Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Anežka,
zítra Kamil.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Tragedie sopky Nevado del Ruiz


Vždycky, když se někdo zeptá kde žiji a já řeknu, že v Kolumbii, setkám se s různými reakcemi. Někdo se ptá jak se mi tam v Kanadě žije, zaměňujíce “naši” Kolumbii s Britskou Kolumbií. Jiní sice ví, že Kolumbie leží v Jižní Americe, ale tím jejich znalosti končí. Nu, a ti poslední, kteří toho o Kolumbii vědí trošku víc, většinou ze zpráv z medií, které bohužel většinou informují jen o těch špatných událostech se říkají: “Jak můžeš v tak nebezpečné zemi žít ? “
A protože zde už žiji opravdu hodně, hodně dlouho a Kolumbie se stala mou druhou vlastí, kde mne všichni (nejen rodina mého manžela, ale i ostatní lidé krásně přijali), trochu vám o této nádherné zemi vyprávím. Tím nechci říct, že zde nejsou problémy. Samozřejmě, že jsou a veliké, ale je pravda, že se proti nim bojuje, a že se Kolumbie snaží z nich dostat. A stejně, kde dneska problémy nejsou? A tak se vám snažím ukázat to nejhezčí co tu máme. Povídám vám o zdejší historii, o přírodě, o různých zajímavostech a samozřejmě i o lidech…


Dnešní povídání bude smutné, moc smutné. 13. listopadu to bylo přesně 24 let, kdy Kolumbii postihla největší tragedie v její historii. 13.listopadu 1985 se probudil vulkán Nevado de Ruiz v kolumbijských Andách a ohromné teploty rozpustily věčné sněhy na jeho vrcholcích.


Během několika málo minut se vytvořil tzv. lahar, neboli sopečný bahnotok a přes 350 000 kubických metrů vody smíšené s popelem, kameny a kusy ztuhlé lávy zaplavilo město Armero, vzdálené asi 200 km od Bogoty, které zmizelo pod osmimetrovým nánosem tohoto fenoménu. Lahary jsou totiž mnohem rychlejší a snad ještě nebezpečnější než samotná láva. Pohybují se rychlostí několika desítek metrů za sekundu. A protože se tragedie stala v noci, přesně ve 21.20. kdy většina obyvatel Armera byla doma a kvůli strašné rychlosti celé tragedie, nestačili město evakuovat. A tak během několika minut celé město a většina jeho obyvatel zmizelo z mapy světa. Zahynulo přes 26 000 lidí, tisíce lidí bylo zraněno a další tisíce přišly o své domovy.

Armero


Symbolem celé tragedie se stala třináctiletá dívenka, Omaira Sánchez, která i když momentálně katastrofu přežila, nakonec po obrovském utrpení zemřela před zraky celé Kolumbie a vlastně i celého světa. Zůstala totiž zavalená od pasu dolu sutinami jejich domu a přes všechno úsilí záchranných čet, jak kolumbijských, tak mezinárodních, se ji nepodařilo ze sutin vyprostit. Ale i během té strašné, šedesáti hodinové agonie, Omaira celou dobu komunikovala se záchranáři a posílala pozdravy mamince, která zrovna ten den odjela do Bogoty zařídit si nějaké záležitosti. Nakonec zemřela na celkovou gangrénu.


Hned jak to bylo možné, byla těla mrtvých, které se podařilo vyprostit z bahna, pohřbena ve společných hrobech, aby se zabránilo epidemii a na místě byl postaven obrovský kříž . Rok po této strašné tragedii navštívil místo kde stávalo Armero papež Jan Pavel II. Po posvěcení celého okolí prohlásil celé místo jako “ Svaté pole “.


Možná, že se tragedii mohlo předejít, protože už rok předtím se objevovaly tzv. fumaroly (sloupy dýmu nad sopkou), ale myslím, že jak experti, tak místní lidé nevěřili, že by se taková tragedie mohla stát. Jedna dívka, která se zachránila ve videu vypráví (ta v té bílé blůzce), že už od tří hodin odpoledne z radnice podávali hlášení o nebezpečí a nutnosti evakuace, ale její otec nikam nechtěl jít a stále tvrdil že se nic nestane. Nakonec ona utekla s maminkou na blízký pahorek a tak se zachránily. Její otec tam nakonec zahynul. Bohužel, lidé jsou nepoučitelní. Přestože v posledních měsících už několikrát byli lidé, žijící v blízkosti sopky Galeras na jihu Kolumbie vyzváni k evakuaci kvůli možnému výbuchu, stále věří, že se nic nestane a že tragedie Armera se nebude opakovat.
Zde je odkaz na video, ale upozorňuji, že je to opravdu moc smutné. Dívám se na to a zase mi tečou slzy jako hrachy.

Jana de Galindo

Povídání o Kolumbii
Žiji v Jižní Americe
Cartagena de Indias
El dorado
Porážka admirála Verona
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo

Kolumbijské sopky


Další články autorky:

Teotihuacan - město bohů
Sedm nových divů světa
Za svítání 12. října...
Mexický svátek Dušiček
Los Mariachis

Jak jsem našla auto



Komentáře
Poslední komentář: 05.12.2009  05:30
 Datum
Jméno
Téma
 05.12.  05:30 Bobo :-)))
 04.12.  23:23 Gabi-florka
 04.12.  10:11 Důchodka (dogova)
 04.12.  09:48 Vesuvanka Janě G. a imraLovi
 04.12.  09:41 Vesuvanka smutné...
 04.12.  08:25 wiki
 04.12.  08:05 imraL
 04.12.  07:43 květa