Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete fotku (fotky) i text na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený. Tentokrát je to procházka a pohled na zimní krajiny.
Zimní krajinou
Byla adventní neděle, čerstvě napadaný snížek, klídek, pohoda a tak jsme vyrazily s kamarádkou Mauš a malým Adámkem na procházku. Byla pěkná, ušly jsme asi 4 km z toho dva do kopce, ale šlo to bez problémů. Něco jsem nafotila a dávám to k dispozici. Kameny, které jsou na fotce jsou čedičové sloupky, které označují a zároveň chrání toto místo už od roku 1886 - je to jeden z pramenů říčky Mandavy, tekoucí do Německa.
Došly jsme až k restauraci Pod Dýmníkem. Poblíž je také přístupná rozhledna. Kruhová cihlová stavba tady stojí od roku 1896 a nese jméno někdejšího rumburského radního Wenschuha, který zaplatil velkou část stavby, když odcházel do penze. Tu jsme ale dnes vynechaly a vrátili jsme se zpátky. Jinak ale lze od chaty využít i odbočku k pomníku vojenským povstalcům z roku 1918. Tehdy se část zdejší posádky vzbouřila proti rakouskému velení armády a vydala se na pochod na Nový Bor. Povstání bylo ale
potlačeno a jeho vůdcové byli zastřeleni.
Až někdy přijedete do Rumburku, zajděte si na Lužické náměstí a všimněte si podloubí na jedné straně a vysokého morového sloupu uprostřed. Kdo by chtěl vidět staré tkalcovské domky, doklad zdejší lidové architektury, najde je ve Šmilkovského ulici, vedoucí i k majestátní stoleté budově gymnázia. Informační středisko je v kapucínském klášteře kousek od náměstí.
Většina kopců Šluknovského výběžku vznikla intenzivní sopečnou činností. Sopečné magma někdy tuhlo už pod zemským povrchem, jindy se vylévalo až na povrch. Podle povahy magmatu vznikaly jeho tuhnutím buď čediče nebo znělce. Zajímavý jev prý 
nastával při chladnutí magmatu. Při určité teplotě již utuhlo, ale dále chladlo a smršťovalo se. Tím došlo k rozpukání vzniklé horniny. V případě čediče vznikaly rozpukáním čtyř až šestiboké sloupce, chladnoucí znělec se rozpadal deskovitě. Proč se čedič rozpadal sloupcovitě, zatímco znělec deskovitě nedovede nikdo spolehlivě vysvětlit.
Příkladem sloupcovitého rozpadu čediče je známá Panská skála u Kamenického Šenova, jejíž stěna byla odkryta těžbou už koncem 19. století. Sloupce dosahují délky až 12 metrů. V šedesátých letech 20. století byla podobným způsobem odkryta stěna na Zlatém vrchu u obce
Líska se sloupci až 30 metrů dlouhými. Oba výskyty jsou mimo Šluknovský výběžek. Ale i naše čedičové kopce ve výběžku nám poskytují pěkné ukázky, třeba Dýmník nebo Vlčí hora. V minulosti byly těženy čedičové sloupky u Kamenné Horky pro domácí potřebu i pro vývoz. V Rumburku, Krásné Lípě i jinde se z nich stavěly zídky, zpevňující strmé břehy podél cest a potoků.
Až někdy půjdete na procházku, poohlédněte se, možná že i v bezprostředním okolí vašeho bydliště uvidíte nějaký čedičový sloupek použitý jako patník, nebo dokonce zídku z čedičových sloupků poskládanou. Jinde třeba uvidíte v zahrádce cestičku vydlážděnou plochými znělcovými kameny nebo z nich sestavenou ozdobnou suchou zídku.
Čedič a znělec, tyto produkty třetihorní sopečné činnosti, patří neodmyslitelně k naší severočeské krajině.
(Toto jsem se dočetla a vám jsem to zprostředkovala, takže věřte nebo nevěřte)
Věra Soukupová
Další foto:
Náš panelák
Pohled na město
Teta Mauš s Adámkem
Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.