Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Matěj,
zítra Liliana.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

SOUZNĚNÍ 2018
 
Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel.

13. až 16. 12. 2018 – Frýdek-Místek, Kunčice pod Ondřejníkem, Kozlovice (Beskydy), Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava-Mariánské Hory

 
Jubilejní Souznění zkrášlí adventní atmosféru. Původně jednodenní předvánoční akce, v současnosti čtyřdenní festival navazuje na svou úspěšnou tradici a zavítá na více míst v Moravskoslezském kraji. Celkově už podvacáté.  

Ojedinělou adventní nadílku připraví mimo jiné zpěvačka PATRICIA JANEČKOVÁ  i ONDŘEJ RUML.
 

***
 
Pro bramborový salát bych i duši vypustila, říká Patricia Janečková, která zkrášlí program letošního Souznění
Noblesní zpěvačka Patricia Janečková bude jednou z hvězd letošního festivalu Souznění. V následujícím rozhovoru tato půvabná vokalistka z Ostravy prozrazuje, proč koncert ve Frýdku-Místku, který se uskuteční 13. prosince v kostele svatého Jana a Pavla, považuje za jedinečný. Zároveň se také dočtete, jak obvykle Patricia Janečková tráví vánoční svátky a co chystá na příští rok.
 
V rámci festivalu Souznění vystoupíte v naprosto jedinečné společnosti, a to se světově uznávanou houslistkou Hanou Kotkovou a znamenitým komorním souborem Barocco sempre giovane. Proč by hudební fajnšmekři měli tento koncert navštívit. Na co byste je nalákala?
Program vánočního koncertu ve Frýdku-Místku je sestaven velmi promyšleně a bude opravdu výjimečný. V mém podání zazní například Bachova kantáta „Jauchzet Gott in allen Landen“ nebo Vivaldiho „Gloria Patri“ pro soprán, housle a continuo. S Hanou Kotkovou, se souborem Barocco sempre giovane a s dirigentem Josefem Krečmerem se setkám poprvé a na spolupráci se opravdu těším. Věřím, že zvláštní atmosféra koncertu bude umocněna i tím, že koncert zaznamená Český rozhlas, a pro všechny milovníky krásné hudby ho odvysílá ve vánočním čase, a to 25. prosince od 12 do13 hodin, stanice Vltava.
 
Koncert ve Frýdku-Místku se uskuteční v kostele svatého Jana a Pavla. Zpíváte ráda v kostelích? V čem spatřujete největší rozdíl ve zpívání v divadlech, koncertních síních a kostelích? Vnímáte v kostelích jinou atmosféru i to, že se jedná o sakrální stavby? 
Sakrální stavby mají v naprosté většině skvělou akustiku a není náhodou, že jsou stále více vyhledávány coby koncertní místa, a že velká většina záznamů této hudby se pořizuje právě tam. Navíc díla tohoto zaměření byla zpravidla komponována přímo pro chrámové provedení. A já jsem vždy vděčná za příležitost si v těchto prostorách zazpívat. Nepopsatelný duchovní rozměr kostelů bezesporu ovlivňuje jak interprety, tak i publikum.
 
Festival Souznění mimo jiné představuje adventní a vánoční zvyky. Jak jste na tom s vánočními zvyky?
Vánoce prožívám vždy s nejbližší rodinou. Říká se „svátky pohody a míru“, ale jako všude jinde i u nás vládne předvánoční shon. Nejhorší je vánoční úklid. Ale po tom všem přijde krásný večer plný radosti a lásky. Nikdy jsme nějak obzvlášť zvyky nedodržovali. Žádná šupina pod talířem, ani rozkrajování jablíčka, žádné lití olova ani skořápkové lodičky. Zkrátka jen koledy, perníčky a bramborový salát, pro který bych i duši vypustila.
 
Přibližně rok už také vystupujete v Národním divadle moravskoslezském v roli Julie v muzikálu Romeo a Julie. V čem vidíte největší plus této role pro vaši pěveckou kariéru?

Role Julie mě velmi obohatila a posunula hlavně herecky. Do té doby jsem s herectvím neměla skoro žádnou zkušenost. Musela jsem se do Julie vcítit a pochopit ji. Uvědomit si, co pro mě znamená láska, souznít s Romeem, být s ním jedno tělo, jedna duše. Pracovali jsme velmi intenzivně, s kolegy jsme zkoušeli nejen v divadle, ale i ve volném čase. Naučila jsem se zpívat muzikálově, používat více hrudní rejstřík.
Další herecké zkušenosti získávám i v Moravském divadle Olomouc, kde hostuji v činoherním souboru. Jednak ve vesnickém dramatu „Boží mlýny“ od Jana Vrby, a teď nově zkoušíme známý český muzikál „Starci na chmelu“, který bude mít premiéru 25. ledna.
 
V roce 2014 jste se stala absolutní vítězkou celosvětové pěvecké soutěže Concorso Internazionale „Musica Sacra“ v Římě. Jak moc bylo toto vítězství důležité pro vaši pěveckou dráhu?
Každý podobný úspěch, zejména na mezinárodní úrovni, znamená pro interpreta určitý kvalitativní předěl – záleží samozřejmě na okolnostech, ale také na štěstí. Já jsem na základě vítězství v Římě získala například stáž na letních pěveckých kurzech v italském Arezzu nebo pozvání k účinkování na mezinárodním festivalu Terras Sem Sombra v Portugalsku. A samozřejmě s tím souvisí mezinárodní publicita a nové profesionální kontakty.
 
Z minulosti zpátky do přítomnosti. Když se ohlédnete za letošním rokem a rekapitulujete, co byste zdůraznila?
V první řadě jsem ráda, že jsem splnila své studijní povinnosti a na podzim nastoupila do druhého ročníku na Ostravské univerzitě, kde studuji operní zpěv pod vedením Evy Dřízgové-Jirušové. Významným byl pro mne po letech opakovaný návrat do Říma, kde jsem se úspěšně zúčastnila velmi náročného konkurzu na roli Gildy v připravované filmové verzi Verdiho opery Rigoletto. Projekt by se měl realizovat v příštím roce. Pokud jde o koncertní činnost, mám za sebou řadu pro mě velmi obohacujících a podnětných koncertních a festivalových vystoupení, jako například v Rudolfinu s orchestrem FOK, na Talentinu Zlín, na slovenském festivalu Pro musica nostra, dále můj první recitál s klavíristou Michalem Bártou ve Zlaté koruně v rámci Letního festivalu Jihočeské filharmonie, zahajovací koncert sezony Janáčkovy filharmonie Ostrava a také účinkování s Filharmonií Bohuslava Martinů a s barokním souborem Collegium Marianum.
 
A na co se může těšit vaše publikum v nadcházejícím roce?
Právě se připravuji na dva novoroční galakoncerty, které mě čekají na přelomu roku v Poznani s Poznaňskou filharmonií pod taktovkou renomovaného dirigenta Łukasze Borowicze, na které se moc těším. Bude pokračovat moje spolupráce s Janáčkovou filharmonií Ostrava, tentokrát na cyklu koncertů „Filmové melodie“. Opětovně jsem byla oslovena ředitelem Lednicko-Valtického hudebního festivalu, kde vystoupím s ansámblem Collegium Marianum a s orchestrem Barocco sempre gioavane. Na podzim mě čeká rovněž koncert v Pražském kostele sv. Šimona a Judy „Stará hudba ve FOK. V Národním divadle moravskoslezském – Divadle Jiřího Myrona zůstává v repertoáru úspěšný muzikál „Romeo a Julie“ a v květnu 2019 bude mít premiéru opera „Così fan tutte“, ve které ztvárním roli Despiny. V jednání je současné době i několik zahraničních vystoupení a samozřejmě, jak jsem již zmínila, v Římě bych měla natáčet filmovou verzi opery Rigoletto.
 
Patříte k těm, kteří si dávají novoroční předsevzetí? A jaké by bylo vaše přání do příštího roku jak pro sebe, tak pro ostatní lidi?
Novoroční předsevzetí si dávám, ale tajně, jen tak pro sebe. A pak se taky sama buď pochválím, nebo pokárám. (smích) Sobě bych přála, aby mě potkávaly samé zajímavé hudební výzvy a hudbymilovnému publiku spoustu zážitků s krásnou hudbou.

Podívejte se také - 1
Podívejte se také - 2
 
* * *

Veškerý čas na tomto světě je požehnáním, říká Ondřej Ruml, který vystoupí na festivalu Souznění
Letošní festival Souznění nabídne vícero hudebních lahůdek. Patří k nim také vystoupení hlasového kouzelníka Ondřeje Rumla, který se 16. prosince představí v kulturním domě ve Frenštátě pod Radhoštěm jednak v samostatném koncertním bloku, tak společně s formací Skety. 
V následujícím rozhovoru tento všestranný zpěvák mimo jiné prozrazuje, proč koncert v rámci této oblíbené akce považuje za svátek a proč má blízko k uměleckým řemeslům.
 
V rámci festivalu Souznění vystoupíte ve Frenštátě pod Radhoštěm také s vokální formací Skety. Co mohou příchozí od tohoto koncertu očekávat?
Se Sketami jsem spolupracoval už několikrát při různých příležitostech. Je to podle mě jedna z nejlepších současných vokálních kapel a mám je rád i jako lidi. Byla pro mě radost natočit s nimi na jejich album píseň „Dadaismus“. Tuto píseň společně zazpíváme i na festivalu Souznění a přidáme ještě nějaké kousky postavené na improvizaci, což je nedílná součást jazzu a hudby vůbec.
 
Bude toto vystoupení pro vás v něčem výjimečné?
Pro mě to bude určitě jiné v tom, že si zase zazpívám se Sketami, což je pro mě vždycky svátek. Oni jsou nesmírně aktivní a progresivní, takže mě samotného zajímá, kam se zase posunuli v tvorbě i ve zvuku. Já budu mít s sebou svůj looper, což je přístroj, díky kterému si nahrávám svůj hlas do smyček, a takhle vznikají vícehlasé písně. Mám tam i jednu jakoby vánoční písničku.
 
Nedávno jste také vydal nové vánoční album „Zapomenutý příběh“. Jak byste jej popsal těm, kteří tento počin ještě neslyšeli?
Popsal bych to slovy samotného tvůrce a autora těch písniček Zdeňka Bričkovského: „Zapomenutý příběh vypráví nejen o narození Ježíška v Betlémě, ale i o tajemném zrození zářivého Světla v nás. To Světlo se v nás může rozsvěcet každý den – drobnými dobrými skutky, láskou k druhému člověku.” Já sám cítím, že je to v mém dosavadním hudebním životě naprosto zásadní deska. Nejedná se tentokrát o žádný hudební experiment ani neotřelé předělávky známých písní. Jsou to vlastně úplně obyčejné písničky. Přeji si, aby se člověk aspoň na chvilku zastavil, ztišil se a nechal ty písně na sebe působit.
 
Když už jsme nakousli tematiku Vánoc, jak toto období v kontextu celého roku vnímáte? Dodržujete například nějaké vánoční či předvánoční zvyky? 
Určitě to k tomu patří, ale nevnímám to jako mechanické dodržování nějakých tradic nebo zažitých zvyklostí. Pro mě tradice, které se dodržují, jako například pouštění skořápek nebo rozkrojení jablíčka, jsou vedlejší jevy, které doplňují podstatu, kterou Vánoce nesou. Člověk se aspoň jednou za rok zastaví, spočine, trošku přemýšlí nad tím, co bylo, je a co bude. Na albu „Zapomenutý příběh“ říká Bolek Polívka hned v úvodu: „Vánoce jsou svátky, které slavíme již po staletí. Jsou to svátky, které mají člověka obrátit dovnitř, k sobě a zároveň k něčemu, co nás přesahuje.“ A to je myslím souvětí, jež mluví za vše.
 
Součástí doprovodného programu v rámci festivalu Souznění je ve Frenštátě pod Radhoštěm také přehlídka uměleckých řemesel. Jaký je váš vztah k těmto lidovým tvůrcům?
Chovám k nim velkou úctu a respekt. Můj děda kromě toho, že byl stavební inženýr, se věnoval také řemeslu. Byl truhlář. A mě jako kluka nesmírně bavilo motat se mu pod nohama a vyrábět spolu s ním různé rámečky, stoličky, dveře a nevím co všechno. Jestli bych si mohl něco vyzkoušet, tak určitě bych rád zkusil umělecké kovářství nebo foukání skla. To mě fascinuje. Ten oheň u toho.
 
Předvánoční čas bývá obdobím rekapitulací, tak se nabízí otázka, jaký byl tento rok pro Ondřeje Rumla a jaké výzvy vás čekají v příštím roce?
Byl to krásný rok. Však ještě je. A ten příští bude taky krásný. Veškerý čas tady na tom světě je požehnáním pro nás, kterým bylo dopřáno tu na chvilku žít. Se všemi radostmi i strastmi.
 
Petr Bidzinski


Komentáře
Poslední komentář: 12.12.2018  07:06
 Datum
Jméno
Téma
 12.12.  07:06 Karla I.
 12.12.  06:13 KarlaA