a zavítejme do malé polské vesnice Czermna, nějakých 5 km od příhraniční Kudowy – Zdrój (čteno zdruj) kouske za Náchodem. Nelekněte se, bude to trochu hororu.
Už zase najíždějí české autobusové nájezdy na polská příhraniční tržiště a pomalu, pomaloučku se rozvíjí přeshraniční turistický ruch. A tak místo toho, aby autobus jen profrčel s koupěchtivými třeba přes Dušníky, teď se tam zastaví a lidé pokojně dojdou ke kostelu Petra a Pavla a podivují se světové raritě – kazatelně v podobě rozevřené tlamy velryby, nebo jak říkají Poláci wieloryb, to na připomenutí Jonášova příběhu z bible.
My se dnes vrátíme k česko – polské hranici a přes centrum lázeňského městečka Kudowa – Zdrój (víte, že se to česky řekne správně Chudoba?) u benzínové pumpy zahneme vlevo a dojedeme ke kostnici v oné Czermné.
Historie té kostnice je spojena s tamním českým knězem Václavem Tomáškem, to hovoříme o poslední čtvrtině 18. století, který za dost dramatických okolností odkryl na místním hřbitově mohylu s desítkami tisíc lidských kostí a lebek, nejspíš obětí dvou válek slezských či války sedmileté. Mimo jiné ho šokovalo, že psi ty ostatky roztahávali po vsi. Pan farář se rozhodl – mezitím vykonal pouť do Říma - že s tím hrůzným nálezem něco udělá.
Do kaple a její krypty – řečeno slovy církevními - do sanktuária „Zamyšlení nad životem“ postupně přemístil přes 20 tisíc lebek a další tisíce kostí. Dnešní stav? Asi desetina lebek je vystavena a konzervována, zbývající nekonzervovaná větší část je v kryptě, kde jak návštěvníkům ukazuje otrlý průvodce, se jejich vrstva slehla o dva metry. Omlouvám se, že jsem vás zavedl do této, jak říkají Poláci Kaplicy czaszek a jak v nemotorném překladu na ní je česky napsáno Kaple lebku. S krátkým“u“ a s „b“ uprostřed. Tahle kostnice je z východních Čech nejblíž, ale jestli chcete do obdobné kostnice u nás, pak doporučuji Kutnou Horu. Jinak v Evropě je najdete už jen v Itálii, Rakousku a prý v Portugalsku.