Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zora,
zítra Ingrid.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak studenti v Nizozemí  financují své studium
 
Protože se nyní i v České republice pomalu mění způsob financování studia, bude jistě dobré vědět, jak je to jinde ve světě. Komunisty a postkomunisty rozšiřované řeči o tom, že v kapitalismu mohou studovat jen bohatí to také trochu uvede na pravou míru. I když studium samozřejmě není zadarmo. Ale těm pilným a nadaným ze všech vrstev, je cesta otevřena.
 
Každý nizozemský student starší 18ti let na vyšším odborném studiu a každý student na universitě, či jiném druhu vysoké školy – i mladší 18 ti let – má v principu právo na příspěvek státu k financování studia. Předtím na něj dostávali jeho rodiče dětské přídavky.
Podmínkou pro obdržení  tohoto příspěvku na studie je, aby se student zúčastňoval normálního celodenního plnohodnotného studia. Forma a způsob finanční pomoci záleží také na tom, jaký obor  studuje, a na jeho bytové situaci. Pro některé druhy studia, například medicínu, existuje v Nizozemí už po léta tak zvaný „numerus clausus“, čili počet studentů na fakultu přijímaných je přísně omezen. Jen ti s nejlepším prospěchem se dostanou do užšího výběru, odkud pak je losem určováno, kdo může studovat. Syn mé přítelkyně, dnes již dávno brilantní onkolog, který studoval vždy s výborným prospěchem, musel čekat rok , než byl na medicínu přijat, tedy vylosován. Čekání si krátil studiem farmacie, příbuzného oboru, dokonce mu odpustili potom nějaké zkoušky, které byly shodné s těmi v prvním ročníku na medicíně. Pracoval vždy po celé prázdniny, většinou v nějakém kempinku v cizině, (kvůli procvičování cizího jazyka) i při studiu večer a v noci jezdil se sanitkou jako ošetřovatel, pomáhal v domovech pro nemocné seniory a podobně. To je zde samozřejmé pro většinu studentů i na středních školách. Po večerech a část prázdnin mají krátkodobá zaměstnání, aby si ušetřili na různé své potřeby a také na dovolenou. Obsluhují například u Mac Donalda a v jiných podobných restauracích, v supermarketech doplňují regály nebo pracují v pokladně, pomáhají sklízet sezónní zeleninu a ovoce. Mnozí také pomáhají starým lidem v domovech důchodců, chodí s nimi na procházku,  rozvážejí jídlo, atd. Pracují i studenti, jejichž rodiče „na to mají,“, čili děti by pracovat nemusely. (Vpravo mapka rozmístění vysokých škol  v Nizozemí.)
Studenti na vysoké škole dostanou tak zvaný „prestatie beurs“, čili příspěvek podle toho, jak úspěšně studují. Tento příspěvek je poskytován na většinu studií, trvajících čtyři roky. Po této době si může každý student s dobrými studijními výsledky ještě maximálně tři roky brát půjčku (u IBG, Informatie Beheer Groep, organizace, která se speciálně těmito půjčkami zabývá). Tento, jen na prospěchu studenta závislý příspěvek, se skládá ze základního příspěvku a tak zvané OK jízdenky na veřejnou dopravu. Doplňkový příspěvek je eventuálně možný , závisí na příjmu rodičů. Takže líný a špatně studující hošík či dívka musí mít bohaté rodiče, aby mohl studovat dlouho.
Jenže – později, až budou shánět zaměstnání, půjde jen těžko zatajit  způsob, jakým studovali a  též, jak dlouho, a jejich cena na „trhu práce“ velice klesne.
Výše základního příspěvku se řídí tím, kde student bydlí. Každý doma bydlící student dostane  68,55 Euro měsíčně, student, který si musí zajistit bydlení například v podnájmu mimo domov dostane  211,09 Euro měsíčně.
Maximální možný doplňkový příspěvek je  205,05 Euro pro ty, kteří bydlí doma a  222,50 Euro pro ty, kteří tuto výhodu nemají. Půjčka, o které jsem už hovořila, je maximálně  234,29 Euro měsíčně. Peníze, které studenti platí za podnájem, či studentský byt ( něco, jako česká kolej, ale těžko se tam dostane místo) tvoří nejméně třetinu jejich finančních prostředků. Ve všech nizozemských universitních městech je velký nedostatek bytů pro studenty a ti proto mnohdy musejí bydlet po celou dobu studia  nepohodlně a draze. Za maličký pokojík na půdě platila dcera našich přátel, která studovala medicínu v Leidenu, 450 guldenů. A to je už víc než  před deseti lety.
Finanční příspěvek na vyšší odborné studium, čili jak se v Nizozemí nazývá „beroepsonderwijs“ se také skládá ze základního příspěvku, studentské jízdenky OV a doplňovacího příspěvku. Student, který má možnost bydlet doma, dostane 51.66 Euro, mimo domov samostatně bydlící 194.20 Euro. Doplňkový finanční příspěvek je i zde možný, závisí opět na finanční situaci rodičů. Též si může student vzít půjčku od IBG.
 
Pilná práce bude odměněna …
Příspěvek na studium se jmenuje „prestatiebeurs“ čili příspěvek za výkon, za studijní výsledky a je vlastně vyplácen jako půjčka. Jen když student pilně studuje a dosahuje v termínu dobrých výsledků, stane se z této půjčky dar. To platí jak pro základní příspěvek, tak pro studentskou jízdenku. Všechno je hodnoceno bodovým systémem a nepodaří-li se studentovi získat dostatečné množství bodů, zůstává příspěvek půjčkou, kterou musí po ukončení studia splácet.Vlevo vidíte novou budovu Erasmovy university v Rotterdamu.
 
Jen v prvním studijním roce je tento základní příspěvek studentovi vždycky darován. Tato poměrně přísná opatření byla zavedena potom, co se zjistilo, že přílišná benevolence způsobila to, že někteří studenti studovali příliš dlouho, přecházeli z oboru na obor, z fakulty na fakultu, věnovali se různým radovánkám „gaudeamus igitur“ a jejich studijní morálka byla víc než mizerná.
 
Kolik musejí připlácet rodiče
Vláda poskytuje výše uvedené možnosti financování studia a od rodičů je očekáváno, že příspějí podle své finanční situace. Vychází se z tak zvaného základního rozpočtu na měsíc, čili budgetu, to znamená z toho, co student potřebuje na zaplacení studia, knih potřebných ke studiu, životních potřeb a na nájem. Příspěvek rodičů studenta na vyšším odborném studiu se pohybuje mezi  246,50 Euro, což je nejnižší možný příspěvek na bázi toho, že student bydlí doma a je pojištěn u  zdravotní pojišťovny spolu s rodiči..
 
Příspěvek rodičů na studenta na universitě, či jiné vysoké škole se pohybuje mezi € 222,50 Euro až  € 171.45 Euro měsíčně. K tomu je ovšem nutno připočíst základní poplatek, které platí každý student na začátku roku, školné čili collegegeld. Tento příspěvek se pohybuje mezi € 600 až € 800, někdy podle druhu školy i více. Také jsou samozřejmě potřeba na začátku roku různé studijní pomůcky, jako dnes samozřejmý počítač a knihy. Na toto všechno si studenti šetří během prázdnin, aby přispěli rodičům, kteří vždy nemohou tak snadno všechno zaplatit, především tehdy, když mají studujících dětí v rodině víc. O všechny příspěvky si musí student osobně a včas požádat. Doporučuje se přihlásit se před  1. květnem toho roku, kdy má studentovi  začít školní rok. Dříve byly tyto finanční příspěvky udělovány benevolentněji a také se tak nedbalo na délku studia. Stávalo se ovšem, že mnozí studenti vlastně po léta z těch příspěvků žili, přecházeli téměř bezdůvodně celá léta z fakulty na fakultu,  když zjistili, že se jim studijní obor či přednášející profesor nezamlouvá a podobně. Život studentský, život veselý. Jenže s tím je teď už po několik let konec a rodiče studentů to velice uvítali.
Dřív než vezmete tužku a papír, nebo kalkulačku a začnete sčítat a počítat a vykřikovat, kolik to ti studenti mají peněz, bylo by dobře, kdybyste si uvědomili, že jsou zde zcela jiné cenové relace, například některé potraviny jsou mnohem dražší než v ČR. O cenách podnájmů jsem se už zmínila.
Malý příklad : Vždycky, když přijdu od kadeřníka, ke kterému chodím jen jednou za měsíc, vzpomenu si pobaveně na jednu českou známou, která byla u nás kdysi  na návštěvě. Přišla jsem tehdy od kadeřníka, ostříhaná, přibarvená a vyfénovaná a ona se mne zeptala, kolik jsem za tyto okrašlovací úkony zaplatila. Předložila jsem jí k nahlédnutí účet, tehdy obnášel 120 guldenů.  1800 Kč, které jí po vynásobení patnácti vyšly, mi uvěřila jen proto, že viděla ten  účet. Dnes máme Euro a já platím za stejné úkony kolem 80 Euro. U  kadeřníka v našem malém městě.
Znásobte si to prosím současným kurzem Eura. Seďte přitom pro jistotu  na židli.
 
Věra Pokorná
Další články autorky:
Cesta ke slušnosti
Swentiboldova stanice
Ochudých a bohatých penzistech
Jak jsme emigrovali - I.
Neobyčejný život
Pink ribbon
Nordic walking
Co je to vlastně ANWB
American hero a ženy
Ještě něco o vějířích
Halloween
Den mrtvých


Komentáře
Poslední komentář: 27.11.2006  15:19
 Datum
Jméno
Téma
 27.11.  15:19 daniela Nizozemi
 26.11.  10:19 Sylva
 26.11.  09:50 Věra NL jejda
 26.11.  00:12 silvan