Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...
Moje toulání
Tak jsem se opět zatoulala, tentokrát na moji rodnou jižní Moravu. Jela jsem tam navštívit nejen rodinu, ale i paní, se kterou jsem se seznámila na netu. Pozvala mne do Prušánek, obce v regionu Podluží. K obci patří vinné sklípky v Nechorách. Ale nejprve k Prušánkám...
Prušánky
Stejně jako ostatní obce regionu, i Prušánky leží poblíž česko - slovenských hranic mezi městy Hodonín a Břeclaví. Obcí prochází vinařská cyklistická stezka.
Okolí obce bylo obýváno již od pravěku. Archeologické nálezy jsou v katastru obce registrovány v několika lokalitách. Nejrozsáhlejší jsou lokality Podsedky, Hluchý žleb, Padělíky a Podkovné. Nejvýznamější lokalita se nalézá jihozápadně od silnice, vedoucí z Prušánek do Moravského Žižkova. V této lokalitě byl nalezen žárový hrob kultury se šňůrovou keramikou. Nejvíce dokladů je však ze starší doby bronzové, reprezentující kulturu unětickou. Jsou zde zastoupeny jak hrobové nálezy, tak sídlištní doklady.
Nejstarší doklady slovanského osídlení lze časově zařadit do 8. století. V oblasti Podsedky byl odkryt komplex sídlišť a pohřebišť. Odkryt byl také hrob velmože s ostruhami a mečem.
Tři hromadné nálezy bronzových předmětů (hřiven) lze zařadit do časového úseku kultury kunětické až věteřovské. První naleziště bylo objeveno v roce 1955 rolníkem Jakubem Štětkou. Několik hřiven bylo občany Prušánek předáno pracovníkům Archeologického ústavu ČSAV v Mikulčicích. V roce 1967 nalezl rolník Jan Seják při výkopových pracích na dvoře 100 hřiven vázaných po pěti kusech.
V narušených hrobech unětické kultury byly nalezeny na spáncích lebky dva páry měděných vlasových ozdob, na krku náhrdelník složený z trubiček, vyrobených stočením mosazného drátu a s měděnou prohnutou jehlicí. Při výzkumech byly dále nalezeny ostruhy, sekyry, stříbrné, pozlacené a bronzové náušnice různých typů, gombíky, náhrdelníky, vědra, šipky, nože. Dále byly objeveny také doklady středodunajské mohylové kultury. Zlomky keramiky je zde zastoupena také kultura laténská.
Údaje jsou čerpány z knihy Prušánky - vinařská obec Podluží
Nechory
jsou ojedinělou lokalitou, kde nikdo nebydlí a všechna stavení slouží k výrobě vína a pěstování révy vinné. Dnes je v Nechorách více jak čtyři sta padesát vinných sklepů. Při příznivém počasí se na konci května koná na náměstíčku „Májové zpívání“ mužských i ženských sborů z Prušánek a okolí. A právě Májového zpívání jsem se zúčastnila.
Letos vystoupil domácí mužský sbor, jako hosté mužské sbory z Podluží a Horňácka, domácí ženský sbor a ženský sbor z Kuklova (Slovensko).
Bylo to moc hezké odpoledne, ty písničky v podání ,,mužáků“ zněly…
Však si je poslechněte ve zpracované prezentaci.
Jak je to s ostatními slavnostmi v Nechorach
Zarážání hory
je stará vinařská slavnost, která se tradičně koná první sobotu v září při západu slunce v Nechorách. Muži přinášejí na ramenou za zpěvu písně Sobotěnka ide "horu" - oloupaný kmen, v jehož vrcholu je upevněna kytice z devatera kvítí a po jedné láhvi s bílým a červeným vínem a také bílým a modrým hroznem. Zasadí kmen do předem vykopané jámy a upevní jej 12 kolky, které symbolizují měsíce roku a také 12 apoštolů. Kolky ozdobí révovým věncem. Starosta pak při zapáleném ohni, v němž má shořet kytice z loňské hory, vyzve přítomné k minutě ticha za vinaře, kteří během roku zemřeli. V Horních Nechorách je zapálení provázeno modlitbou za ochranu vinic i za mrtvé vinaře. Nezbytnou součástí slavnosti je čtení vinařských artikulí, také jejich části, v níž se zapovídá vstup do vinohradu po jejich uzavření a vyjmenovávají se sankce za porušení těchto pravidel. Symbolicky naznačí ochranu vinohradů čtyři střelci výstřelem z pušek na čtyři světové strany a po nich všichni místní vinaři, seřazeni podle významu funkce, kterou v obřadu zastávají, obcházejí "horu" a sekerkou lehce poklepou na všech 12 kolků. Tím je slavnost ukončena a vinaři se se svými hosty rozejdou do sklepů. Hora je znamením, že do vinohradů již nemá nikdo přístup až do vinobraní. Jedinou výjimkou je hotař, hlídač, který prochází vinohrady, plaší ptáky a chrání vinice před zloději. V dobách platnosti horenských práv měl velké pravomoci, ale i řadu povinností. I dnes je důležitou a respektovanou osobou v době dozrávání hroznů, třebaže jeho pravomoc je poměrně malá. V družstevním vinohradě Pod Nechory se "hora" stavěla poprvé v roce 1954.
Horenské právo
Kdožkoliv cestú šel, lebo jel a do vinohradu nejsúca jeho pro hrozen, lebo cokoliv inšího rukú sáhl a lebo do vinohradu vkročil, ten a takový o ruku a lebo nohu přijíti má. A esli by celým životem do greftů vstúpil a z něho něco vzal a bude chytěný, hrdlo ztratí a lebo sa s ním udělá tak, jak slavný súd rozhodne.
Výjimku činí enom člověk nemocný a lebo těhotná žena. Pakliže by člověk nemocný lebo těhotná žena mimo horu šel a lebo jel a pro žízeň hroznů žádostiv byl, temu a takovej sa povoluje aby do vinohradu vešli a na hotařa třikrát zavolali. Majú mu žádost svoju ohlásit a hotař má takovým tři hrozny dat. Pakliže by sa hotařa nemohli dovolat, majú sami sobě tři hrozny utrhnút, ve vinohradě ich zest, stupky z nich zahrabat a na kolek jeden groš dat.
Esli by čí sviňa, tela, lebo koza, jakékoliv inší dobytča a lebo kůň do hory vešli a od hotařa zajatí byli, ten má štyry groše pokuty zaplatit a škodu nahradit, za psa potom štyry groše zaplatit a škodu nahradit.
Hotaři mosá věrně vartovat a nic nikomu ve vinohradech ani hroznů, ani ovoce dom odnášat a dat. Každého koho ve vinohradě při kradení chytnú ať člověk či hovado bylo, slavnému súdu předvést majú, nebo přísahu složit majú.
Vinobraní dělat a hrozny brat nesmí nikdo spěš, než jak slavní úřadé, radé, horní, valná hromada kopáčů a chlapú starožitných ustanoví.
Tak bylo, jest a bude.
Na výlet jsme vyjeli hned zrána. Cestou jsme se zastavili i na zámku v Miloticích. O něm napíši v dalším článku.
Marta Heraltová
K článku je rovněž zpracována prezentace v programu Poower Point. Napsat si o ni můžete zde
Pohled z okna 
jsou ojedinělou lokalitou, kde nikdo nebydlí a všechna stavení slouží k výrobě vína a pěstování révy vinné. Dnes je v Nechorách více jak čtyři sta padesát vinných sklepů. Při příznivém počasí se na konci května koná na náměstíčku „Májové zpívání“ mužských i ženských sborů z Prušánek a okolí. A právě Májového zpívání jsem se zúčastnila.
bílým a červeným vínem a také bílým a modrým hroznem. Zasadí kmen do předem vykopané jámy a upevní jej 12 kolky, které symbolizují měsíce roku a také 12 apoštolů. Kolky ozdobí révovým věncem. Starosta pak při zapáleném ohni, v němž má shořet kytice z loňské hory, vyzve přítomné k minutě ticha za vinaře, kteří během roku zemřeli. V Horních Nechorách je zapálení provázeno modlitbou za ochranu vinic i za mrtvé vinaře. Nezbytnou součástí slavnosti je čtení vinařských artikulí, také jejich části, v níž se zapovídá vstup do vinohradu po jejich uzavření a vyjmenovávají se sankce za porušení těchto pravidel. Symbolicky naznačí ochranu vinohradů čtyři střelci výstřelem z pušek na čtyři světové strany a po nich všichni místní vinaři, seřazeni podle významu funkce, kterou v obřadu zastávají, obcházejí "horu" a sekerkou lehce poklepou na všech 12 kolků. Tím je slavnost ukončena a vinaři se se svými hosty rozejdou do sklepů. Hora je znamením, že do vinohradů již nemá nikdo přístup až do vinobraní. Jedinou výjimkou je hotař, hlídač, který prochází vinohrady, plaší ptáky a chrání vinice před zloději. V dobách platnosti horenských práv měl velké pravomoci, ale i řadu povinností. I dnes je důležitou a respektovanou osobou v době dozrávání hroznů, třebaže jeho pravomoc je poměrně malá. V družstevním vinohradě Pod Nechory se "hora" stavěla poprvé v roce 1954.