Vánoční zlodějíček
Vánoce se blížily a jak už to je všude zvykem, lidé si zdobili své příbytky i kolem domů. Syn Dan si koupil ozdobné baňky a ozdobil stromek před svým domem. Sousedi od naproti chválili jeho iniciativu. Duch vánoc musí žít. Radost však netrvala ani 24 hodin. Vrátil se z denního výletu a ouha? Co se stalo? Na stromku visela pouze jedna baňka.
Sousedi se také nestačili divit co se stalo. Dan se podíval na záznamy kamery která dům hlídá (proto jsou fotky nekvalitní), a na obrazovce se objevil podle odhadu asi sedmiletý prcek který rval za bílého dne ozdoby ze stromu. Na tu zbylou nedosáhl tak jí tam nechal. Dan scénu ukázal sousedům a říkal, že koupí nové ozdoby. Sousedka se zamyslela a Danovi řekla, že ten klučina musí bydlet někde v sousedství. Nedávno si hrál s jejich dvěma dcerami a ptal se, kdy oni budou zdobit? Na druhý den Dan koupil nové ozdoby, ale neměl čas je pověsit. Seděl před televizí, sledoval kriketový zápas a hleďme co přes okno spatřil! Ten malý Grinch se znovu objevil a sápal se na poslední visící ozdobu. Kdo nezná pohádku Grinch ‐ tady je vysvětlení : Grinch je zelený pohádkový skřítek, který ze své jeskyně na vrcholu hory s výhledem na vísku “Kdosice” sleduje vánoční přípravy. Rozhodne se ukrást vánoce. Potají krade dárky a ozdoby dětem, kterým kazí vánoce. Nakonec pochopí, že vánoce mají své kouzlo a chce svoji chybu napravit. Vrátí všechny ukradené věci a je dokonce pozván na vánoční oslavu.
Dan běžel ven a malého vánočního zlodějíčka překvapil. Řekl mu klidným hlasem: “Proč to děláš, copak nemáš rád vánoční pohodu?” Prcek stál jako zamražený a Dan pokračoval:”Vždyť si přece hodný kluk a krást se nesmí.” Najednou se klučina rozbrečel a naříkal, že vlastně není dobrý a že nemá žádné kamarády. Dan ho poučil, že když bude dělat dobré věci, bude mít hodně kamarádů. Potom ho upozornil, že si koupil nové ozdoby a ať už to nikdy neudělá. Pak se ho ptal na jméno, ale v tom se kluk otočil a pelášil pryč.
Další dny jel Dan stanovat s kamarády k moři. Nové baňky měl v plánu vyvěsit po návratu z výletu.
Když se za tři dny vrátil domů na stromě opět visely ozdoby. Že by zlodějíčka Grinche hryzalo svědomí? Kdepak, nebyl to on. Na snímcích z kamery se objevila sousedovic rodinka. Koupili nové ozdoby a chtěli Dana mile překvapit, až se z výletu vrátí. Bylo jim líto co se stalo. Dan byl opravdu mile zaskočen, neboť nic takového nečekal. Neváhal, zajel do obchodu a malým slečinkám od sousedů koupil čokolády a rodičům šampaňské. Dobří lidé ještě nevymřeli, pomyslel si.
Sága malého Grinche však pokračuje. Opět Dan sleduje za bílého dne po několika dnech TV a vidí přes okno jak capart nese ke stromku jakýsi košík. Obrací obsah a z košíku padají kolem stromku navrácené ozdoby. Tak přece jenom svědomí malého loupežníčka zapracovalo. Dan otevřel dveře, aby mu poděkoval, ale kluk už byl pryč. Tak šel baňky posbírat, které už stejně nebyly k použití. Jak je ten kluk strhávat ze stromu kořist, byly háčky utržené a baňky naprasklé. Musel je vyhodit.
Když příhodu vyprávěl rodině a známým a přes whatsapp posílal zachycené snímky z kamery, byla reakce různorodá. Někteří členové souhlasili, jak se ke klukovi zachoval. Jiní radili, že mu měl dát pořádně za vyučenou, najít kde bydlí, oznámit rodičům, postrašit atd. On měl však názor, že by to bylo horší a kluk by ve zlodějské i horší činnosti pokračoval.
Sága nekončí. Jednoho krásného odpoledne Dan s otcem Vladimírem šli na procházku kolem nedalekého jezera. Míjeli paní s dívkou a chlapcem. Dan říká: “tati to je ten kluk co mě vzal ty ozdoby.“ Žena se zastavila na kus řeči a Dan se jí zeptal, jestli náhodou nebydlí ve čtvrti “Banks”?Čtvrť kde Dan žije. Ona, že ne, že s dcerou žije jinde, ale její bývalý manžel se synem tam žijí. Proč se ptáš, opáčila, snad zase něco neprovedl?” Ale ne, neprovedl, řekl Dan. “Je to hodný kluk”. Prcek koukal jako u zjevení a nezmohl se hanbou ani na slovo. Potom se rozloučili a pokračovali v procházce. Syn věří, že dobrými slovy se malému Grinchi dostalo za vyučenou a už se to snad nikdy nebude opakovat.