Říjen je u nás nejbarevnějším měsícem. Příroda odkládá zelený šat a převléká se do pestrého. Když zasvítí sluníčko, ukáže se podzim v té největší kráse. Jeho paprsky také dopřávají dozrát nejrůznějším plodům volně rostoucích rostlin. Ještě v lesích můžeme nasbírat košíky hub, na vyhřátých svazích nasbírat poslední ostružiny, na okrajích smíšených lesů nalézt lískové oříšky, ale vaši pozornost chceme zaměřit na sezónní plody – šípky.
Šípková růže
Jaroslav Seifert
Vysoká duha sedmi stuh
rozklenula se v jarním kraji.
A co to voní? Voní vzduch.
A ještě něco voní v máji:
Ty její plátky nevinné
jsou pozdrav zdávna, mně tak milý.
Ne, nedal bych tě za jiné,
byť krásnější to růže byly,
maminku vidím zamlada,
jde z trávy, růžičku si nese,
když z keře květ však opadá,
obrázek mně zas rozplyne se…
Růže šípková vytváří bohatě větvený trnitý keř až 3m vysoký, s dlouhými převislými větvemi. Od května do července zdobí svými něžnými růžovými kvítky úbočí strání, okraje lučních cest i pastvin. V říjnu se ale rozzáří sytě rudou barevností svých plodů.
Šípky jsou velmi hodnotným plody. Jejich dužina je bohatá na vitamín C, B a A, beta-karoten, třísloviny, a slizové látky.
Šípku se přičítají následující vlastnosti: napomáhá tělu v obraně proti infekcím, zejména proti nachlazení, je výborným pomocníkem proti stavům únavy a vyčerpání, pomáhá při ledvinovém písku a močových kamenech, pomáhá při zánětlivých stavech v oblasti urogenitálního traktu.
Šípky sbíráme za suchého a slunečného počasí na počátku jejich zralosti, když jsou plody sice vybarvené, ale tvrdé – nepřezrálé. U přezrálých šípků totiž výrazně klesá obsah vitamínu C. Chceme-li si uchovat šípky na přípravu čaje v zimě, sušíme je co nejrychleji v tenkých vrstvách při teplotě od 60 – 80 stupňů C - vyšší teploty jsou škodlivé. Také sušení na vzduchu bez zahřátí není vhodné. Při sušení mohou vzniknout až 50ti % ztráty vitamínů. Stejný pokles vitamínu C vzniká i dlouhodobým – déle než jednoročním skladováním.
Někdo připravuje čaj ze šípků drcených:
V takto připraveném čaji je však mnoho chloupků, které mohou způsobit zánět hltanu, proto se má se tento čaj cedit přes sítko s filtračním papírem nebo s hustým plátnem. Čerstvé šípky mají monohostrnné použití. Připravuje se z nich pasta, rosol, mošt, sirup, víno, povidla a marmeláda. Šípková marmeláda bývala velmi oblíbená ve staré české kuchyni, především při pečení cukroví, kterému při promazání dodávala krásnou barvu. Šípková marmeláda je také vynikající na pouhém krajíci chleba.
Šípkový čaj
Dává se 1 kávová lžička drcených sušených šípků na 1 šálek. Šípky nech hodinu namočené ve studené vodě, pak zahřej k bodu varu. Nevařit! Nech vyluhovat 15 minut.
Šípková marmeláda
1 kg šípkového protlaku, 1/2 kg cukru.
Vezmi si rukavice. Čerstvé, dobře vyzrálé šípky rozřízni, obsah vyškrábni (pozor na chloupky uvnitř šípku, mohou dráždit pokožku, proto máš na ruce ty rukavice). Očištěné šípky vyper a uvař do měkka v malém množství vody. Prolisuj. Protlak povař, přidej cukr a svař do husta. Horkou marmeládou naplň malé skleničky, zavíčkuj, obrať dnem vzhůru a nech vychladnout.
...a jako nášup k šípkům obrázky děvčat, když kreslily Šípkovou Růženku