vybaví se mnohému velikonoční pomlázka nebo některý z proutěných výrobků. Avšak naši předkové pro ni měli i jiné použití. Již v minulosti znali její léčebné účinky a používali kůry, listů a mízy z vrby pro přípravu různých léků, především proti horečce a bolestem. Tyto léky se s úspěchem předepisovaly po staletí, pouze na základě praktických zkušeností.
Teprve v 19. století - v souvislosti s rozvojem chemie - byl objeven i důvod těchto účinků: podařilo se izolovat nejprve salicin a později i kyselinu salicylovou. A právě kyselina salicylová je ona látka, která působí proti horečce a bolestem. Ukázalo se však, že na druhé straně má negativní účinek na sliznici, který může vést až k popáleninám, zejména sliznice žaludku.
V roce 1853 se mladému francouzskému chemikovi Charlesu Frederiku Gerhardtu podařilo v laboratorních podmínkách acetilací obou výše uvedených látek připravit kyselinu acetylsalicylovou. Tento objev však nebyl farmaceuticky využit.
Hlavní zásluhy tak bezesporu patří německému chemikovi Felixu Hoffmannovi. V srpnu roku 1897 - když hledal lék na revmatické onemocnění svého otce - objevil nový postup výroby kyseliny acetylsalicylové, který mohl být využíván v průmyslovém měřítku a který vedl k získání čistého a stabilního produktu. Po provedených klinických zkouškách byla rychle prokázána přednost této kyseliny před kyselinou salicylovou. Takže již 1. února 1899 mohla německá firma Bayer, v jejímž farmaceutickém oddělení Hoffmann pracoval, uvést na trh svůj nový výrobek, který si hned 6. března téhož roku nechala zanést do obchodního rejstříku pod značkou "Aspirin” (zkratkové slovo z acetyl-spirsalic-acidin).
Aspirin se vydal dobýt svět. Z počátku byl prodáván ve formě prášku v charakteristických lékovkách, ale velmi rychle, přibližně kolem roku 1904, byla zahájena jeho distribuce ve formě známých bílých tabletek, které umožňují přesnější dávkování.
Ihned po uvedení na trh zaznamenal aspirin obrovský úspěch a začal být nazýván zázračným nebo také univerzálním lékem. Byl používán při léčení mnoha nemocí od chřipky přes migrénu, bolesti zubů až po revmatizmus a artrózu.
I přes některé negativní vlastnosti je dnes rozšíření a spotřeba aspirinu ve světě udivující. Patří mezi 10 nejrozšířenějších léků. V roce 1969 absolvoval i cestu na Měsíc na palubě vesmírné rakety Apollo 11. Vyrábí se ve více jak 70 zemích světa. Celosvětová spotřeba je odhadována na 45 000 tun.
Za vysvětlení mechanizmu působení aspirinu vděčíme především anglickému lékaři Johnu Vaneovi, laureátu Nobelovy ceny roku 1982. Tu získal právě za odhalení účinků aspirinu.
Bylo už uvedeno, že aspirin je vynikajícím pomocníkem při teplotách, bolestech hlavy a při migrénách. Preventivně se doporučuje i proti kardiovaskulárním onemocněním a cévním mozkovým příhodám. Podle některých vědců se při dávkování 75 - 325 mg denně snižuje riziko srdečního a mozkového infarktu až o 25 %. Aspirin je doporučován dokonce jako prevence rakoviny tlustého střeva, kde se podle studií snižuje úmrtnost o 40 %.
Každým rokem je napsáno mnoho článků a pojednání o použití aspirinu a výzkumy v této oblasti dále pokračují. Je zřejmé, že Aspirin ve svých více jak sto letech je stále ještě mladíkem.