S touto otázkou se nejčastěji obracíme k hostům, kteří se zastavili jen tak na kus řeči. Ovšem jen tehdy, pokud si nejsme jisti, že v zimě dávají přednost grogu. Šálek horkého vonného nápoje pomáhá překlenout rozpaky v úředních či obchodních jednáních, vytváří příjemnou atmosféru, v níž se dobře povídá s přáteli i známými.
V našich zeměpisných šířkách většinou dáváme přednost kávě, možná proto, že jsme se ještě nenaučili pít čaj. Místo čaje si k rannímu rohlíku vyrábíme jakýsi podivný odvar, kde sice čajovníkové lístky hrají určitou roli, ale fajnšmekr by to čajem rozhodně nenazval. Navíc ještě do hrnku přidáváme buď cukr, nebo šťávu, které spolehlivě znehodnotí i ten zbytek chuti čaje, který se nějakou náhodou v hrnečku uchoval. Káva se pak nejčastěji v našich zeměpisných šířkách vyskytuje v podobě turka po česku, tedy lžičky mleté kávy zalité vroucí vodou.
Jak káva tak čaj patří mezi oblíbené povzbuzující nápoje a mají ve skutečnosti mnoho podob. Představa dobré kávy je, připusťme, velmi individuální. Její naplnění začíná v obchodě při nákupu kávových zrnek. Reklama nás pochopitelně ujišťuje, že právě ta či ona káva je zaručeně nejlepší. Znalec ví, že pro chuť kávy je důležitá jak jakost kávových zrnek, tak postup jejich pražení a mletí. V otázce kvality kávových zrnek vede kupujícího písmenko za číslem označujícím státní normu.
Na světě se pěstují dva druhy kávovníku - cofea arabica a cofea robusta. Arabica je obecně považována za lepší, aromatičtější a chuťově plnější druh, robusta pak za méně hodnotnou kávu, která může mít určitou nepříjemně dřevitou příchuť. Naleznete-li na sáčku své oblíbené kávy za číslem státní normy kvality písmenko »a«, pak vězte, že máte co do činění se zrnky cofea arabica té nejvyšší kvality. Písmenko »b« vás upozorňuje, že máte v rukou arabiku, ale nikoli už nejvyšší kvalitu. Písmenko »c« vám oznamuje, že jde o směs arabiky a robusty, s větším podílem prvního druhu. A nakonec »d« - poměr obou druhů je obrácený, a podle představ odborníků jde o nejméně hodnotnou směs. Ovšem je tu ještě jeden háček. Ona čtyři písmenka (víc jich abeceda kvality kávy nenabízí) vypovídají o kvalitě vstupní suroviny před procesem pražení. Vhodným pražením může být z méně hodnotného »céčka« vytvořena směs pozoruhodně lahodná, protože dobře upražená robusta má jemnou kakaovou příchuť. A naopak nevhodné pražení udělá z »áčka« trpkou nechutnou směs. Nabídka na trhu je ovšem taková, že každý jistě najde svůj oblíbený druh.
Časy, kdy byla káva podezírána z neblahých účinků na zdraví, jsou naštěstí pryč. Škodlivá může být jen přehnaná spotřeba kávy, tedy pití více než pěti šálků denně (máme na mysli šálky normované, tedy připravené ze 7 g mleté zrnkové kávy). Káva sice nakrátko zvedne hladinu cholesterolu v krvi, ale celkově spíše srdci a cévám prospívá. Doplněna sodovkou dokonce pomáhá naladit optimální odvodnění organismu. Hlavní povzbuzující drogou v kávě je alkaloid kofein, který povzbuzuje nervovou soustavu.
Způsobů přípravy kávy je nespočet. Počínaje naším obligátním turkem, tedy spařením jemně mleté kávy vroucí vodou. Aby byl takový turek po česku chutný, musí být káva jemně mletá a voda by měla teprve začít vřít. Optimální teplota vody je 98 o C. Rozpustná káva se připravuje ještě jednodušeji, ale bývá silnější a má tedy i více kofeinu. Oblibu získává i káva překapávaná, na niž se melou zrnka hruběji a déle se louhuje extrakt. Výhodou rozpustné kávy i kávy překapávané či pressa je, že nedráždí tolik žaludek. Cukr v kávě snižuje její chuťové vlastnosti, ale nesnižuje množství kofeinu, jak se někde traduje.
Pravá turecká káva se připravuje ve speciální nádobě s úzkým hrdlem a dlouhou rukojetí - džezvě, a to v horkém písku. Ten vám nahradí i sporák. Pravý turek se připravuje tak, že se nechá kostka cukru rozpustit v džezvě na karamel, pak se zalije vodou a přidá se mletá káva. Zahřívá se do bodu varu, nechá se třikrát přejít varem a přelije do šálků. Stále oblíbenější kapučíno je vlastně presso s mlékem, okořeněné špetkou skořice. Kávu lze dochucovat alkoholickými nápoji nebo smetanou, šlehačkou, zmrzlinou, kakaem, čokoládou... možností je nespočet.
Také nabídka čajů je na našem trhu impozantní. Zmiňme se tedy jen o základních druzích, a to čaji zeleném a černém. Rozdíl je v tom, že v zeleném čaji neprošly čajové lístky procesem fermentace, zatímco v černém ano. Za nejméně kvalitní bývají považovány porcované čaje, určené pro rychlou přípravu tohoto nápoje. Pravý čaj jsou celé lístky, které se před přípravou lehce zahřejí, aby se uvolnily těkavé silice. Pak se přelijí vroucí vodou. Voda se nesmí dlouho vařit. Vlastnosti nápoje jsou jednoznačně určovány nejen kvalitou, ale také délkou vyluhování. Pokud chceme pít čaj jako povzbuzující nápoj, necháme ho louhovat jen tři minuty. Čajové lístky obsahují tři druhy alkaloidů - kofein, tein a tanin. V prvních třech minutách se louhují do nápoje především kofein a tein, potom se začíná uvolňovat tanin, který dodává čaji hořkou chuť a působí uklidňujícím způsobem na nervovou soustavu. Čaj je pro naše zdraví nápojem vpravdě zázračným a jeho účinky si zaslouží podrobnější popis ve zvláštním článku.
řeči. Ovšem jen tehdy, pokud si nejsme jisti, že v zimě dávají přednost grogu. Šálek horkého vonného nápoje pomáhá překlenout rozpaky v úředních či obchodních jednáních, vytváří příjemnou atmosféru, v níž se dobře povídá s přáteli i známými. 
Arabica je obecně považována za lepší, aromatičtější a chuťově plnější druh, robusta pak za méně hodnotnou kávu, která může mít určitou nepříjemně dřevitou příchuť. Naleznete-li na sáčku své oblíbené kávy za číslem státní normy kvality písmenko »a«, pak vězte, že máte co do činění se zrnky cofea arabica té nejvyšší kvality. Písmenko »b« vás upozorňuje, že máte v rukou arabiku, ale nikoli už nejvyšší kvalitu. Písmenko »c« vám oznamuje, že jde o směs arabiky a robusty, s větším podílem prvního druhu. A nakonec »d« - poměr obou druhů je obrácený, a podle představ odborníků jde o nejméně hodnotnou směs. Ovšem je tu ještě jeden háček. Ona čtyři písmenka (víc jich abeceda kvality kávy nenabízí) vypovídají o kvalitě vstupní suroviny před procesem pražení. Vhodným pražením může být z méně hodnotného »céčka« vytvořena směs pozoruh
odně lahodná, protože dobře upražená robusta má jemnou kakaovou příchuť. A naopak nevhodné pražení udělá z »áčka« trpkou nechutnou směs. Nabídka na trhu je ovšem taková, že každý jistě najde svůj oblíbený druh. 
Také nabídka čajů je na našem trhu impozantní. Zmiňme se tedy jen o základních druzích, a to čaji zeleném a černém. Rozdíl je v tom, že v zeleném čaji neprošly čajové lístky procesem fermentace, zatímco v černém ano. Za nejméně kvalitní bývají považovány porcované čaje, určené pro rychlou přípravu tohoto nápoje. Pravý čaj jsou celé lístky, které se před přípravou lehce zahřejí, aby se uvolnily těkavé silice. Pak se přelijí vroucí vodou. Voda se nesmí dlouho vařit. Vlastnosti nápoje jsou jednoznačně určovány nejen kvalitou, ale také délkou vyluhování. Pokud chceme pít čaj jako povzbuzující nápoj, necháme ho louhovat jen tři minuty. Čajové lístky obsahují tři druhy alkaloidů - kofein, tein a tanin. V prvních třech minutách se louhují do nápoje především kofein a tein, potom se začíná uvolňovat tanin, který dodává čaji hořkou chuť a působí uklidňujícím způsobem na nervovou soustavu. Čaj je pro naše zdraví nápojem vpravdě zázračným a jeho účinky si zaslouží podrobnější popis ve zvláštním článku.