi. Možné je také, že měli zlé svědomí. Dnes už je to jen vzájemné strašení a nahánění husí kůže, které organizují dospělí především pro děti.
Římané zase slavili kdysi v tento den slavnost bohyně úrody. Zajímavé je, že jablka a ořechy hrají ještě dnes roli při oslavách Halloweenu.
To podivné jméno vzniklo z All Hallows Eve, čili předvečer všech svatých tedy All Hallows Day.
A čte se to asi tak, jako když někdo telefonuje německy do Vídně: halóvín.
V 7. století po Kristu určil papež Gregor III., že se tento den (1. listopadu) bude světit svátek Všech svatých a změnil tak chytře tradiční oslavy Samhaina v křesťanskou slavnost. Takže to byl vlastně už tento křesťanský zvyk, který přenesli Irové a Skotové do Ameriky.
Pro Halloween typické symboly jsou ďáblové,strašidla, démoni a kostlivci. Čarodějnice se špičatými klobouky, vznášející se na koštěti s černou kočkou na rameni, různí skřítci a také sovy, pavouci a vampírové – tedy netopýři.
Zejména lucerny z tykví jsou synonymem pro tento den. Tuto lucernu jmenují „Jack-O-Lucerna“. Podle staré pověsti přišla zevnitř osvětlená tykev k tomuto jménu takhle: Irský kovář Jack O., známý hrubián a opilec, uzavřel pakt s ďáblem. Čert mu slíbil, že bude sedm let nejlepším kovářem v zemi, když mu prodá svoji duši. Jack ochotně smlouvu podepsal a jako znamení své nově získané dovednosti zavěsil nad dveře kovárny vykotlanou řepu se žhavým uhlíkem uvnitř. V Irsku totiž tykve moc nerostly. S Jackem to nedopadlo dobře, přestože se pokoušel čerta ošidit a po uplynutí sedmi let ho vylákal na strom, do jehož kůry pak vyryl kříž a čert nemohl pryč. Ale když Jack zemřel, do nebe nesměl a do pekla ho také čerti nechtěli. Za trest prý chodí dodnes s tou lucernou po světě. Pravděpodobně ještě s tou původní, z řepy udělanou. Irové potom v Americe radostně vyměnili řepu za tykev, lépe se to vydlabávalo a také je to bezesporu hezčí, jak vidíte na připojených obrázcích.
S Halloweenem jsou spojeny i různé jiné žertíky, které by se daly označit jako „macabre“, čili strašidelné. Například v roce 1938 vysílala k Halloweenu americká stanice CBS rozhlasovou hru Orsona Wellese: Válka světů, podle románu H.G. Wellse. Hra byla inscenována tak přesvědčivě, že vznikla ohromná panika a mnoho lidí prchalo ve svých autech i pěšky, ve snaze zachránit se před blížícím se nebezpečím. Dalo velkou práci lidi uklidnit a vysvětlit, že to byla jen rozhlasová hra. To se pěkně postrašili. Hned pak přišla druhá světová válka a mohli se bát doopravdy.
Halloween je velmi starý obyčej, prastará slavnost, známá především z bývalého keltského prostoru ve Skotsku a Irsku. Vznik Halloweenu se vysvětluje různě, ale keltský původ je téměř jistý. V dnešní formě známe tuto slavnost, jak vznikla asi před 500 lety v Irsku a v 19. století se odtud dostala s vystěhovalci do Ameriky. To nastal totiž v Irsku v roce 1840 hrozný hladomor, protože se neurodily brambory, které tvořily základní potravu chudých lidí. Asi milion Irů zemřelo tehdy hlady a také tolik, či ještě víc se jich vystěhovalo do Ameriky. Čili není to žádný americký zvyk, jak se mnohdy říká. Je to prostý import z Evropy. 