Maté, tedy čaj z listů cesmíny paraguayské, je původem z jižní Ameriky. Nepatřil pouze mezi pochoutky tamějších indiánů, ale byl to zároveň i obřadní nápoj, a tak se není co divit, že byl nalezen i v hrobech starých Inků.
Cesmína paraguayská je stále zelený strom rostoucí na všech typech půd (kromě vápenitých) ve střední a jižní Brazílii, na paraguayské hornatině, v Uruguaji a Argentině. Čaj se pěstuje na plantážích, kde je kvůli snadné sklizni seřezáván zhruba na pět metrů výšky. Při sklízení se osekávají téměř celé větvě, které se nejprve rozlámou a poté se za neustálého mávání do stran protáhnou nad ohněm. Tím se částečně vysuší a kožovitá pokožka listů popraská. Listy se dosušují v sítech nad otevřeným ohněm. Modernějším způsobem je sušení v sušičkách. Někdy se listy ještě praží na dřevěných sítech nad horkým vzduchem. Lístky tak zhnědnou a získají lehce nasládlou vůni. Nálev je pak hnědé barvy s chutí proměnlivě nasládlou až chlebově pečenou. Teprve poté se listy rozlámou a pro lepší chuť se nechávají na hromadách několik měsíců vyzrát. Drť listů je zelené až tmavě zelené, u méně kvalitních listů až hnědé, barvy. Aróma je jemně kouřové (u nekvalitních listů peněkud silnější).
Nálev je zelenavě hnědý s kouřovou vůní a při větší koncentraci má trpce nahořklou bylinnou chuť, kterou lze vylepšit karamelizovaným cukrem nebo medem. Maté se tradičně usrkává velmi horké z vydlabané tykve (kalabassy) kovovou trubičkou (bombilou) se sítkem na konci. Při přípravě maté si musíme dát pozor, aby voda nebyla vařící. Musí mít asi 70 až 80 stupňů jinak se maté spálí, ztratí chuť a zbude k pití jen horká voda.
Maté se vyznačuje, díky svému vysokému obsahu kofeinu (až 6,5%), značnými povzbudivými vlastnostmi. Dále obsahuje třísloviny, theofylin, vitamíny A, B a C, magnézium, železo, sodík, fluor a další, pro lidský organismus důležité látky. Jeho výhodou je, že stejně jako čaj nejsou povzbudivé účinky maté doprovázeny nežádoucími účinky jako například u kávy.
Příště si povíme něco málo o čaji „lapacho“, který je z kůry stromů rostoucí v deštných pralesích a horách Paraguaje, Argentiny a Brazílie.
pouze mezi pochoutky tamějších indiánů, ale byl to zároveň i obřadní nápoj, a tak se není co divit, že byl nalezen i v hrobech starých Inků. 
nahořklou bylinnou chuť, kterou lze vylepšit karamelizovaným cukrem nebo medem. Maté se tradičně usrkává velmi horké z vydlabané tykve (kalabassy) kovovou trubičkou (bombilou) se sítkem na konci. Při přípravě maté si musíme dát pozor, aby voda nebyla vařící. Musí mít asi 70 až 80 stupňů jinak se maté spálí, ztratí chuť a zbude k pití jen horká voda.