Jméno Ambrož je dnes vzácností. Je řeckého původu a vychází ze slova ambrosios znamenající nesmrtelný nebo božský. Svatý Ambrož je patron a ochránce včelařů, voskářů i včel a všech domácích zvířat. Včely nejsou spojovány s tímto světcem náhodou, také on byl neobyčejně pilný a pracovitý.
Na svět přišel pravděpodobně v roce 339 v Trevíru v rodině prefekta Galie. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání. Po smrti otce odešel do Říma a nastoupil politickou dráhu. Brzy z něho byl konzul v Miláně. Po smrti zdejšího biskupa totiž vypukly ve městě nepokoje a Ambrož se stal prostředníkem mezi soupeřícími stranami. Vedl si tak skvěle, že byl sám zvolen jeho nástupcem.
V té době však ještě nebyl ani pokřtěn. Tento nedostatek rychle odstranil a tak mohl být 7. prosince roku 374 vysvěcen. Jeho prvním činem v úřadě bylo, že rozdal své veškeré jmění a pak se ponořil do studia teologických knih. Záhy se z něho stal charismatický kazatel a po jeho proslovech přijímaly stovky lidí svátost křtu.
Vedle toho však psal stejně zdařile i básně a knihy. Napsal velké množství hymnů a jeho opusy (ambroziánský chorál) jsou zpívány ještě dnes. Je zajímavé, že jako první použil pro eucharistickou slavnost výraz mše.
Po životě naplněném prací zemřel Ambrož 4. dubna roku 397. Místo posledního odpočinku nalezl v milánské bazilice mučedníků, která nese nyní jeho jméno. Ambrož patří mezi západní církevní otce a byl papežem Bonifácem VIII. povýšen na církevního učitele. Jeho památka se slaví od 11. století v den jeho biskupského svěcení.