Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Alexandr,
zítra Lumír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Božena padla do oka Oldřichovi
  
 
V občanském kalendáři má dnes svátek Božena.  Jméno Božena má původ zcela jasný. Základem je slovo Bůh a u nás velmi častá přípona ženských jmen -ena. Božena je tedy "Bohem obdařená". Někdy bývá jako význam jména uváděno i blahoslavená - je považována za českou obdobu jména Benedikta.
U nás bylo v minulosti toto jména hodně oblíbeno. V současné době je ovšem dáváno velmi zřídka.
 
 
Nejznámější Boženou se v naší historii stala česká kněžna - manželka knížete Oldřicha, s nímž měla syna Břetislava. Zemřela v roce 1032, je pohřbena ve Staré Boleslavi a mnoho z nás ji zná z pověstí.
 
Byla velmi krásná a v Kosmově Kronice české je o ní psáno, že byla "bělejší než labuť a krásnější než safír".
 
V  kronice je popsán příběh setkání knížete s ženou prostého původu:
"Knížeti Oldřichovi se z řádného manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési ženy jménem Boženy, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně sličného, jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selskou ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky. Kníže poslav ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal, protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže…“
 
Jan Kareta
 
 
 
S příběhem Oldřicha a Boženy souvisí i název obce Peruc
 

Peruc se do povědomí veřejnosti zapsala romantickou pověstí o setkání knížete Oldřicha a prosté dívky Boženy, z jejichž svazku se narodil Břetislav díky němuž vládli Přemyslovci dalších 300 let.

Historie zanechala v Peruci nemálo historických památek. Nejvíce vyhledávaná je zastřešená pseudogotická Boženina studánka a mohutný Oldřichův dub, který je starý 1000 let (objem kmene v patě stromu je 970 cm). V roce 2005 mu byl udělen Nadací partnerství v Programu Strom života titul Strom hrdina.

 

Boženina studánka


Svažité návsi dominuje kostel sv. Petra a Pavla, postavený roku 1725 P. P. Columbanim. Naproti němu se rozkládá trojkřídlý patrový zámek, jehož rokokovou přestavbu původního sídla prováděl v letech 1694 – 1724 italský stavitel Antonio Porta. Po jeho smrti práce dokončil v letech 1760 – 1770 Petr Pavel Columbani.


Sochařská výzdoba sloupového schodiště v oválné vstupní hale zámku je bohatě vyzdobena sochami andílků – světlonošů z dílny I. F. Platzera z doby kolem roku 1170.


V jižním křídle zámku je v letních měsících otevřena Pamětní síň Emila Filly, který zde trávil poslední roky svého života a zdejší krajinu velmi miloval. Nenapodobitelná je Krásná (Čechova) vyhlídka uprostřed blízkého lesa, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří. Zde vznikaly kromě krásných obrazů Emila Filly i Čechovy verše. Na místním hřbitově je pochován (novoklasicistní kaple nad hrobkou) páter František Daneš, kněz, vlastenec a pedagog, který byl v 19. století vůdčí osobou kulturního, společenského i politického života v Peruci.


Perucká fara se stala za jeho působení místem schůzek našich předních buditelů a vlasteneckých politiků, předních mužů českého kulturního a společenského života, např. K. H. Borovský, Fr. Palacký, W. W. Tomek, Sv. Čech, F. L. Rieger, K. Sabina, L. Čelakovský, J. V. Frič a další.


V zámecké zahradě je otevřeno Muzeum české vesnice, které bylo vybudováno ze staré barokní sýpky z konce 18. století. Zde jsou uchovány staré zemědělské stroje, různé nářadí, nástroje a předměty, které byly odedávna součástí života na českém venkově, ale také loutkové divadélko a stará školní třída. (zdroj:www.peruc.cz) 
 

 


Komentáře
Poslední komentář: 13.02.2023  21:09
 Datum
Jméno
Téma
 13.02.  21:09 Evussa
 13.02.  09:45 Von
 11.02.  17:12 Vesuviana
 11.02.  07:24 Přemek