Málo jídla, alkohol jen občas, hodně pohybu a bohatý společenský život, to je klíč k vysokému věku. Lidé žijí mnohém déle, to je známá věc. Jenže úctyhodná cifra není to, co kdekoho láká, mnohdy spíše naopak. Aby měl dlouhý život smysl, je dobré být zdravý a cítit se spokojeně. Jak toho dosáhnout?
Před padesáti lety se zdálo, že je to úspěch dožít se sedmdesáti let. Dnes už se hovoří o tom, že problém nebude dožít se stovky. Někteří dnešní osmdesátníci se cítí tak, jak se kdysi cítili ti, kdo teprve právě odešli do důchodu: jezdí na dovolenou, učí se novým sportům či dále studují. Kalendářní věk se od skutečného biologického stále více odchyluje.
Kdo si může dělat naději, že i on bude patřit mezi ty, kdož se budou i po osmdesátce těšit skvělé kondici? Vyššího věku se prý dožijí spíše lidé vzdělaní a movití, zřejmě proto, že si mohou zaplatit nadstandardní péči, či proto, že díky penězům mohou více odpočívat. Vyplatí se rovněž dbát na prevenci, zejména pak v případě, že se v rodině vyskytla nějaká dědičná choroba. Velkou roli samozřejmě hraje i životní styl - ne každý má organismus Winstona Churchilla, a proto je lépe skoncovat s kouřením a pití alkoholu omezit na minimum.
Ale tak jako se život skládá z drobných událostí, i péče o zdraví ve snaze dožít se vysokého věku sestává ze zdánlivých maličkostí a podružností. Například? Když už někdo žije nevázaným sexuálním životem, měl by v každém případě používat kondom. Nebo: každý, kdo holduje opalování, neměl by na slunce vyrazit bez krému s vysokým ochranným faktorem. Další zdánlivě banální rada zní: choďte vzpřímeně. Každý, kdo se pomocí speciálních cviků či třeba jógy odnaučí hrbit, předejde totiž nejen problémům s bolavými zády, ale třeba i s dýcháním. Zdravý chrup bude mít dlouhá léta ten, kdo si jej čistí, a to včetně mezizubních prostor, pravidelná návštěva zubaře by měla být samozřejmostí. Bakterie žijící mezi zuby a v dásních přispívají ke vzniku srdečních chorob a vážných onemocnění zažívacího traktu. To, že lidé s pokračujícím věkem méně spí, je normální: po pětašedesátce stačí mnohým spát jen tři až čtyři hodiny denně, a bylo by chybou snažit se tělo silnými prášky přimět ke spánku delšímu.
Tak si ta pravidla teď trochu rozeberme:
Jez do polosyta
Vyplatí se hlídat si váhu tak, aby váhový index se trvale udržoval pod hodnotou pětadvacet - vypočítá se tak, že váhu v kilogramech vydělíte výškou v metrech na druhou. Velmi přitom záleží i na tom, na jakém místě těla se případný tuk ukládá. Zatímco kila navíc uložená především kolem pasu zvyšují rizika hned několika chorob, tloušťka nabraná především na bocích a stehnech tak nebezpečná není. Rozhodně se vyplatí jíst méně. Přednost by měla mít strava rostlinná, masa spíše méně než více, a rovněž je podle lékařů lepší rozdělit si denní množství na pět porcí než zakončit den obří porcí snědenou naráz. Pokud jde o zeleninu, lepší je syrová či vařená jen krátce. Kdo může, měl by se jednou za čtrnáct dní čtyřiadvacet hodin postit a pít jen minerálky či ovocné a zeleninové šťávy.
Pij do polopita
Víme, že alkohol ve větším množství zdraví neprospívá. Na druhou stranu například červené víno zřejmě chrání srdce, bílé přináší tělu vápník. Ale jaké je ono ještě užitečné, či alespoň neubližující množství? Deci červeného před spánkem může každého příjemně uvolnit. Tvrdý alkohol by však měl zůstat pitím spíše příležitostným. Také s černým čajem či kávou se to nemá přehánět, měly by stačit dva šálky denně. Samozřejmostí by naopak měly být tři litry vody či bylinného čaje den co den.
Nezapomeňme na pohyb
Rada číslo jedna zní: okamžitě se začněte více pohybovat. I kdybyste nedělali nic jiného, než chodili každý den půl hodiny na rychlou procházku, omezí to riziko, že vás sklátí infarkt. Vyplatí se, když člověk každou vzdálenost menší než jeden a půl kilometru překoná pěšky, a to pokud možno rychlou chůzí. Výtah by měl zůstat skutečně jen pro ty, kdo schody nevyjdou. Jelikož fyzička se utužuje především při namáhavějším cvičení, je dobré si zvyknout cvičit aerobik, tančit orientální tanec a podobně. Komu se nelíbí energická pohybová činnost, jako je běhání, jízda na kole, může rychle chodit či plavat. Může také začít s cvičením na posilování kostí a páteře: chůzí, běháním, skákáním přes švihadlo, ježděním na kole, lyžováním. Netřeba být hypochondrem, ale je dobré pravidelně si prohlížet kůži kvůli změnám pigmentových skvrn, nechat si pravidelně měřit tlak a cholesterol, vyšetřovat oči. Ženy by měly rovněž chodit na gynekologické prohlídky a také nepodceňovat vyšetření tlustého střeva kvůli prevenci kolorektálního karcinomu.
Bystrá mysl
Měli bychom si udržovat stará přátelství a zároveň navazovat nová. A nemusí to být vždy jen společnost vrstevníků - mladší lidé často dokážou starším přinést chuť do života či nové nápady. I v důchodu se dá dělat spousta aktivit.
Mozku prospívá neustálá námaha, zejména pravidelné učení se, které kompenzuje ztrátu mozkové kapacity v pozdějším věku. Můžete třeba začít hrát na hudební nástroj, učte se cizí jazyk či si předplaťte specializovaný časopis. Rozhodně vyhraje spíše ten, kdo je optimistický a kdo se nezatěžuje zápornými emocemi. A sex (?) - aktivní erotický život je prý charakteristickým rysem lidí, kteří vypadají a chovají se jako alespoň o deset let mladší, než je jejich skutečný věk. Mnoho sexuálně aktivních lidí uvádí, že si vytvářejí ještě v osmé dekádě života nové erotické vztahy. Tvrzení doktorů, že intenzivní sexuální život prodlužuje život, podporují i výsledky některých vědeckých výzkumů. Ty mimo jiné ukázaly, že sex stimuluje činnost imunitního systému.
ochranným faktorem. Další zdánlivě banální rada zní: choďte vzpřímeně. Každý, kdo se pomocí speciálních cviků či třeba jógy odnaučí hrbit, předejde totiž nejen problémům s bolavými zády, ale třeba i s dýcháním. Zdravý chrup bude mít dlouhá léta ten, kdo si jej čistí, a to včetně mezizubních prostor, pravidelná návštěva zubaře by měla být samozřejmostí. Bakterie žijící mezi zuby a v dásních přispívají ke vzniku srdečních chorob a vážných onemocnění zažívacího traktu. To, že lidé s pokračujícím věkem méně spí, je normální: po pětašedesátce stačí mnohým spát jen tři až čtyři hodiny denně, a bylo by chybou snažit se tělo silnými prášky přimět ke spánku delšímu.
navíc uložená především kolem pasu zvyšují rizika hned několika chorob, tloušťka nabraná především na bocích a stehnech tak nebezpečná není. Rozhodně se vyplatí jíst méně. Přednost by měla mít strava rostlinná, masa spíše méně než více, a rovněž je podle lékařů lepší rozdělit si denní množství na pět porcí než zakončit den obří porcí snědenou naráz. Pokud jde o zeleninu, lepší je syrová či vařená jen krátce. Kdo může, měl by se jednou za čtrnáct dní čtyřiadvacet hodin postit a pít jen minerálky či ovocné a zeleninové šťávy.
infarkt. Vyplatí se, když člověk každou vzdálenost menší než jeden a půl kilometru překoná pěšky, a to pokud možno rychlou chůzí. Výtah by měl zůstat skutečně jen pro ty, kdo schody nevyjdou. Jelikož fyzička se utužuje především při namáhavějším cvičení, je dobré si zvyknout cvičit aerobik, tančit orientální tanec a podobně. Komu se nelíbí energická pohybová činnost, jako je běhání, jízda na kole, může rychle chodit či plavat. Může také začít s cvičením na posilování kostí a páteře: chůzí, běháním, skákáním přes švihadlo, ježděním na kole, lyžováním. Netřeba být hypochondrem, ale je dobré pravidelně si prohlížet kůži kvůli změnám pigmentových skvrn, nechat si pravidelně měřit tlak a cholesterol, vyšetřovat oči. Ženy by měly rovněž chodit na gynekologické prohlídky a také nepodceňovat vyšetření tlustého střeva kvůli prevenci kolorektálního karcinomu.