Původ a charakteristika Hustě větvený opadavý keř, známe dva druhy rakytníků původní v Evropě a Asii, botanicky přísluší do čeledi Eleagnaceae - hlošinovité. Rakytník řešetlákový, rovněž nazývaný úzkolistý, tvoří vzpřímené, řídké a poněkud trnité keře až stromky, dosahuje výšky 2 až 5 m, rozestálé kolcovité větve jsou v mládí stříbřitě šupinaté. Prýty bývají zkroucené a uzlovité. Listy jsou střídavé, čárkovitě kopinaté, dlouhé až 7 cm, celokrajné, oboustranně stříbřitě a na rubu později hnědočerveně šupinaté. Květy jsou dvoudomé, nevýrazné, nažloutlé, rozvíjejí se před olistěním v březnu až dubnu. Plod je naopak velmi výrazný a dekorativní, oranžové kulovitě vejčité bobule velikosti 6-8 mm zrají již v srpnu a září a zůstávají na keři dlouho do zimy. Často se vysazuje v parcích a zahradách.
Nároky na pěstování Vyžaduje výhradně slunečné stanoviště. V přírodě vyhledává lehké hluboké půdy písčité i drobně kamenité, často vápenité i neutrální. Nedaří se mu v půdách kyselých. Může růst i na vlhčím stanovišti, snese zasolení půdy. Keř dobře odnožuje a jeho kořeny mají neobyčejnou schopnost zpevňovat podloží. V našich podmínkách je otužilý, nejsou problémy s přezimováním, namrzá pouze na vlhčím stanovišti ve zvlášť tuhých zimách. Dobře snáší znečištěné ovzduší a přísušek, chorobami a škůdci netrpí. Rostlina je dvoudomá, musíme tedy vysazovat samčí i samičí keře, aby jsme dosáhly plodů. Bobule dozrávají na samičích rostlinách. Samčí rostliny rozeznáme podle větších a hustších pupenů. Jedna samčí rostlina postačí na 6 rostlin samičích. Rakytník pěstujeme na slunečném místě v zahradě, zálivku potřebuje pouze po výsadbě, zakořeněné rostliny již dobře snášejí přísušek. Při hnojení doplňujeme do půdy vápník. Na vhodném stanovišti je zcela nenáročnou až pionýrskou dřevinou. Potřebuje větší hloubku substrátu, proto se nehodí do nádob.
Použití Rakytník je ve vegetačním období pozoruhodný svými listy, v zimě strukturou větví a plody. Plody jsou hustě a těsně nahloučeny na samičích rostlinách. Keře jsou i po opadu listů nádhernou dekorací. Rakytník se používá jako solitéra i do skupin. Vysazuje se také společně s dalším druhem, rakytníkem vrbolistým, který není trnitý a má převislejší větve. Vynikne před pozadím stálezelených dřevin, půvabně se zrcadlí i na březích vod. Velmi dobře se uplatní na výslunných svazích. Využívá se také pro ozelenění neplodných a devastovaných půd, hald a výsypek. V Pobaltí a na břehu Severního moře se používá ke zpevnění pobřežních písčin. Byl také oblíbeným architektonickým prvkem pruských a polských zahrad a parků. Množí se na jaře výsevem semene anebo dřevitými řízky. Hodnota rakytníku je větší, než se běžně předpokládá. Plody jsou stále více ceněny pro vysoký obsah vitamínu C a A, využívají se v potravinářství a přípravě podpůrných léčiv. Nejvíce vitaminu C obsahují bobule v září, 1 kg čerstvých plodů obsahuje až dvěstě denních dávak vitaminu C dospělého člověka. Větvičky s plody bývají celoroční dekorací interiérů, také větve ze starších exemplářů v předjaří mají zvláštní kouzlo.
Doporučení Nedávejte keř do blízkosti parkovacího místa pro auto. Větve jsou trnité a plody jsou oblíbenou zastávkou ptáků, kteří pak snadno potřísní karoserii.
Jiří Korejš
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zeleně přetrvává. I lidé, kteří se o zahradnictví vůbec nezajímali, chtějí mít nyní aspoň svůj zelený truhlík či květináč. Široký sortiment rostlin umožňuje pěstování mnoha druhů na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále přibývají také nové zahrady.
Evropská kampaň „Rostlina měsíce“ odstartovala v roce 1992. Každý měsíc je pravidelně představována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné půdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpořit. Program probíhá v devíti evropských zemích (Belgii, Česku, Dánsku, Francii, Irsku, Německu, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pěstiteli, řadou souvisejících oborů a odbornými zahradnickými žurnalisty nejen v Evropě, ale i v zámoří.
Úkolem je mimo jiné rozšířit povědomí laické veřejnosti a zájem o využití zahrad i menších prostor (balkony, lodžie) jako odpočinkových a estetických ploch.
keře až stromky, dosahuje výšky 2 až 5 m, rozestálé kolcovité větve jsou v mládí stříbřitě šupinaté. Prýty bývají zkroucené a uzlovité. Listy jsou střídavé, čárkovitě kopinaté, dlouhé až 7 cm, celokrajné, oboustranně stříbřitě a na rubu později hnědočerveně šupinaté. Květy jsou dvoudomé, nevýrazné, nažloutlé, rozvíjejí se před olistěním v březnu až dubnu. Plod je naopak velmi výrazný a dekorativní, oranžové kulovitě vejčité bobule velikosti 6-8 mm zrají již v srpnu a září a zůstávají na keři dlouho do zimy. Často se vysazuje v parcích a zahradách. 
samčí rostlina postačí na 6 rostlin samičích. Rakytník pěstujeme na slunečném místě v zahradě, zálivku potřebuje pouze po výsadbě, zakořeněné rostliny již dobře snášejí přísušek. Při hnojení doplňujeme do půdy vápník. Na vhodném stanovišti je zcela nenáročnou až pionýrskou dřevinou. Potřebuje větší hloubku substrátu, proto se nehodí do nádob.