Opustili svou zemi v různých obdobích a za různých okolností, přesto nepřestali být Čechy. Mnozí se ve světě neztratili a proslavili se v různých oborech od Tasmánie až po USA.
Gerty Theresa Coriová 15. 8. 1896 - 26. 10. 1957
Narodila se v Praze do židovské rodiny Radnitz, jako nejstarší ze tří dcer. Otec byl chemik, prokurista a později ředitel cukrovaru. Do svých 10 let měla domácí učitelku, pak navštěvovala německojazyčné dívčí lyceum. Po svém dalším samostudiu složila maturitu na děčínském gymnáziu.
Úspěšně ukončila vysokoškolské lékařské studium na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze v roce 1920. V témže roce tam ukončil svá studia Carle Ferdinand Corim se kterým spolupracovala na výzkumech. Proti vůli svých rodičů Gerty s ním uzavřela v roce 1920 ve Vídni manželství a přestoupila ke katolictví.
Jako lékařka v dětské nemocnici ve Vídni se mimo jiné zaměřila na štítnou žlázu a její klinické výzkumné práce byly zveřejňovány. V roce 1922 měla malé šance získat místo na vysokých školách v Evropě a pro nedobré existenční a pracovní podmínky se rozhodli vystěhovat do Ameriky.
Začali pracovat ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných nemocí ve městě Buffalo. Pokračovala ve svém výzkumu působení hormonů štítné žlázy a vydala o tom publikaci, následně dokumenty o vlivu rentgenového záření na kůži a metabolismus tělesných orgánů.
Po získání občanství USA, svou práci s manželem posunuli k enzymologií, kde z deseti publikovaných prací jí patřilo sedm. Přestěhovali se do St. Louis, kde byla nejprve profesorkou farmakologie na univerzitě, později profesorka biochemie. V roce 1936 objevili manželé průběh katalytické konverze glykogenu, který byl nazván jejich jménem. V roce 1950 objevila podstatu chorob ze střádání glykogenu. Poslední prací byla recenze na nemoci glykogenu v roce 1957.
Zemřela na nádorové onemocnění kostní dřeně.
To jsou vybrané osudy krajanů od historika a politologa PhDr. Martina Nekoly, který se zajímá o osudy Čechů v zahraničí, zejména po únoru 1948. Uvádí se, že z republiky odešlo přes 300 tisíc lidí. Zajímal se zejména o ty, kteří přišli bez peněz, neměli jazykové znalosti a přes těžké začátky dokázali svou pílí, pracovitostí i s trochou štěstí se vypracovat v určitém oboru. Jsou známí v cizině, ale u nás prakticky ne.
Prameny: knihy PhDr. Martina Nekoly, Wikipedie
foto: internet