Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Otvírání studánek
 
"Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les".
 
Určitě si všichni z mládí, ze školních let pamatujeme na tuto báseň. Celou zpaměti bychom ji asi už nedali. Ale pamatuji si, že byla moc hezká. Mnozí z nás mají někde ještě tu svou studánku. Já kolem jedné takové chodím. Je tam u ní i hrníček pro pocestné a ráda se z ní vždy napiji. Taková studánka, aby se z ní dala voda pít se však musí po zimě vždycky pečlivě vyčistit. Dokonce se za tím účelem vyčištění studánky vkládal i kousek božího daru - chleba a nějaká ta svěcená kočička.
 
Studánky se odjakživa těšily veliké úctě a jejich čištění se stalo dokonce slavnostním obřadem. Věřilo se, že děvče, které studánku vyčistí, přivolá tímto skutkem na sebe štěstí. Znečistit studánku, která měla sloužit všem, to se považovalo za veliký hřích. A dokonce do ní naplít, to už vůbec bylo neodpustitelné provinění. To prý se plive do očí samotné Panence Marii a takového hříšníka neminul nikdy trest rozbolavěly se mu oči. Když se v máji udělalo sucho, vycházelo se ze vsi ke studánkám v procesí a zpívaly se nábožné písně. Když se došlo ke studánce, dvě děvčata si klekla naproti sobě a za zpěvu vylévala hrnečky s vodou, až byla studánka prázdná a studánku „jakoby“ vymetla. Životodárná voda měla vůbec v lidových zvycích významné místo, zvlášť na jaře.
 

Poslední den měsíce května řadili naši předkové mezi ty významnější v našem kalendáři. Dnes už ale mnoho lidí neví, že je to den, kdy se tradičně čistily studánky. Pojďme si tento zvyk připomenout.
 
31. květen – Den otevírání studánek
 
Dřív si lidé studánek vážili. Otevírání studánek je vlastně oslava vody samotné. Dříve byly studánky jediným zdrojem pitné vody, a proto bylo potřeba se o ně dobře starat. Lidé si studánek a pramenů vážili a byli si vědomi toho, že bez jejich péče mohou snadno zpustnout. 31. května se proto dívky vydávaly ke studánkám v okolí svého domova, čistily je a udržovaly. S rozvojem vodovodních sítí však pro nás přestaly být studánky důležité a od jisté doby se o ně nestaráme tak, jak bychom měli.

V posledních letech se tato dávná tradice pomalu vrací. Vznikl Národní registr pramenů a studánek a kampaň Zachraňme studánky, jejímž cílem je obnovit přirozené zdroje vody ve volné přírodě. O některé studánky se nyní starají různé organizace. Často se o místní studánky starají také školy nebo samotné obce.
 
Samotný proces čištění studánky spočívá ve vybírání bahna a dalších nečistot z jejího dna. Důležité je uklidit celé okolí, aby vydržela čistá co nejdéle. Voda musí ze studánky správně odtékat, pak se totiž studánka čistí samovolně. Není na škodu vyložit okolí studánky kamením a zřídit k ní dobrý přístup. Zabrání se tak brzkému zabahnění. Kolem studánek často vedou turistické stezky a prameny se tak stávají častým výletním místem.
 
Dříve bylo otevíraní studánek velikou slavností. Lidé se v průvodu vydávali do lesa k pramenům, mladá děvčata za doprovodu hudby zpívala a tancovala, přidávaly se i děti. Dnes si tento zvyk lidé začínají na desítkách míst po celé České republice znovu připomínat.
Již řadu let probíhá kampaň Zachraňme studánky, jejímž cílem je nalézt, obnovit či udržet přirozené zdroje vody ve volné přírodě. Nad některými studánkami si berou patronát různé instituce, velmi často školy, které se pak o ně starají.
 
K tradici otvírání studánek se váže i vznik kantáty Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Skladatel totiž navštívil v roce 1938, ještě před svým odjezdem do Francie, vysočinskou vesnici Tři Studně a strávil v ní měsíc. A právě tam se stejně jako v jiných vesnicích odehrával každoročně zjara zmiňovaný obřad, který byl provázen silnou emotivní atmosférou.
 
Když byl počátkem 50. let básník Miloslav Bureš svědkem tohoto zajímavého lidového obyčeje, napsal na břehu nedalekého rybníku Sykovec báseň Píseň o studánce Rubínce. Poslal ji pak do Francie právě Bohuslavovi Martinů, rodákovi z blízké Poličky. Ten dojat vroucností básně i vzpomínkou na předválečný pobyt ve Třech Studních ji v roce 1955 zhudebnil a přejmenoval na Otvírání studánek. Tak vznikla známá kantáta.
 
Tomu, kdo se rozhodl pečovat o studánku ve svém okolí, se mohou hodit následující rady:
 
- Než začneme o nějakou studánku či pramen pečovat, zjistíme si, kdo je majitelem pozemku, na které leží.
- Ke všem úpravám by měl dát majitel souhlas, jen on je oprávněn do této věci mluvit (pokud se samozřejmě nenacházíme v 1. zóně národního parku, tam platí konkrétní zákony).
- Základem je vyčištění studánky — nejprve se musí vybrat bahno a případný nepořádek ze dna, odstranit ze stěn staré nánosy a uklidit její okolí.
- Vždy se snažíme vytvořit funkční odtok a pravidelně jej udržovat — dál už se voda čistí průtokem samovolně.
- Pokud úprava zdroje vyžaduje vybudování ostění, pak je vhodné udělat je zhruba 30 cm nad terénem, aby do studánky nezatékala dešťová voda.
- Je–li zdroj ve svahu, pokusíme se alespoň částečně zamezit zatékání povrchové vody shora.
- Při obnově zaneseného zdroje je většinou nejlepší v nejnižším (či nejvlhčím) místě vyhloubit jámu a počkat, zda se naplní vodou, či ne. Pokud ano, vodu několikrát odčerpáme, abychom jednak zjistili vydatnost pramene a zároveň aby se pročistil přítok.
- Pokud to jde, navršíme do pramene nad vývod vody hromádku kamenů různé velikosti, vytvoříme tím úkryt a zimoviště pro žáby, mloky a další obyvatele studánek.-
Myslíme také na přístup ke studánce — prostor před ní vyložíme kameny, aby kolem zdroje nebylo rozdupané bahniště.

A to nejdůležitější na závěr: O studánku musíme pečovat dlouhodobě, zejména po zimě bývá zanesena listím, šiškami, suchým dřevem, jehličím, bahnem a pískem. Průběžně musíme čistit odtok a zbavovat okolí odpadků.
 
Odměnou za naši námahu nám bude radost ze zurčícího praménku čisté vody i vědomí, že jsme vykonali něco prospěšného.
 
Zdenka Franková
* * *
Foto www.estudanky.eu, Jiří a Monika Halvovi — Tři Studně

Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 31.05.2023  17:13
 Datum
Jméno
Téma
 31.05.  17:13 Zdenka
 31.05.  10:52 Vesuviana
 31.05.  10:19 olga janíčková
 31.05.  09:34 Von
 31.05.  05:27 Ivan