jsou patrony všech slovanských národů. Není možné na tento významný svátek dnešního dne zapomenout.
Cyril a Metoděj žili v 9. století. Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychováván v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Na Moravě působil asi 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril.
Metoděj nejprve působil ve státní správní službě v Byzantské říši. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra Cyrila na Velkou Moravu, když velkomoravský kníže Rastislav požádal byzantského císaře Michala III., aby mu poslal církevní učitele, kteří by ovládali slovanský jazyk. Byzantský císař vyslal jako misionáře právě Cyrila a Metoděje. Bratři pocházející ze Soluně ovládali jihoslovanský dialekt s jehož pomocí bylo možno dorozumět se v celé slovansky hovořící oblasti. Cyril a Metoděj vytvořili abecedu pro překlad bible do staroslověnštiny.
Po letech působení na Moravě se tedy bratři vydali do Říma, kam přinesli ostatky Sv. Klimenta a byli přijati papežem Hadriánem II.. Zde Cyril onemocněl a zemřel 14. února 869. Pohřben byl v Římě v bazilice Sv. Klementa.
Germánští misionáři obvinili Metoděje z kacířství uvěznili ho. Na zásah papeže Jana VIII. byl propuštěn. Nástupce Rastislavův, kníže Svatopluk, Metoděje nepodporoval. Po Metodějově smrti byli jeho žáci vyhnáni a uchýlili se do Bulharska, Chorvatska, Polska a Čech.
Kdo byl Sv. Klement
Původně Clemens (Klement) byl čtvrtým v řadě biskupů římských a jeho episkopát se datuje léty 89 až okolo 97. Znal osobně oba svaté apoštoly Petra a Pavla. Prožil kruté doby pronásledování křesťanů za císaře Nerona (vládl od roku 54 do 68).
Sv. Klement byl papežem v církvi velmi slaveným a četnými legendami vzpomínaným. Podle jedné verze ho císař Trajanus (98-117) poslal do vyhnanství na pobřeží Černého moře. Tam v Chersonesu se setkal se stovkami křesťanů odsouzených k lámání mramoru a pomohl jim zázračně z velké nouze o vodu. To zapůsobilo na pohany a dali se pokřtít. Císař se to dozvěděl a odsoudil jej k smrti utopením tak, že mu byla uvázána kotva na krk a byl vhozen do moře. Křesťané tělo vylovili a pochovali. Ostatky byly později uloženy v jedné kapli a tam je v 9. století po dlouhém hledání objevili bratři Cyril (Konstantin) a Metoděj. Potom následovala jejich známá misijní cesta roku 863 na Moravu. Konstantin se pak vypravil do Říma, nesl sebou i ostatky a ty nalezly své místo v chrámu Sv. Klementa, v hlavním oltáři vedle kostí Sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka.
Basilika sv. Klementa stojí mezi Koloseem a Lateránem na základech starého římského domu. Tam prý bývalo shromaždiště křesťanů, snad ještě za dob svatých apoštolů. Konstantin, který v Římě přijal jméno Cyril, byl po své smrti pochován právě pod dlažbou basiliky. Svátek Sv. Klementa se slaví 23. listopadu.
Cyrilometodějské památky
Jednou z velmi známých a hojně navštěvovaných je poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje na vrcholu Radhoště v Beskydách. Původní kaple byla dřevěná. Před kaplí stojí bronzové sousoší Cyrila a Metoděje.
Významnou událostí, kterou kaple zažila byla cyrilometodějská slavnost roku 1862 jako připomínka tisícího výročí byzantské mise, při níž zástupy lidí svou přítomností dávaly najevo příslušnost ke slovanství. Nová etapa v historii kaple nastala v roce 1884. Tehdy byla založena Pohorská jednota Radhošť a z její iniciativy došlo ke stavbě nové kaple. Stavbu navrhl kroměřížský stavitel a architekt Skibinský ve stylu byzantských staveb, aby tak symbolizoval byzantský původ obou světců. V roce 1897 byl položen základní kámen a již 10. září 1898 novou kapli vysvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Zpočátku v ní mohly být slouženy mše pouze s písemným povolením olomouckého arcibiskupa. V roce 1902 byl vyneseno povolení na tři bohoslužby ročně, které bylo vždy po desetiletí obnovováno. Mše se v radhošťské kapli konávaly na svátek sv. Cyrila a Metoděje (5. 7.), na sv. Annu (26. 7.) a na Proměnění Krista Pána (6. 8.). Od roku 1905 se o kapli starala nově založená Matice radhošťská. Její zásluhou byly v letech 1909 - 1912 provedeny menší opravy a v roce 1925 byla ke kapli přistavena věž se zvonicí. O tři roky později - 23. června 1928 - zavítal na Radhošť i prezident T. G. Masaryk.
Autorem bronzového sousoší sv. Cyrila a Metoděje je frenštátský rodák Albín Polášek. Sousoší o výšce 2,60 m a vážící 8 q bylo na vrchol Radhoště dopraveno v září 1930: "Sv. Cyril a Metoděj vyjížděli na posvátnou půdu Radhoště za mohutného lijavce, za řevu kočích, dunícího rachotu motorů. Vše bylo napnuté k prasknutí - stroj, svaly koní i nervy lidí. Mohutné spřežení stroje a koní se hnulo a zmohlo obtíže strmé cesty…"
Od té doby vítají oba věrozvěstové symbolicky poutníky a turisty. Nejvíce jich na památnou horu vystupuje začátkem července, kdy se koná cyrilometodějská pouť.