Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnově je jedinou, v historické podobě dochovanou a turistům přístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Česku s dochovanými arabsko-španělskými interiéry. Všech šest ostravských synagog bylo zničeno nacisty. V kraji se dochovala ještě synagoga v Novém Jičíně, necitlivě přestavěná v době socializmu a sloužící dnes jako archiv, a synagoga v Českém Těšíně, která však není samostatně stojící budovou a je v ní umístěno restaurační zařízení.
Krnovská synagoga se nachází na nároží ulic Soukenické a Barvířské za budovou pošty. Byla postavena roku 1871 stavitelem Ernstem Latzelem. Délka sálu dosahuje 24 metrů, výška dvojvěží 22 metrů. Exteriér objektu je neorománský, uvnitř převládají maurské architektonické prvky. Návštěvníka zaujme hnědočerveně laděný kazetový strop a podkovovité oblouky vyřezávaného loubí nad vnitřními ochozy, tzv. galeriemi, které byly vyhrazeny ženám. Tento styl od středověku používali sefardští Židé. Ti žili do roku 1492 ve Španělsku, odkud byli vyhnáni do severní Afriky a na Balkánský poloostrov. Jejich architektura se v rakousko-uherských židovských obcích stala módní záležitostí. Na nosných litinových sloupech, tvořících kostru krnovské synagogy, jsou uchyceny rozvody plynového osvětlení, pod okny a ve stropě jsou větrací šachty. Portál pod východním průčelím je pouze dekorativním prvkem fasády, za kterým se nachází zdivo. Z vnitřní strany zde visel svatostánek (dřevěná skříň se svitky tóry) a nad ním varhany. Na venkovní střešní podezdívce se tyčily kamenné desky desatera, nyní uskladněné na půdě.
Krnovská synagoga přestala sloužit bohoslužbám na podzim 1938, kdy byly Sudety připojeny k nacistickému Německu. Krátce poté byly synagogy v okolních městech zlikvidovány, ta krnovská však byla zachráněna. Starosta města svolal radní a informoval je o tajném příkazu z Berlína, který zněl „zničit židovský templ“. Sudetoněmečtí zastupitelé pak jednomyslně schválili návrh stavitele Franze Irblicha, že nacisty podvedou. Byla vypálena obřadní síň židovského hřbitova, zatímco ze skutečné synagogy byly odstraněny symboly židovské víry a byla přeměněna na městskou tržnici. V době socializmu pak byla budova využita nejprve jako sklad, od r. 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí a od r. 2003 ji provozuje občanské sdružení Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síň. Sdružení rovněž získalo historické lavice z roku 1897, které původně sloužily v synagoze v Olomouci. V lavicích budou umístěny cedulky se jmény obětí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výtečná akustika dávají kulturním pořadům v synagoze neobyčejné kouzlo.
Židé se do Krnova přistěhovali v 19. stol. především z blízké Osoblahy. Gesslerovi započali s výrobou slavného bylinného likéru Altvater (Praděd), Bellakovi vybudovali druhou největší textilní továrnu ve městě. Členové židovské obce postavili i stavby jako palác Silesia nebo krásný secesní dům na Hlavním náměstí, ve kterém se dnes nachází řecká restaurace Hermes. Tyto majetky byly zabaveny v roce 1938 a roku 1945 většinou nebyly vráceny. Krnovským Židům přitížilo, že před válkou se v drtivé většině hlásili k německé národnosti. Židovská obec v Krnově dnes již neexistuje, nejbližší náboženská obec sídlí v Ostravě. Památkou na zmizelé spoluobčany je také židovský hřbitov v ulici V osadě, při výpadovce na Opavu. Byl vážně poškozen částečnou likvidací v letech 1986-1990.
Pavel Kuča, Krnov
Popisky k fotografiím:
- Synagoga byla dokončena opravou obou věží z prostředků Federace židovských obcí, Českoněmeckého fondu budoucnosti, Moravskoslezského kraje a města Krnova
- Sefardský strop synagogy v kresbě R. Neubauera
Synagogu zpřístupňují členové občanského sdružení Krnovská synagoga.
Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnově je jedinou, v historické podobě dochovanou a turistům přístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Česku s dochovanými arabsko-španělskými interiéry. Všech šest ostravských synagog bylo zničeno nacisty. V kraji se dochovala ještě synagoga v Novém Jičíně, necitlivě přestavěná v době socializmu a sloužící dnes jako archiv, a synagoga v Českém Těšíně, která však není samostatně stojící budovou a je v ní umístěno restaurační zařízení.
města svolal radní a informoval je o tajném příkazu z Berlína, který zněl „zničit židovský templ“. Sudetoněmečtí zastupitelé pak jednomyslně schválili návrh stavitele Franze Irblicha, že nacisty podvedou. Byla vypálena obřadní síň židovského hřbitova, zatímco ze skutečné synagogy byly odstraněny symboly židovské víry a byla přeměněna na městskou tržnici. V době socializmu pak byla budova využita nejprve jako sklad, od r. 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí a od r. 2003 ji provozuje občanské sdružení Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní síň. Sdružení rovněž získalo historické lavice z roku 1897, které původně sloužily v synagoze v Olomouci. V lavicích budou umístěny cedulky se jmény obětí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výtečná akustika dávají kulturním pořadům v synagoze neobyčejné kouzlo.