Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zora,
zítra Ingrid.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Staré vánoční zvyky v pohraničí 

Ve smíšených rodinách se prolínaly české a německé zvyky. Výběr vánočního stromku byl závislý na místním lese, byl většinou smrček nebo jedlička. Sedláci měli své kousky lesa ti měli svůj vlastní, stromky se prodávaly na faře, chudým se tam dával zdarma nebo což bylo dost i nebezpečné se uřízl tajně v lese. Zdobení stromku pro menší děti se dělalo tajně rodiči či staršími sourozenci. Používal se barevný papír do kterého byly zabaleny ořechy, perník i kostka cukru.  Perníkové těsto se připravovalo po dobu adventu, aby mělo čas uležet. Pekly se z žitné mouky a medu průběžně a vykrajovaly se různé tvary a figurky a také se zavěšovaly na vánoční stromek, většinou to bývalo jediné vánoční pečivo.
 
 
Na štědrý den se dopoledne chodilo na hřbitov se svíčkami a ozdobenou jehličnatou větvičkou.  Jídlo bylo postní. Většinou mléčná polévka s chlebem, v německých rodinách hrachová polévka nebo hrách s kyselým zelím. K obědu pak se dělaly tři druhy šišek, tlučené, na másle pečené a obyčejné sypané mákem, nebo polévané svařeným sušeným ovocem. Dělaly se z bramborového těsta a každý druh měl jiný postup. Podle pravidla nikdo v té době nesměl vstát od jídla, protože to znamenalo neštěstí pro hospodářství. Pokud ten rok někdo zemřel, bylo prostřeno i pro něho. K večeři se dojídaly zbytky od oběda, ryba či rybí polévka byla zejména v rybníkářské oblasti. Po večeři nebo příchodu z půlnoční mše byla vánočka politá medem či sirupem a jablkový závin. Kousky od všeho jídla se dávaly domácím zvířatům. Rozkrajováním jablka se zjišťovalo zdraví v příštím roce a další zvyky se od českých a německých rodin lišily, ale ve smíšených rodinách se české zvyky také používaly. Lití olova se provádělo ve všech rodinách. Štědrovečerní nadílka byla po večeři, zpívaly se koledy a čekalo až zazvoní zvonek. Pak se šlo k rozsvícenému stromku a připraveným dárkům. Byly to vždy potřebné praktické věci a někdy pro děti dřevěné hračky doma vyrobené. Po rozbalení dárků se šlo na slavnostní půlnoční mši, v kostele většinou zněly varhany a zpívalo se. Na cestu do kostela a zpět se nosily lucerny, svíčky i petrolejky. Z rodin ze samot, zůstával většinou doma jeden člen.

 
 
Skutečné velké sváteční jídlo bylo na Boží hod (25.12.), kdy se k obědu připravovalo maso což bylo většinou vepřové, husa nebo kachna. V zámožnějších rodinách byly k obědu dva druhy masa (vepřové a uzené) někde se přidávalo ještě i hovězí s křenovou omáčkou. Jako příloha k masu se vařily dva druhy knedlíků a zelí. Před jídlem byla nudlová polévka s játrovými knedlíčky. Dopoledne byla celá rodina v kostele, odpoledne se chodilo na vzájemné návštěvy k příbuzným nebo byl celý den vyhrazen k odpočinku.

 
 
Na svatého Štěpána již atmosféra nebyla tak přísně slavnostní, dopoledne se šlo do kostela na mši svatou, v poledne byl sváteční oběd, odpoledne bylo věnováno návštěvám. V ten den se prováděl typický zvyk pro německou oblast pohraničí. Mladí muži než šli ráno do kostela si nabrali do kapes vymlácený oves, který během dne hodily děvčeti do tváře se slovy Gesundheit (na zdraví). Mládenci si vždy vybírali místa, kde byla možnost setkání s větším počtem děvčat a z malé vísky putovali za nimi. Večer se mohla konat taneční zábava. Čeledi končila roční práce u sedláka a odcházela domů. V době jejich nepřítomnosti až do Tří králů prováděli nejnutnější hospodářské práce sedláci sami. V pohraničí nebylo známé chození dětí po koledě, koledování se používalo výhradně při masopustu.

 
 
Závěr roku, tedy Silvestr se nijak zvlášť neslavil, sedlák se selkou měli nejvíce práce, když vše museli dělat sami, odpoledne se šlo do kostela a večer byla lepší večeře. V německém prostředí se dodržoval zvyk nevěšet prádlo, protože hrozila smrt někomu z rodiny. Starší mládež měla povolenou taneční zábavu, k tanci hrála kapela nebo jen harmonika. Přesně o půlnoci na chvilku zhaslo světlo a všichni si navzájem popřáli Nový rok, někteří přidávali polibek. Ráno na Nový rok začínal v kostele na slavnostní mší, při které se modlitbou prosilo o zdraví na celý další rok. Byl sváteční oběd, pak se chodilo na návštěvy. Někde také chodily místní děti po vsi s novoročním přáním po jednotlivých hospodářství, nesměli vynechat faru a rodinu pana učitele. V překladu do češtiny zpívaly Přejeme vám šťastný Nový rok. Ježíška s kudrnatými vlásky a kulatý stůl. Na něm v každém rohu zlatou rybu a uprostřed láhev vína, hodně štěstí a zdraví.

Ilustrační snímky z pohraničí vybrala J. Krejčová
 
Jaroslava Krejčová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 21.12.2024  10:06
 Datum
Jméno
Téma
 21.12.  10:06 olga janíčková
 20.12.  18:10 Von
 20.12.  15:12 Vesuviana
 20.12.  15:12 Milena
 20.12.  14:39 Jitka
 20.12.  07:18 Květa