Pranostiky babičky Marie (8) – Srpen Když se v čas dělání sena zahálí, v čas žní nepracuje a v podzimku záhy nevstává, může každý věděti, jak mu bude v zimě. Tato pranostika, vzešlá ze staletých zkušeností lidského rodu, má všeobecnou platnost a též filosofický náboj. Ještě v nedávné době bývalo toto naučení vyjadřováno stručně a kategoricky – bez práce nejsou koláče! Někteří se tomu dnes posmívají. Že prý stačí být nějak zvláštně šikovný. Ó ne, každý se dožije své zimy; a práce přece člověka šlechtí a dá klidný spánek k tomu. Jak tedy hleděli na srpen staří hospodáři?
* * *
Bývá-li léto mokré, bývá v příštím roce drahota.
Je-li první týden srpna horko, bude v zimě mnoho sněhu.
Hřmí-li v srpnu, lze očekávat 8 dní opět bouřky.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé stále pěkné počasí.
V srpnu nelze již slunci mnoho věřiti.
Z počátku-li podzim hodně hřeje, budoucí se zima sněhem skvěje.
Čeho srpen nedovaří, toho září neusmaží.
Když kvetou boby – nouze o chleby. Když kvete mák, to už ne tak.
Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště sluníčko hřeje.
V létě dělej, v zimě vzdělávej.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Potí-li se Dominik, bude Marek v kožiše.
Je-li horko na sv.Dominika, bude tuhá zima.
Nalezne-li se na vinici sv.Vavřince zralý hrozen, bude hojnost pěkného vína.
Do sv.Vavřince nechval pšenice.
Vavřinec ukazuje, jaká jeseň nastupuje.
Počasí jaké na sv.Vavřince jest, takové se udrží po několik dní.
Na sv.Vavřince jdou oříšky do věnce.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzimek daří.
Je-li o sv.Vavřince slunečno, bude dobrý vinný rok.
Krásně-li o svaté Kláře, na dobrý podzim měj pevnou naději.
Na Marie Nanebevzetí první vlaštovek loučení.
O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
Když prší na sv.Rocha, je pak pěkný podzimek.
Prší-li ten týden po sv.Rochu, bramborů po každý den trochu.
O sv.Bartoloměje naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo více koupati.
Na sv.Bartoloměje každá pláňka zralá.
Hřmí-li po sv.Bartoloměji, je podzim dlouhý a pěkný.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Jaké počasí o sv.Bartoloměji, takové bude i po celý podzimek.
Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
Pěkně-li na sv.Bartoloměje, pijí vinaři.
Pršlí-li na den stětí sv.Jana Křtitele, kazí se ořechy.
Když se v čas dělání sena zahálí, v čas žní nepracuje a v podzimku záhy nevstává, může každý věděti, jak mu bude v zimě. Tato pranostika, vzešlá ze staletých zkušeností lidského rodu, má všeobecnou platnost a též filosofický náboj. Ještě v nedávné době bývalo toto naučení vyjadřováno stručně a kategoricky – bez práce nejsou koláče! Někteří se tomu dnes posmívají. Že prý stačí být nějak zvláštně šikovný. Ó ne, každý se dožije své zimy; a práce přece člověka šlechtí a dá klidný spánek k tomu. Jak tedy hleděli na srpen staří hospodáři? 
