Stojím si tak v lékárně ve frontě a přemýšlím, kterou náplast asi tak koupit.
Jak ten pokrok stašně běží! Už jenom tahle obyčejná náplast. Když jsem byla malá, byla jediná. Dneska jsou jich desítky různých druhů.
Na puchýře, na škrábance, na popáleniny, vodní a nevodní a taky umělá kůže.
Jo a spousta krásně obrázkových, mrzí mě, že už nejsem dítě.
Nedávno jsem si pořezala prst a zalepila ho dětskou náplastí s nádhernými barevnými obrázky. Řeknu vám, že na takhle zalepený prst se kouká hned veseleji. A v práci mi druhý den ten pěkný zalepený prst záviděli. dyž jsem byla malá, takové náplasti nebyly.
Zamyslím se a zavzpomínám, a už jsem lehce sentimentální. Tak zpět a zkus držet téma!
Chceš vyprávět o jednom setkání!
Stojím si tak v lékárně ve frontě a přemýšlím, kterou náplast asi tak koupit.
Za mnou pět lidí a přede mnou už jen jedna paní.
Kupuje kapky proti kašli a taky kapky do nosu.
„A ještě prosím co stojí tyhle bonbóny proti kašli?“ zeptala se zákaznice a ukázala na umělohmotné platíčko se zatavenými deseti bonbóny.
Lékárnice: „Deset padesát“.
Zákaznice: „Jeden kus?“
Lékárnice: „Ano.“
Zákaznice: „Tak to je naprosto nemravná cena, to nechci. Tak to bude všechno.“ a už spíš pro sebe ještě dodala naštvaným tónem „deset korun za bonbón, zloději zlodějský“.
Lékárnice: „Deset korun za deset bonbónů vám připadá drahé?“
Zákaznice: „Ptala jsem se jestli je to za jeden kus“.
Lékárnice: „No vždyť jsem řekla, že je to za jeden kus.“.
„Nenechám tady ze sebe dělat blázny, není to za jeden kus, ale za deset kusů. Já se ptala na cenu za jeden.“ zakvílela zákaznice už pořádně nahlas a pořádně naštvaným hlasem.
Zvláštní jak během pár vteřin může zhoustnout v lékárně atmosféra. Třeba kvůli pár bonbónům proti kašli s citrónovou příchutí. (Nebo, že by to nebylo v těch bonbónech?) Lékárnice: „Myslela jsem za jeden kus jako jedno balení, vidíte přece, že jsou bonbóny zatavené, nemohla bych vám prodat jen jeden bonbón. A vůbec mě nenapadlo, že by to někoho mohlo napadnout.“.
Zákaznice: „Víte vážená co znamená myslet? Nejen, že neumíte odpovědět správně na triviální otázku, ale ještě mě tu budete zesměšňovat? Tomu říkáte tržní hospodářství? Tak víte co? Ty kapky si strčte k těm bonbónům.“
Paní se pak zprudka otočila a odešla.
Lékárnice otráveně vrátila kapky proti kašli a kapky do nosu zpět do přihrádek a zeptala se „Dobrý den. Co si přejete?“
Říkám, že náplast a vybírám si jednu nudnou a pak ještě jednu... s moc pěknými obrázky.