Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zdislav,
zítra Robin.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Příběhy zemské atmosféry –
aneb Za vše může klima nebo počasí (15)
 
Počasí a klima kontra Napoleon (2)
  

V prosinci roku 1805 na jižní Moravě počasí Napoleonovi přálo a k velké bitvě mu připravilo „krycí mlhu“. Pak šest let velmi úspěšně válčil téměř po celé polovině severní polokoule a až po několikaleté přípravě se odhodlal k velké válečné výpravě na Rusko. 24. června 1812 jeho téměř půlmilionová armáda překročila řeku Němen a Francie se svými spojenci Ruskou říši napadla.

Průběh a výsledky jednotlivých bitev zmapovali nejen historici ale i beletristicky popsali různí velcí spisovatelé (L. N. Tolstoj nebo Stendhal) a všichni zaznamenali všechno, včetně toho, jaké trable Francouzům připravilo ruské klima a počasí. A to nás bude samozřejmě zajímat nejvíce.

Je až k nevíře, jak všichni, kdo popisovali toto tažení do Ruska, zdůrazňovali vliv kruté zimy, ale nikdo se téměř nezmiňuje o letních vedrech v červenci a v srpnu. Jeden z největších vědců tehdejší doby P.S. Lapalce dokonce vypracoval pro Napoleona podrobné pojednání o ruském klimatu a francouzští diplomati působící u carského dvora důrazně upozorňovali na velkou pravděpodobnost nedostatku píce i potravy a také na to, že po silných letních lijácích bývají cesty v pustině pro těžké vozy a děla nesjízdné. O kruté ruské zimě pak psali, že je nemožné vést v Rusku válku, jestliže napadne sníh, což lze očekávat už v říjnu. Napoleon byl tedy o ruském klimatu informován velmi dobře! Věděl, že musí rychle zvítězit během léta, anebo zabezpečit armádu perfektní zimní výstrojí a připravit se třeba i na dvojí přezimování. Nakonec se ke své škodě přiklonil k variantě „Blitzkriegu“.

Paradoxní a asi ne příliš známý je fakt, že základní strategickou koncepci výpravy, vlastně zmařila už velká letní vedra. I Napoleon v dopisech své ženě Marii-Luise psal, že už 2. července zažili ve Vilnu (Vilnius) velké parno a po něm opravdu přišly silné deště, které jim působí velké potíže a přinášejí velké škody. V první polovině cesty směrem na Moskvu se pak vojáci „dusili horkem“ a veteráni vzpomínali na egyptské a syrské pouště.

Tropická vedra s teplotami přes 30°C. panovala po celý srpen, a navíc dlouho nepršelo. I spisovatel Stendhal, který se jako devětadvacetiletý celé tažení přežil, si ve svém Denníku nejvíce stěžoval na počasí.

Bez většího střetu s nepřítelem, který stále ustupoval, dorazilo do Vitebska koncem července z původních 440 000 jen asi pouhých 225 000 už pořádně morálně zdeptaných vojáků. Stále to ale byla největší armáda na světě!

K první velké bitvě došlo 16. srpna před Smolenskem. Za pokračujícího vedra vojáci na obou stranách neuvěřitelně trpěli horkem, hladem a pochopitelně zejména žízní. Po dvou dnech Rusové město vypálili a opět ustoupili. Tropická vedra s teplotami přes 30°C. panovala po celý srpen, a navíc dlouho nepršelo.

1. září vedra skončila, přišlo několik chladnějších deštivých dnů. Začal podzim a už v té době byly francouzské ztráty nesmírné. A to jak materiální, tak i lidské a armáda ztratila také mnoho koní, což téměř znamenalo konec císařské jízdy. Na potíže s nedostatkem tažných koní si stěžuje ve svém hlášení rakouskému císaři i jedno „naše známé jméno“ – Karel ze Schwarzenbergu, velitel rakouského pomocného sboru. A Napoleon až do svého konce u Waterloo nedokázal tyto „koňské ztráty“ nahradit…

 

V prvním zářijovém týdnu se Francouzi blížili k Moskvě a ruský generál Kutuzov se narychlo opevnil u vesnice Borodino, asi 110 km před Moskvou. O té slavné bitvě, která se odehrála  7. září, se toho opět napsalo mnoho. V popisech se dokonce objevuje, že po ránu vysvitlo mezi oblaky slunce, které Napoleonovi připomnělo „slavkovské slunce“, ale bitva skončila něčím, co by se dalo nazvat téměř remízou. Rusové sice byli nuceni ustoupit, a dokonce i vydat Moskvu, kterou ovšem před Napoleonovým příchodem zapálili, ale každopádně nekapitulovali.

Babí léto, se s krátkými přestávkami udrželo až dokonce měsíce září. Napoleon však toto příznivé období „prošvihl“ a stále čekal, že car Alexandr přijde s nabídkou míru, leč nedočkal se. Je možné, že doplatil na svou „soukromou předpověď“. Ta vycházela z předpokladu, že loni v roce 1811 měli v této části Ruska horké léto, příjemný podzim a mírnou zimu.  Protože zatím počasí probíhalo stejně, tak usoudil, že následná zima bude také mírná. Napoleon mínil, ale Pánbůh, (nebo že by naše atmosféra?) měnili …

I říjen byl ještě poměrně pěkný, byť už chladnější a Francouzi i Rusové se chystali na zimní operace. Rusové, znalí svého podnebí, začali měnit letní vystroj za zimní už koncem září, Francouzi ale teprve v polovině října začali převážet zimní oděvy a jateční dobytek do Smolenska. Další období babího léta pokračovalo až do 21. října, i když už 13. října padaly první sněhové vločky. Většinou však bylo tak pěkné počasí, že ani pamětníci si takové v tomto období nepamatovali.
 
Ilustrace: internet
Vladimír Vondráček
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 15.10.2024  08:11
 Datum
Jméno
Téma
 15.10.  08:11 Von
 14.10.  14:07 Přemek
 14.10.  11:23 Vesuviana
 14.10.  10:07 olga janíčková
 14.10.  07:02 📋 You have a message # 442. Open >> out.c bpgv5p