Na jižní Moravě, severně od Hodonína, leží uprostřed úrodných vinic Slovácka, malá vesnice s názvem Milotice. V ní se nachází nádherný barokní zámek s ještě krásnější francouzskou zahradou a anglickým parkem.
Milotická tvrz byla vybudována ve 14. století a jejími vlastníky byli místní vladykové - bratři Zdeněk a Čeněk z Ronova, kteří sídlili v Miloticích. Svého času Milotice obsadil se svým vojskem i král Zikmund. Kolem roku 1415 se Milotice staly jedním ze středisek moravských husitů.
Původně renesanční zámek byl v 17. století přestavěn barokně. Jeho konečná podoba pochází z první poloviny 18. století. Návštěvníkům je přístupna zámecká instalace s vybavením od konce 17. až do poloviny 19. století.
Zámecký park tvoří spolu se zámkem kompozici barokního souboru, která vznikla propojením zámecké budovy se zahradou pomocí oranžerií a teras. Vstupní most k zámku s bohatou sochařskou výzdobou vede do otevřeného čestného dvora, tvořeného po obou stranách hlavní budovy pavilony jízdárny a konírny. V čele parku se nachází „salla terrena“, obklopená z obou stran schodištěm, kterým se sestupuje ze slavnostního sálu do parku.
Legenda o černé hraběnce
Kdysi dávno si pohledný a společensky založený hrabě vzal za ženu krásnou, ale velmi zbožnou šlechtičnu, vychovanou v klášteře. Ta se tam prý naučila jen na modlitbách klečet a kněžská roucha vyšívat. Nelze se divit, že se mladá paní po svatbě o každé maličkosti radila se zámeckým kaplanem, a také s ním trávila většinu času rozjímáním.
Hrabě ale holdoval radovánkám. Z daleka se tam sjížděla šlechta na hony, bály a hostiny. Jeho žena se však společnosti vyhýbala a raději zůstávala sama v komnatě se šitím nebo vedla rozhovory s mladým zámeckým kaplanem. Hrabě svou ženu stále přesvědčoval, aby se věnovala hostům, ale marně.
Hrabě toto chvíli trpěl, ale pak začal na kaplana žárlit. Žárlivost mu úplně zaslepila smysly. Jednou hrabě zahrozil, že kaplanovi něco provede, nepřestane-li se s ním hraběnka scházet.
Hraběnka měla ve zvyku procházet se s kaplanem ráno v zahradě a svěřovat se mu se všemi svými starostmi. Jednou šla opět ráno do zahrady, ale místo kaplana potkala hraběte s puškou. Hrabě své ženě popřál dobrou zábavu a zmizel. Za chvíli se objevil zámecký kaplan a políbil své paní ruku na uvítanou. Vtom se ozvala rána a dobře mířená střela zasáhla kaplana přímo do srdce. Hraběnka z toho těžce onemocněla, a když se po dlouhých měsících přece jen trochu vzpamatovala, rozhodla se, že si už nikdy neoblékne jiné oblečení než černé!
Od té doby začali poddaní svou paní přezdívat "Černá hraběnka". Zámecký kaplan a Černá hraběnka se prý dodnes procházejí v zahradě milotického zámku. Nikdy se nezjistilo, kdo byl kaplanovým vrahem, protože hraběnka svého muže neprozradila.
Kupodivu se na zámku za temných nocí nezjevuje přízrak hraběte trápeného zlým svědomím, ale duch nebohého kaplana, který slouží mši, zatímco ztrápená hraběnka přebírá a počítá kostelní roucha.
Zaslala Milena Horáková
Poznámka:
Legendy a pověsti byla zařazeny na základě námětů čtenářů. Na další legendy z vašeho okolí čeká redakce. Zasílejte na info@seniortip.cz (do předmětu napište heslo - legendy a pověsti)