MOREE
V červenci roku 2021 Covid19 řádil naplno. My jsme si v té době s částí rodiny a přáteli naplánovali dovolenou do města Moree ‐ stát NSW. Tento měsíc Canberra prochází zimním obdobím, tak to je lepší se posunout více za teplem. V tu dobu byly zrovna školní prázdniny. Moree jsme již třikrát v minulosti navštívili a užívali teplých minerálních vod. Město je situované v severní části Nového Jižního Walesu, na břehu řeky Mehi, blízko hranice státu Queenslandu. Název města pochází z domorodého slova pro vycházející slunce ‐ dlouhý pramen, nebo vodní díra. Zemědělské centrum v Moree bylo požehnané matkou přírodou minerálními prameny. Velká artéská pánev neboli Great Artesian Basin je největší a nejhlubší pánev na světě, a to v rozloze 1,7 milionů čtverečních km. Tedy asi pětinou celkového povrchu Austrálie. Nachází se ve státech Queensland, Severní territorium, Nový Jižní Wales a Jižní Austrálie. Pánev dosahuje hloubky až 3000 m.
Moree je známé jako Artesian spa capital. Nejenom že turista s místními může užívat výhody léčivé vody ve státních lázních města, ale i v několika turistických parcích a hotelů, které vlastní bazény s artéskou vodou. Při první návštěvě před několika lety jsme bydleli v motelu a státní lázně dennodenně navštěvovali. Samozřejmě každý vstup jsme zvlášť museli zaplatit.

Příručka z informačního střediska nás upozornila na karavan park pod názvem Gwydir. V ceně ubytování je zahrnuto pět bazénů. Od objevení tohoto parku jsme pravidelní spokojení návštěvníci. Bazény s teplotou vody 27°C, 34°C, 35°C,37°C,39° jsou úplná paráda. Jsou velice blahodárné pro zotavení těla. Pomáhají zmírnit bolesti revmatismu, artrózy, bolesti kostí a dýchacích cest.
Tentokrát nás měla být velká parta. Náš nejstarší syn, dcera s manželem, dva vnuci a čtyři kamarádi. Dohromady s námi jedenáct členů výpravy za léčivými prameny. Mimo nás se po týdnu měli všichni vrátit domů a druhý týden naší dovolené se dostavit další dva naši kamarádi.
Všechno však úplně jinak dopadlo. Pár dní před odjezdem se Covid 19 rozšířil v Sydney a velká část města byla v lockdown, označená za red zone (červená ). Každým dnem se situace zhoršovala, a i východní část Sydney, až po město Wollongong označená červenou zónou. Naše dcera zpanikařila a dovolenou zrušila.

Obava, že po dovolené by museli do karantény, a to si absolutně nemohli dovolit, situaci změnilo. Syn Dan váhal, ale nakonec se s námi i přes všelijaká opatření odvážil odcestovat. Naší známí z prvního týdne dovolené také dovolenou zrušili. Měli obavu, že se červená zóna rozšíří po celém Novým Jižním Walesu a bude problém se vrátit domů. V našem státě ACT jsme neměli jediný případ, pouze jsme museli nosit roušky. Ve státě NSW se navíc muselo všude zapisovat, v každém obchodě, v restauracích prostě ve všech organizacích.
Po ubytování jsme vyšlápli do bazénů. Divili jsme se, kolik nomádů, cestujících v karavanech a motorových domech bylo v kempu i přes všelijaká opatření. Dan se dozvěděl tolik informací z jejich cest, že byl nakonec rád, že dovolenou nezrušil. Mimo nomádů mnoho cestujících s dětmi užívali prázdnin v bazénech. V krytém koupališti vyžadovali vstoupit s rouškou, do ostatních bazénů pod širým nebem to nebylo potřeba.

Týden uběhl rychle a Dan se musel s námi rozloučit a odjet domů. Na doporučení jsme se po jeho odjezdu vydali na průzkum nedalekého městečka, 93 km severně od Moree, Boomi. Místo je také v pásmu termálů s bazénem čerpací vodu z hloubky 1526 m.
Když jsme dojeli do Ghost town (město bez života), nepotkali jsme během hodiny ani živáčka. Projeli jsme centrem kolem policejní stanice, kde údajně slouží jeden policajt. Najednou se u krásného kamenného kostela objevil k naši radosti člověk.
Podle odhadů padesátník, nám prozradil, že pochází z Makedonie a v Boomi se usadil, protože je tam lacino. Dům pořídil za $49000, což je na australské poměry v této době pakatel. V Canbeře už pod $800000 člověk nic kloudného nesežene, ani byt, natož dům. Stará se tam o kostel, chodí do místních dvou hostinců, nákup mu stačí z obchodu se smíšeným zbožím. Málem prý zapomněl podotknout, že tam mají úžasnou pekárnu. Od života moc nežádá, hlavně klid a pohodu. Ani jsme se nestačili zeptat, zdali žije sám anebo má rodinu.

Protože tam bylo tak mrtvo, rozhodli jsme se, že po obědě se co nejrychleji vrátíme do Moree. Vlezli jsme do hospody‐ Pioneer. Nikdo nás nevítal, zdálo se, že tam nikdo ten den nesloužil. Posadili jsme se ke stolu u východu a čekali co bude dál. Dlouho se nic nedělo, obsluha žádná. Rozhlíželi jsme se kolem dokola a upoutaly nás myší bobky v každém koutě místnosti i pod naším stolem. Těpic, tak tady asi obědvat nebudeme. Vtom se objevil chlapík. Ptáme se co to má znamenat a ukazujeme na hovínka. Díval se na nás nedůvěřivě a udivilo ho, že ze zpráv nevíme, o invazi myší. To, čeho jste svědky nic není, měli prý co dělat, aby vše dostali pod kontrolu. Nějak se jim myšičky rozmnožily v tomto úrodném kraji a jako všichni nevítaní hosté napáchaly spoustu škody. Pěstuje se kolem dokola obilí, pekan ořechy a bavlna. Poručili jsme si pití a oběd jsme si dali v Amaroo hospodě v Moree. Představa, že se myšky prohání v kuchyni, kde se připravuje jídlo nám vzalo apetit.
Přátelé z Canberry dorazili ten další týden a hned nám bylo veseleji. Dokonce jsme se v bazéně s 37°C teplotou seznámili s manželi z města Kadina, Jižní Austrálie, kteří cestují s malým karavanem po kontinentě. Při společných setkáních jsme si spontánně vyměňovali příhody z cestování. Měli jsme dobrý pocit, že i přes svízelnou situaci s kovidem jsme prožívali krásnou dovolenou a získali nové přátele. Do konce dovolené zbývaly tři dny a my se snažili využít co nejvíce bazénů s léčivou vodou. Koupali jsme se dopoledne i odpoledne. Bylo zrovna dopoledne, před obědem, když jsme chtěli z bazénů odejít a v tom nám náš nový přítel z Kadina, Graham přivedl ženu, která na nás spustila rusky. Pyšnili jsme se u poslední večeře, že jsme se učili ve škole rusky, avšak nestačili jsme podotknout, že za ta léta bez praxe, pouze rozumíme. Kloudná věta z nás nevyšla, blekotali jsme úplný nesmysly, až přítelkyni z Canberry napadlo, zazpívat jí Kaťušu. Lída se k nám čtyřem se zpěvem přidala k údivu všech přítomných v bazénu. Za to představení jsme dostali patřičný potlesk. V tom si kamarádka vzpomněla na ruskou báseň a tou si Lídu okamžitě naklonila na svoji stranu. Ještě jsme ji líčili, jak populární je v České republice pohádka Mrazík. Litovali jsme, kolik jsme toho na hodinách ruštiny zanedbali. Poslední den před odjezdem jsme se v devět ráno v županech a plavkách blížili k bazénům. Minuli jsme jednu kabinu v parku a slyšíme zpívat Kaťušu. Lída vyběhla s tím, že nás za chvilku bude následovat. Kaťuša se stala naším poznávacím znamením. Na přání Lídy se opět pěla píseň a čekal nás další aplaus. Terapeutka žijící nyní v Sydney se znalostmi přírodní léčby, nás zasvětila do triků přírodní medicíny. Jak mohla vědět, že nás tyto věci zajímají? V bazéně se k výkladu přidalo několik lidí, kteří byli jejím výkladem fascinováni. Nauku nazvala pool (bazén) university. Naše lektorka nám zopakovala to, na co jsme během shonu života zapomněli. Před odjezdem domů mně nabídla masáž mé bolavé kyčle. Stěžovala jsem si na špatný spánek předešlou noc, hlavně při otáčení v posteli. Snažila se zjistit, proč už skoro rok naříkám na bolesti kloubů. 51 let špatného postoje při zaměstnání a věk napomohl k těmto problémům. Poslední rentgen prozradil artrózu, řídnutí kostí ‐ osteoporózu a posunutí disků. Lída na to reagovala s tím, že nic není ztraceno a pustila se do masírování. Použila jakéhosi pálivého oleje s přísadou medu a citronu. Mořila se hodinu s takovou vervou, až jsem jí musela poprosit ať je trochu jemnější. To prý mi nepomůže, musí místo promasírovat hloubkově. Měla pravdu. Po masáži jsem se cítila mnohem lépe. Rozloučili jsme se objetím a slibem, že za rok opět na shledanou. Prozradila mi, že jezdí do Moree již 19 let.
Vrátili jsme se do studené Canberry a vzpomínali na teplé bazény a nové zážitky.
Rok 2022 všechno změnil. Odjeli jsme zase do Moree za teplem a bazény. Potkali jsme Lídu, ale díky situaci na Ukrajině jsme si neodvážili ruskou píseň veřejně zazpívat. Místo potlesku by jsme určitě sklidili nevlídnost, za kterou nová kamarádka nemůže, protože je v Austrálii z toho samého důvodu jako my a politickou situaci ovlivnit nemůže.
Jana Gottwaldová