Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak rytíř Zlohněv vybudoval Kuncberk

Ukázka z knihy „Podchotucké Pověsti Pohádky Povídačky“
 
Dávno, opravdu dávno, za jednoho krále řečeného druhý, kdy ještě krávy nebyly fialové a černozem polí pod Chotucem orali koně zapřažení do pluhu, udál se hrozivý příběh.

Jakýsi německý rytíř, jenž se ve vojenských službách vyznamenal, obdržel od onoho krále, toho jména druhého, rozsáhlé území při řece Mrlině v léno. Jak se jmenoval, si už nikdo nepamatuje. Říkejme mu tedy Zlohněv, neboť byl zlostný a hněvivý.

Kraj, kde se chtěl usadit, byl bohatý, rovinatý, s úrodnou půdou a moha vesnicemi. Dominovaly mu dva kopce – Chotuc a Holý vrch, jejichž okolí se ježilo rozsáhlými porosty prastarých habrů, dubů a jilmů. A právě Holý vrch Zlohněv zvolil k vystavění hradu.

Od zemské cesty vedoucí z královského města Nymburka na sever až kamsi k vysokým horám krkonošským, nechal vybudovat stezku kolmo vedoucí na vrchol Holého vrchu. Na jejím počátku postavili nevolníci srub, v němž jejich pán přebýval a dohlížel na stavbu hradu. Po obvodu kopce nechal vykopat hluboké příkopy, nad nimiž vkrátku vyrostla hradba ze silných dubových kůlů, s patrovou bránou, a uvnitř ní pak kamenný palác a vysoká věž. Pevné a honosné sídlo si nechal Zlohněv vystavět. A stejně tvrdě a nesmlouvavě odtud panoval.

„Jak bych ten svůj nový hrad měl pojmenovat?“ špekuloval dlouhou dobu. A protože jeho rod pocházel ze Švábska a tím pádem uvažoval po německu, napadlo ho jméno Kunstberg. Kunst je totiž německy umění a berg znamená hora. A on na tu horu, co se jí dříve říkalo Holý vrch, posadil hrad, šperk, umělecké dílo! Jenže místním lidem to cizí slovo Kunstberg na jazyku zadrhávalo, tak ho překroutili na Kuncberk.

Po první noci, kdy ulehl na lůžko v jizbě paláce s velkým oknem, z něhož přehlédl svoje léno pod Chotucem se rozkládající, však vstával nevyspán, se špatnou náladou. Zdál se mu totiž ošklivý sen, že jeho hrad oblehl silný nepřítel. Cizí vojáci zdolali hradby, čeleď pobili a jeho, rytíře, pána na Kuncberce, potupně oběsili.

„Hrozný sen, brr, to byl. Ale možná je to vnuknutí, že by se to mohlo stát. Pro takový případ se musím pojistit,“ rozhodl se.

Zmnožil svoji družinu, nechal zpevnit hradby a postavit předbraní. Z Hor Kutných najal partu zkušených havířů, aby z hradu vykopali podzemní chodbu vedoucí až k úpatí vrchu Chotuce. Srub, v němž na počátku sám přebýval, se stal jejich příbytkem. S nikým se nesměli stýkat, aby živé duši nevyzradili, co vlastně budují.
 
Když po několika měsících těžké práce dílo dokončili a podzemní chodbou se dalo z hradu v případě nutnosti pohodlně uniknout, shromáždil Zlohněv  v předvečer svátku svatého Jana kopáče ve srubu pod záminkou oslavy a vyplacení zasloužené mzdy. Když byli všichni po notné konzumaci vína a pálenky opilí, zavřel petlicí zvenčí dveře a dřevěný srub zapálil. Aby nikdo z nich neprozradil, odkud a kam podzemní chodba vede, všichni uhořeli.

Ani Zlohněv se však nedočkal lepšího osudu. Nedlouho po oné události si vyjel na lov do hlubokých lesů nad Zábrdovicemi. Jeho kůň však klopýtl, rytíř spadl hlavou na kámen. Tomu místu, kde zemřel, se dodnes říká U Mrtvoly.

Hrozivá událost s upálenými havíři se neutajila a historka se vyprávěla po chalupách z generace na generaci. Po mnoha letech vystavěli lidé na místě tragédie, na památku nevinných obětí, kostelík zasvěcený svatému Janu.

 
Jan Řehounek
 
* * *
Ukázka z knihy „Podchotucké Pověsti Pohádky Povídačky“ našeho autora Jana Řehounka.
Knihu je možné si objednat v nakladatelstvi Kaplanka na telefonu 603 23 85 23 nebo napsat na adresu: jan.rehounek@seznam.cz

Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 06.08.2023  16:22
 Datum
Jméno
Téma
 06.08.  16:22 Vesuviana
 06.08.  11:37 Von
 06.08.  07:44 Přemek