…Přes kládu přešla stopadesátá ovce, možná to byl beran... Někde bijí čtyři... Za chvíli přijedou popeláři. Zazvoní budík... Tak dneska zas nic, osvěžující spánek nepřišel. Nespavost je častým jevem a trpí jí dnes asi čtyřicet procent lidí...
Dobrý spánek je základ všeho
Spánek se v poslední době stal předmětem zkoumání. Výzkumy potvrzují, že při změně času z letního na zimní a
ze zimního na letní trpí poruchami spánku hodně lidí a dokonce zjistily, že v den, kdy na podzim lidem přibude při změně času jedna hodina spánku, se cítí mnohem lépe. Lidé ten den trpí mnohem méně depresemi, ubude sebevražd a dopravních nehod.
Jak je to s délkou spánku?
Nespavost postihuje všechny věkové kategorie. Problémy se spaním zažilo 95 procent lidí, vážnější potíže má asi 40 procent, více ženy než muži. Lidé nejčastěji vyhledávají lékaře s těmito problémy: "Večer špatně usínám... Za noc se několikrát probudím a nemohu znovu usnout. Od tří od rána jsem vzhůru a už nezaberu. Přes den mě trápí únava." Tak se nejčastěji projevují poruchy spánku. Mohou být způsobeny mnoha faktory. Špatné usínání vyvolají například vnější vlivy: příliš intenzivní hluk nebo světlo, to, že člověk před spaním pravidelně sleduje akční filmy. Někomu spánek naruší trápení, které prožívá, ale třeba i duševní porucha. Krátkodobá nespavost postihne během života, zejména v obdobích změn a závažných životních událostí, každého z nás. Problém se spaním, o němž bychom se měli poradit s odborníkem, mají však lidé, kteří nemohou usnout déle než třicet minut, kteří se během noci probudí více než čtyřikrát a bdí více než tři minuty. Nebo ti, kdo se pravidelně ráno probouzejí hodinu před plánovanou dobou vstávání. Ale i tyto faktory mohou být v některých případech zcela normální. Mnoho lidí si myslí, že musejí spát osm hodin, jak doporučovaly naše babičky, protože je to nejzdravější. Pro někoho je ovšem osm hodin málo, jinému by stačilo šest, tudíž nad ránem už nemůže spát. Sami lékaři vymezují délku spánku u dospělých mezi šesti až devíti hodinami.
Jste sova nebo skřivan?
Spánek si často kazíme tím, že špatně známe své biologické hodiny. Vědecké pokusy z posledních let dokázaly,
že dělení na ranní typy ("skřivani") a večerní typy ("sovy") není jen báchorka, ale genetický jev: k brzkému vstávání nebo pozdějšímu usínání dědíme předpoklady po předcích. Pokud v sobě dědictví potlačíme, odnese to kvalita spánku. V poslední době ovšem dochází ke kuriózní situaci. Na jedné straně dbáme o své zdraví, chceme dobře vypadat a jde nám o kvalitní spánek, na straně druhé si však záměrně ze spánku ukrajujeme. Mnohým lidem přijde skoro marnotratné spát potřebný počet hodin, i když sami cítí, že by je potřebovali: v noci přece nejsou v hypermarketech takové fronty, připojení na internet a telefonní hovory přijdou levněji…
Kdy je to vážné?
Krátká nespavost, například po rozvodu nebo úmrtí někoho blízkého, může snadno přejít do těžkého, chronického stadia. Za takový se považuje stav, kdy nespavost trvá déle než tři až čtyři týdny. V takové situaci se nesmí člověk trápit a rozhodně se musí poradit s lékařem nebo jiným terapeutem. Stejně musí postupovat v případě, že sice trpí krátkodobou, nicméně pravidelně se opakující nespavostí, nebo když se po spánku necítí svěží. S nespavostí nejsou žerty. Dlouhodobý nedostatek kvalitního spánku vyvolává únavu, ale může se podepsat na snížení imunity a narušit metabolismus. Lidé postižení nespavostí trpí čtyřikrát více depresemi než ti, kdo spí dobře, jsou třikrát více ohroženi migrénami a dvakrát častěji onemocněním trávicího traktu. Snadněji propadají alkoholu.
Vědci během pokusů na dobrovolnících zjistili, že špatné spaní se na organismu projevuje stejně jako stárnutí: urychluje nástup cukrovky, vysokého krevního tlaku, poškozuje paměť. Poruchy spánku mohou být signálem, že se v našem těle děje něco závažného. Poruchami spánku se může projevovat také schizofrenie a jiné duševní nemoci. Zjistit, co způsobuje poruchy spánku, není mnohdy jednoduché a trvá dlouho, než se přijde na to, proč špatně spí.
Miluše Daňková
Několik rad pro lepší spánek
Místo počítání ovcí odborníci stanovili zásady kvalitnějšího spánku u lidí, kteří s ním mají problémy:
* dodržujte denní režim: vstávejte ráno vždy ve stejnou dobu, také o víkendu, choďte spát pokud možno také ve stejnou hodinu
* během dne se pohybujte v jasném světle
* přes den se snažte nespat nebo alespoň spánek omezte (neusínejte po druhé hodině odpolední)
* zhruba čtyři až šest hodin před usnutím se vyhněte kofeinu (čaj, káva, limonády s obsahem kofeinu), nepijte alkohol a nekuřte, nejezte těžká jídla
* během dne sportujte, nikoli v době před usnutím
* před spaním omezte příjem tekutin
* snažte se nemyslet na žádné stresující věci, naučte se "vypnout mozek", relaxovat, omezte sledování televize, zejména akčních a psychologických filmů a detektivek, odreagujte se četbou, klidnou hudbou nebo teplou koupelí
* v posteli se nesnažte usnout za každou cenu. Pokud spánek nepřichází, raději vstaňte a zabývejte se nějakou nenáročnou činností
* nejlépe se vám bude spát v dobře větrané místnosti s přiměřenou teplotou; omezte na minimum světlo a hluk. Máte-li problémy se spánkem, snažte se spát v jiné místnosti než vaši blízcí
* mnoho odborníků se zabývá tím, na čem bychom měli spát, nicméně co člověk, to jiný názor: někomu vyhovuje tvrdší lůžko a méně pod hlavou, jinému naopak.