Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Ingrid,
zítra Otýlie.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Sexem ku zdraví
 
Rád čtu. Ve stáří už ale nečtu beletrii, ale spíše věci, ze kterých se něco dozvím, které mě poučí. Nedávno jsem se například z odborné literatury dozvěděl, že pravidelný sex a stolice, jsou velice důležité pro naše tělesné a duševní zdraví. Teprve teď začínám chápat, proč to jde se mnou za posledních třicet let jak zdravotně, tak psychicky, z kopce, přestože se stolicí se denně a bez hekání hladce vypořádávám.
 
Není třeba zdůrazňovat, že každý chce dbát o své zdraví. Ale co se dá dělat, když se plazíte před milovanou ženou a potupně žebráte o něžné pomilování a ona jenom zakroutí hlavou a řekne vám, že jste se pomátnul na rozumu.
 
Jeden kamarád se mi svěřil, že před mnoha lety mu žena neucukla, když jí předem vyluxoval barák, nakoupil potravu, chodil denně se psem na procházku, ostříhal zahrádku a utřel prach. Od kamarádů  zrovna tak vím, že dosáhli svého cíle jenom když manželkám koupili nějaký exkluzivní dárek jako třeba myčku na nádobí nebo žehličku. A co naplat, téměř každý s kým téma pohlavní zdravovědy diskutuji, si trpce ztěžuje, že družky v určitém věku ztratily jakýkoliv zájem. Pak se nelze ovšem divit, ze nám vypadávají zuby, které nakonec musí nahradit chrup z umělé hmoty, jsme hluší jako poleno, plešatí, udýchaní, a hlavně nerudní a urážliví. Nedbáme o sebe a roste na nás mech. Nakonec všechno vzdáme, což ženy kvitují s úlevou, že je už nikdo nebude obtěžovat a vyžadovat to, co se jim s nabytým věkem stále více příčí a hnusí. Nikým neobtěžované se s vervou vrhnou na pletení šatiček pro vnoučátka a když se sejdou na kafíčku s kamarádkama, tak se rozplývají nad stovkami jejich fotek.

Někteří dědci, kteří doma ostrouhali mrkvičku, se s obavami na předčasnou smrt občas vydají do hambince, kde si s mladou slečnou uříznou ostudu, protože, co mám povídat, nic není jako za mlada. U piva se ale holedbají jak si užili, i když je to stálo všechny prachy tajně před manželkou schované v garáži. A v hospodě se nevedou řeči o rozkošných vnoučátcích, ale o tom, kde kdo co snědl a jak by se vyřádil s mladou holkou u pípy. A všichni si trpce stěžují na jedno a to samé. Jak je na jejich velký cit doma bezohledně nalitá studená voda.

„No, chlapi, tak si představte, že jsem zatoužil po moji Vlastičce, dokonce jsem dolezl s pugétem růží a víte co mi řekla? „ významně se kolem sebe na kámoše podíval Jára Vyskoč.
 
“Poslala tě do prdele,” zasmál se Pepa Smutný a dodal, že na tom není vůbec nic nového.
 
“Tak to zrovna ne, ale řekla mi, že jsem magor a s tím ať si jdu za někým jiným. No a já to vzal za bernou minci, Vlastičce jsem, jako navoko zhrzenej, poděkoval a rozhodil jsem sítě po vokolí. Věřte, kluci, že vod tý doby jsem zdravej jako řípa. Vlastička sice chřadne takřka před vočima, ale koukněte na mě. Ani jeden šedivej vlas, zuby jako ze žurnálu, zdravej jako řípa, opakoval Jára. To všechno z vás udělá pravidelnej sex,” řekl a pyšně na sebe ukázal.
 
“No ale teď nám řekni, proč se ti tak třesou ruce, že bryndáš pivo a proč jsi takovej vychrtlej?” zeptal se Pepa.
 
Jára pozvolna vysvětlil, že všechno konání ma svoje stinné stránky a že holt co je moc, to je moc. Pak se se sklopeným zrakem přiznal, že už ho nebaví být zdravý a že raděj bude zase chřadnout v chladném objetí a v pečlivé péči Vlastičky.
 
Chlapi posléze moudře usoudili, že zdraví je sice důležité, ale taková dobrá svíčková, kterou mohou mít jenom doma, je mnohem lepší než se plahočit za nějakou holkou a utrácet za ní těžce bokem našetřené peníze, které by bylo lepší dát za kořalku. Souhlasili, že když třeba vezmou ženu na fotbal nebo někam, co má ráda, třeba na výstavu uháčkovaných oblečků, tak se jí  obměkčí srdce a k pomazlení se dá přemluvit.  
 
Kdo ví? Ženám nerozumíme. Udělaly by nám ovšem velikou službu, kdyby nám napověděly, co na ně platí. A my bychom se hrozně snažili jim vyhovět, protože jde přece o zdraví nás obou. Nebo ne?
 
Ivan Kolařík
* * *
Ilustrace:  www.pinterest.pt/pin
Zvukový záznam Ivana Kolaříka - Vyprávění v ČR 2  v pořadu Tisíce příběhů
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 26.07.2022  14:39
 Datum
Jméno
Téma
 26.07.  14:39 Václav Hlásí se dědek
 26.07.  10:52 Ivan
 26.07.  00:09 Evussa Dí pravdu, ten moudrý muž
 25.07.  23:55 Ivan Dalsi Ivane Latalove
 25.07.  23:53 Ivane Latalove
 25.07.  15:45 Ivana Látalová
 25.07.  08:08 von