LISTY JANOVY, PRVNÍ LIST JANŮV CITACE BIBLE: Křesťanská tradice, jejíž nejstarší písemný záznam přinášejí církevní otcové Ireneus a Klement Alexandrijský říká, že autor čtvrtého evangelia, apoštol Jan Zebedeus, je i pisatelem tří listů Janových. Za adresáty pokládá tato tradice církevní obce v Malé Asii, obklopené nenávistí pohanského světa a čelící bludařům, kteří popírali vtělení Božího Syna, svou vlastní hříšnost i závaznost přikázání vzájemné bratrské lásky.
V prvním Janově listu utvrzuje autor křesťany v pevném postoji víry a vštěpuje jim zdravé křesťanské sebevědomí, které pramení ze skutečného společenství s Bohem, jež církev má na rozdíl od tzv. bludařů. Společenství křesťanů s Bohem a vzájemné společenství křesťanů tvoří nedělitelný organický celek, který v sobě zrcadlí naddějinný vztah lásky mezi Otcem a Synem. Jan vede adresáty listu k jistotě, že mají společenství s Bohem, jsou vyvoleni, odděleni od světa a stojí na straně vítězné pravdy. Otevírá jim oči pro důvody této jistoty tak, jak se v životě církve projevují v poslušnosti apoštolského učení, v přítomnosti Ducha svatého a ve vzájemné lásce.
Ve druhém a třetím Janově listu jde o misii bludařů, kterým křesťané nemají poskytovat ani materiální ani mravní podporu. Naopak Třetí list oceňuje účinnou pomoc, se kterou vyšel Gaios vstříc misionářům, kteří ze sídla autorova přinášejí zvěst zjevenou Bohem. Kdo poskytuje pomoc misionářům, podílí se přímo na jejich díle, a to jak ve zlém, jde-li o podporu bludařů, tak v dobrém, jde-li o podporu pravověrných kazatelů.
Janovy listy byly napsány koncem 1. stol. Tradice klade autorovo sídlo do Efezu v Malé Asii.
SLOVA BIBLE: Vstupní slovo
Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven. Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. To píšeme, aby naše radost byla úplná.
Jsme povoláni do světla
Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Kdo říká: ´Poznal jsem ho´, a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy. Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
DRUHÝ LIST JANŮV SLOVA BIBLE: Varování před bludaři
Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist. Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o to, na čem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu. Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho, kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích.
TŘETÍ LIST JANŮV SLOVA BIBLE: Vstupní slovo
Já starší milému Gáiovi, jehož miluji v pravdě. Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv – tak jako se dobře daří tvé duši. Velice jsem se zaradoval, když přišli bratří a vydávali svědectví o tvé opravdovosti, o tom, že žiješ v pravdě. Nemám větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v pravdě.
Spor o cestující bratry
Věrně jednáš, milovaný, v tom, co činíš pro bratry, a to pro ty, kteří přišli odjinud; oni vydali před církví svědectví o tvé lásce. Dobře učiníš, když je vypravíš na další cestu, jak se sluší před Bohem, neboť pro jméno Kristovo se vydali na cesty a od pohanů nic nepřijímají. Proto jsme povinni takových se ujímat, abychom měli podíl na práci pro pravdu.