Před nějakým časem se v komentářích pod vyprávěním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi češtiny objevil nápad, aby se součástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vědomostí, které jsme kdysi ve svém dětství do hlav pracně vpravili. A když se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšířen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, že si ořeže tužtičku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomněla ovšem, že největší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznačují se ořezanou tužtičkou, nýbrž pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky položeným nenápadně na učitelský stolek…) Nu což! Mateřština mě živila po několik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A když čtenáři nebudou spokojeni či pomine zájem, jazykový koutek prostě skončí…
Podmiňovací způsob na přání Jitky I.
aneb Kdybysem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil!
Podmiňovací způsob (kondicionál) bývá častým kamenem úrazu jak v projevu mluveném, tak v projevu psaném, zvláště pak tvary 1.osoby čísla jednotného a 1. a 2.osoby čísla množného. Podmiňovací způsob vyjadřuje děj, který je možný a stává se podmínkou nebo přáním (zavolal bych ti večer, přál bych si nové kolo…), nebodějpodmíněný, který by nastal, pokud by se splnila určitá podmínka (kdybys běžel rychleji, zvítězil bys…).
Způsob podmiňovací je přítomný , ten vyjadřuje děj uskutečnitelný, tedy možný v přítomnostinebo budoucnosti ( chtěl bych se stát lékařem, kdybyste si dali záležet, mohli byste to dokázat…) a minulý, ten vyjadřuje děj v minulosti možný, ale neuskutečněný neboneuskutečnitelný (kdybych to byl tušil, vůbec bych tam nešel…).
Podmiňovací způsob přítomný se vyjadřuje tvarem složeným z příčestí činného a tvarů bych, bys, by, bychom, byste, by.
Jednotné číslo:
1.os. dělal bych
2.os. dělal bys
3.os. dělal by
Množné číslo:
1.os. dělali bychom
2.os. dělali byste
3.os. dělali by
Takže rozhodně NEdělalbysem, chtěl bysem, dělali bysme, nebo ještě horší, rádoby „spisovné“, dělali by jsme, chtěli by jsme a úplně nejhorší dělali by jste, chtěli by jste!!!
Tvary bych, bys, by, bychom, byste, by se spojují ve spojkách kdyby a aby v jeden tvar, např.:
Kdybyste mohli přijít, byl bych rád. Kdybychom přijeli dřív, mohli jsme je zastihnout…
Chtěl, abych mu s prací pomohl. Přáli si, abyste se vrátili…
V podmiňovacím čase minulém se k tvaru přidává ještě byl, byla nebo býval, bývala, např. byl bych dělal, byli bychom přinesli… byl bych býval chtěl vědět, byli byste bývali odpověděli…
U sloves zvratných (koupat se, přát si…) se v 2.os. čísla jednotného odděluje -s od tvaru „bys“ a připojí se k zvratnému zájmenu, např.:
koupal by ses, díval by ses, učil by ses…
přál by sis, koupil by sis, hrál by sis…
Kdybyste něčemu z učiva o podmiňovacím způsobu (který je také součástí spojek „kdyby“, „aby“) nerozuměli, raději se zeptejte znovu, abych měla jistotu, že jste učivo pochopili!:-)