Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Alexandr,
zítra Lumír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Lawrence z Arábie

Že to byl anglický důstojník, který významně přispěl k porážce Osmanské říše a popularitu získal díky hollywoodskému filmu ověšeného sedmi Oskary je známá věc. Jenže britský antropolog E. Gellner dal jednomu českému cestovateli tuto přezdívku slavnějšího kolegy. I když kolegové vůbec nebyly. Americký orientalista Komroff uvedl rozdíl mezi nimi co jeden vlil do arabské pouště (zlato,dynamit) se již nikde nenajde, ale podrobná bádání druhého vydrží věčně, protože  rozšířily lidské vědění a tak obohatily svět. Ani Český Lawrence se o něm lichotivě nevyjádřil, ale uznával, že se stal legendou a jeho knihy byly vynikající. 

Kdo byl vlastně ten Český Lawrence a čím svět obohatil? 
Alois Musil se narodil 30. 6. 1868 ve vesnici Rychtářov a od mládí byl směrován ke kněžské dráze. Po ukončení studia v roce 1891 se stal katechetou na českých školách a v roce 1895 získává doktorát. Nebyl vynikající student, ale úspěšně zvládal cizí jazyky. Když byla v Jeruzalémě otevřena škola pro biblická studia rozhodl se prohloubit své znalosti. Dostal souhlas od olomouckého arcibiskupa, stipendium a dvouletou neplacenou dovolenou. Rozšiřoval tam své jazykové znalosti u rodilých mluvčích hebrejštinu a arabštinu. Měl svérázný způsob studia, když s hebrejskou biblí procházel místa dávných událostí a četl co se tam kdysi dávno stalo. Zajímal se také o Palestinu a její lid.

S arabskými kmeny přišel do styku při školní výpravě do Egypta a na Sinaj. S organizací nebyl spokojen a po krátkém čase podnikl cestu sám. Shromáždil spousty materiálů, nafotil archeologické památky, starobylé nápisy.  Při této výpravě si uvědomil nedostatky ve své přípravě, protože geologii, geografii, etnografii nikdy nestudoval. Průběžně se naučil určovat zeměpisné polohy, kreslit nezmapovaná území, obkreslovat nápisy či zhotovovat profily různých staveb. Ve škole měl problémy kvůli svým originálním postupům a rozhodl odejít do jezuitské školy v Bejrútu, kde měly ohromnou knihovnu kterou hodně využíval a našel tam i pochopení pro své svérázné průzkumy. Přišel tím sice o stipendium od duchovenstva, ale získal finanční podporu od Akademie věd ve Vídni a i v Praze a ve výzkumech pokračoval. Největší objev našel při další výpravě, kdy objevil v poušti na území dnešního Jordánu zámeček z 8 století  s figurální výzdobou lidského těla, což Korán zakazoval.

 
 
Fresky v zámku Kusejr Amra z 8. století.

O tento materiál byl při přepadení připraven a přestalo se mu věřit. Odjel proto do Arábie znovu, pořídil důkladnou dokumentaci zámečku Kusejr Ambra, zároveň ho doprovázal akademický malíř k pořízení dokonalých kopií nástěnných obrazů. Získal světové renomé i finanční podpory pro své další cesty.

V roce 1902 v oblečení za Araba se dvěma arabskými průvodci podnikl cestu do míst kam žádný Evropan té doby se neodvážil. Zažil tam přepadení i vážné onemocnění, ale získal velké množství plánů a náčrtů různých staveb, zdokumentoval stovky nabatajských textů, a nápisy v řeckém a neznámém jazyce. Pořídil mnoho fotografií a map. Zpracovával tento bohatý vědecký materiál a publikoval v Olomouci jako mimořádný profesor, později řádný profesor biblistiky a semitských jazyků. 

Od roku 1908 se vydal na čtyři velké výpravy do neznámých a těžko přístupných arabských pouštích. Žil mezi arabskými kmeny a dokázal si získat jejich důvěru. Zastával funkci náčelníka a účastnil se kmenových porad pod jménem Músa ar Rueli. Druhá výprava na pozvání turecké vlády vedla na Sinaj. Při třetí výpravě dělal průvodce bratru budoucí rakouské císařovně Zitě a při této původně lovecké výpravě vytvářel mapy oblasti,  zkoumal vojenské a obchodní cesty, zapomenuté křesťanské kostely a kláštery z 5 století. Hledal ložiska nerostů zejména asfalt, sůl a uhlí. Společně se bránili zbraněmi při útoků loupeživých kmenů a mnohdy je Musil zachránil svou diplomacií před jistou smrtí. Poslední výpravou v době I. světové války měl v Osmanské říši pro Rakousko-Uhersko získávat hospodářské kontakty i válečnou podporu.

 
 
Pouštní palác Kusejr Amra

Do Orientu se podíval ještě v roce 1917 v uniformě armádního generála, věřil v monarchii a novému císaři Karlovi, angažoval se v jeho projektu na uzavření separátního míru, byl jmenován tajným radou. Loboval za amnestii pro české politiky Kramáře, Rašína a Klofáče, kteří byli původně odsouzeni k trestu smrti.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se stává v roce 1919 profesorem orientálních věd a moderní arabštiny na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Proti jeho přijetí byl tehdejší ministr školství profesor lékařské fakulty Otakar Srdinko, který mu cesty nevěřil.  Naproti tomu prezident Masaryk si jeho práce velmi vážil a seznámil ho s bohatým Američanem, který věnoval peníze na vydání jeho spisů a sám Masaryk přispěl částkou na cestovní výdaje do USA.

Musil byl členem většiny evropských vědeckých společností, v roce 1928 je zapsán do síně slávy americké zeměpisné společnosti. Mimo své vědecké poslání napsal sérií cestopisů a napínavé romány pro děti.

Po odchodu do výslužby v roce 1938 se usadil na svém statku v Otrybech u Českého Štemberka, kde 12. dubna 1944 zemřel. Jeho poslední přání vrátit se zpět do rodného Rychtářova bylo splněno až v roce 1968. V době jeho úmrtí byla celá oblast zabrána vojskem.

Na hrobě má svůj vlastní epitaf:
Hledal pravdu v širé poušti arabské, bádal o ní v knihovnách a muzeích, objasňoval ji v četných knihách a zde spočívá spoléhaje na  Milosrdenství jediné Pravdy. 
Po roce 1948 byl tento kněz a cestovatel záměrně zapomenut.
 
Jaroslava Krejčová
* * *
Ilustrace https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Musil

Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 17.04.2023  19:00
 Datum
Jméno
Téma
 17.04.  19:00 Vladimír Kříž
 12.04.  15:10 Von
 12.04.  13:56 zdenekj
 12.04.  11:45 Vesuviana
 12.04.  10:24 Přemek
 12.04.  10:18 olga janíčková
 12.04.  08:55 KarlaA