V Muzeu hraček
na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou, které vzniklo 2005, otevřou letos 15. dubna, kdy zahájí muzeum svoji pátou sezónu, také novou expozici Magdaleny Dobromily Rettigové.
Stane se tak v prvním poschodí klasicistní radnice přesně tam, kde v letech 1824 – 1834 měli byt manželé magistrátní úředník Jan Alois Sudiprav Rettig, rodák z nedalekých Kvasin, a jeho manželka Magdalena Dobromila Rettigová, která právě zde dopsala svoji slavnou Domácí kuchařku. Návštěvníci v nové expozici uvidí dobové kuchyňské a domácí věci, jako valchu, máselnici, zvon na praní prádla, ruční pračku, kuchyňskou polici, žehličku na dřevěné uhlí i s podložkou, hrnek povidlák, různé sběračky, kvedlačky, ale taky šťouchadlo na brambory a parádní vyšívané utěrky. Návštěvníka asi zaujmou i další součásti každé tehdejší domácnosti, jako byla bible, ale stejně tak domácí oděv z doby Magdaleny Dobromily, slunečník, ručně vyšívaná kabelka, široký slámový klobouk s pentlí a vlčími máky, ručně háčkované rukavičky, pléd a zachovalý cestovní kufřík.
Toto muzeum hraček ve třech místnostech ročně navštíví přes pět tisíc lidí, loni bylo jeho expozice podstatně rozšířena a obohacena o typicky český fenomén – čtyři domácí loutková divadla i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky. V nich bývalo až 130 loutek, třeba i vlk v babiččině čepci. Z přírůstků zaujme i dávno zapomenutá hra Slavní mužové čeští, návštěvníci tu mj. najdou habešánka (jeho prodejem ve 30. letech 20. století podporovali naši lidé Habešany proti italským fašistům) i panenky v podobě Shirley Templové, dětské hvězdy amerického filmu, ale i panenka v podobě jeptišky. Z novinek tu bude k vidění (a slyšení) hrací strojek symphonion se třicítkou dírkovaných desek, obohacena bude dětská expozice o dětskou žehličku s tělískem a podstavečkem pro ni, dětský mandl, sporáček, laternu magika na film i skleněné diapozitivy, kde se svítilo svíčkou, i dětský ponk s nářadím.
Muzeum hraček zahrnuje období od roku 1880 do 60. let 20. století. K vidění jsou hračky převážně německé - výrobci panenek
s porcelánovou hlavičkou byli totiž hlavně v Německu kolem Sonnenbergu u Waldhausu a tradici tam nepřerval totalitní systém jako u nás. Ze vzácných exponátů zde jsou i panenky i české; v okolí Karlových Var bylo 80 porcelánek, které se zabývaly výrobou porcelánových panenek. Další zemí, kde se panenky vyráběly, byla Francie, u nás to byli menšinoví výrobci panenek při porcelánkách, i když jejich těla s kloubovýma rukama a nohama vyráběli domáčtí dělníci. Bohužel takových panenek se zachovalo málo.V tomto muzeu najdeme stovku panenek s porcelánovou hlavou, z jiných materiálů pak další stovku, k tomu kočárky, pokojíčky, dobové fotografie atd. Příchozího nejspíš překvapí, že byly i panenky charakterové, vyráběné podle skutečného dítěte, či textilní panenky budoárové; tyto "panenky na pohovku", které nebyly určeny ke hraní, byly vždy elegantně, módně oblečené do interiéru 20. a 30. let 20. století. Vyráběly se z látky a jejich oblečení bylo kvalitní a nákladné.
K vidění tu je mj. z přelomu 19. a 20. století nádherná 120 cm vysoká panna s porcelánovou hlavou v dobovém oblečení a další budoárové panenky, které byly určeny jen jako dekorace do bohatých domácností a tomu taky odpovídala i výbava panenek, jako bylo převlečení no noc a na vycházky.
V druhé místnosti najdeme exponáty do 30. let 20. století - zaujme dobový pokojíček z roku 1930 s funkčním osvětlením a původním 
nábytkem. To byla doba, kdy byly běžné celuloidové panenky - ty se sice vyráběly vedle porcelánových už od přelomu 19. a 20. století, kolem roku 1900 byl celuloid daleko dražší než porcelán. Používaly se i tzv. papírmaše (papierpmache), forma se používala stejná jako u porcelánových, ale plnila se právě touto papírovou masou. Tyto panenky, určené spíš pro chudé děti, byla ale stejně krásné, stejně sdělné jako ty porcelánové, a často měly i mrkací oči. Rozdíl? Tyhle panenky jsou ohrané, s porcelánovými si totiž kolikrát děti ani nesměly hrát. Čeští výrobci úzce spolupracovali s Francií, a tak naše panenky ze 30. let jsou hodně podobné panenkám francouzským.
Ve třetí místnosti jsou k vidění kočárky ze 40., 50. i počátku 60. let, jeden z nich - z 20. let - patřil rodině továrníka z Třebechovic pod Orebem. Dál tu najdeme knihy z 30. let, jako byli Marbulínci, Hráčci, a nechybí Ferda mravenec. Kuchyňská linečka, naprosto stejná jako v té velké kuchyni, co měla maminka, v kuchyňce uhláček, v pokojíčcích kamínka a dokonce tenkostěnný porcelánový servisek.
Expozice je doplněná dobovými fotografiemi, dvěma funkčními parními strojky, ten jeden tu předvádí (je na elektriku, získali ho v hodně zbídačelém stavu), ten druhý není v provozu - z bezpečnostních důvodů nelze tu zapalovat pevný líh. Zaujme originální stavebnice Märklin i s původními přebaly, vláček z 50. let, kompletní české Štorchovo loutkové divadlo z doby kolem roku 1930 včetně bedny se zasunutými kulisami. Výčet by byl dlouhý - obchod z roku 1930, který se vyráběl v Ústí nad Orlicí, k tomu pohádkové knížečky reklamy, co se dávaly ke každému zboží (z jedné strany byla reklama, z druhé pohádka), formičky na cukroví, divadélko s plochými loutkami, dřevěné kostky v původní krabici, maňásci, precizně vyrobená panenkovská houpačka z přelomu 19. a 20. století.
"Naše muzeum se věnuje hlavně českým hračkám, které obklopovaly české děti do roku 1965. Je tu tak i miniaturní dětská televizka s kompletními pohádkami, které se posunovaly na kotoučcích a kde na obrazovce běžel jakoby příběh. Holčičky zaujme původní fungující panenkovský fén na ploché baterie," dodává průvodkyně paní Pecháčková, která začala sbírat panenky kolem roku 1990.