Pohlédneme-li od Nymburka severovýchodním směrem, nemůžeme si nevšimnout v široké polabské rovině protáhlého kopce, jediného v širokém okolí, jenž se jmenuje Chotuc. Další, podobné, jsou Oškobrh u Poděbrad a „hůrky“ u Vestce, Semic a Přerova nad Labem. Těmto kopcům, vystupujícím z roviny, se říká svědecké. Jde o pozůstatky druhohorních usazenin, které byly v průběhu dlouhého časového období odplaveny a zůstaly jen osamocené opukové vršky z pevnější opuky.
Chotuc, vystupující do nadmořské výšky 253 metrů, leží u městyse Křinec. Na jižní straně jsou na jeho svazích slunečné louky, zbytek je zalesněn. Je to kopec mystický, neboť již v pohanských dobách patřil mezi posvátná místa. Křesťané si zde potom postavili svatyni, na jejímž místě dnes stojí (bohužel zanedbaný) kostelík Nesvětější Trojice s okolo se rozkládajícím zpustlým hřbitovem.
Posvátnost kopce ale spočívá také v něčem jiném. Kronikář z nedaleké Jíkve, Augustin Hajný, napsal: „Kořenáři vypravují, že u Křince na vrchu Chotuci roste koření, jehož květ má divotvornou uzdravující moc. Koření kvete tu noc před svatým Janem Křtitelem od jedenácté do dvanácté hodiny. Pokusilo se prý již mnoho lidí o to, květ ten utrhnouti, ale marně. Každý z nich, ač se tomu ze vší síly bránil, nevysvětlitelnou mocí přemožen byl spánkem dříve, nežli se jedenáctá hodina přiblížila. Když se zase probudil, ustanovená doba květu uplynula, vzácný květ zmizel.“
Tuto kouzelnou bylinu tedy nikdy nikdo nespatřil ani neutrhl, ale zázračných rostlin na osluněných stráních Chotuce najdete nepřeberně. Od řepíku lékařského přes čekanku, čistec, dobromysl, hluchavku, jitrocel, kontryhel, mydlici, petrklíč, proskurník, rozrazil, řebříček, slézovec durynský, starček, srdečník, svízel syřišťový, šalvěj, truskavec, vratič… až po třezalku tečkovanou, která je v lidovém léčitelství pod názvem „kvítí svatého Jana“ skutečnou zázračnou bylinou.
Kromě toho tu najdeme i další vzácné rostliny, například kamejku modronachovou, řimbabu chocholičnatou, lilii zlatohávek, českou orchidej – vstavač nachový či klokoč zpeřený. Klokoč je zajímavý keř, jehož semena v podobě tvrdých kuliček sloužila k výrobě modlitebních růženců, jimž se říkalo klokočí. Určitě znáte píseň Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Po babičce klokočí. Žijí tu i vzácní živočichové, zejména z říše hmyzu: roháč obecný, křižák pruhovaný, krasec třešňový, zlatohlávek skvostný… spousta motýlů. Z nitra lesa můžete zaslechnout žluvu hajní a řadu dalších ptáků.
V roce 1999 dostal vrch Chotuc statut přírodní památky. „Předmětem ochrany jsou xerotermní travinná společenstva (takzvaná společenstva bílých strání), teplomilné doubravy a dubohabrové háje a zachování významného geomorfologického útvaru tzv. svědeckého kopce ve středním Polabí,“ stojí ve zdůvodnění.
V roce 2006 byla v délce 1 100 metrů zbudována „turistická a školní naučná stezka Chotuc“, opatřená řadou naučných tabulí a odpočinkovým místem na vrcholu kopce, odkud je nádherný výhled do Polabské roviny. Převýšení stezky je pouhých padesát metrů a z Křince je Chotuc vzdálen jen kilometr, takže je to příležitost pro příjemnou přírodovědnou procházku, kterou zvládne každý.
Svědecký vrch Chotuc
